Popelka

Ocenil bych hlavně to barevné, výpravné, pozitivní balení bez nějakých příšer a temnoty, které by odlákaly i ty nejmenší, zatím zábavním průmyslem nezkažené děti. A stejně oceňuju Branaghovu odvahu pouštět se do nejrůznějších projektů. Vesměs to vždy nějak klapne, i když žádný z jeho (jím režírovaných) filmů u mě neplatí za skutečnou pecku. Naposledy kývl Disneymu a natočil další verzi Popelky, která se osmiletým holčičkám musí líbit. I jejím starším sestrám. Rodičům už méně. Příběh o tom, jak to má blonďatá chuděra po smrti milovaného otce těžké, velmi dobře známe. Hraný disneyovský standard (hlavně momentálně komerci podřízený Burton) je v posledních letech zejména nabubřelý a sterilní, naopak Kenneth Branagh je sice konzervativnější, ale jistý a vlastně i milý. Digitální myšák, který nakonec svůj kus sýra odhodí, je fajn, Lily James jakbysmet, navrch laskavá a krásná, Helena Bonham Carter se pár let opakuje, ale vtipnost jí nechybí, s Cate Blanchett v roli macechy je to horší. Může se tvářit sebechladněji, s mizernými replikami toho však příliš nezmůže. Lehce vzrušivé, solidně natočené, ale i tak někde na půli cesty. (27.06.2015)

Elka, nad tím jménem jsem se nemohla nezhrozit. Rovněž jsem ve filmu musela chtě nechtě skousnout, patrně po americku povinné, obsazení černochů, asiatů, mexičanů a jiných národnostních menšin. Zřejmě by jinak štáb zažalovali za rasovou diskriminaci neboco. Proč, proboha?? Copak se vyskytují v knize? ... Pokud tohle pominu, tak pak musím jen chválit. PopElka byla skutečně krásná a princ také. Cate, moje oblíbená elfka, byla v roli macechy úžasná! Nejde to popsat, to se musí prostě vidět. A taky mi bylo zcela jasné, komu v ruce chyběla čarodějnická hůlka. Helenka, jako kouzelná kmotra vidlička ... pardon, víla kmotřička, si to čarování viditelně užila a oprášila bradavická zaklínadla. Musím uznat, že ta její kouzla byla vskutku podivuhodná - myšky, ještěrky, houser, dýně, šaty, střevíčky, no však to známe. Ve filmu jsem si dál vychutnala překrásné interiéry i exteriéry, kameru, kostýmy a určitě zajímavý hudební doprovod. Přestože se zde vyskytlo na můj vkus více smutných událostí, než bylo nutné a málo humoru, musím říct, že tahle verze pohádkové Popelky je vcelku povedená. (22.03.2015)

Když čtu zdejší nadšené komentáře, tak si říkám, jestli jsem vůbec viděla správnou verzi. Branaghova "Popelka" na mě působí po všech stránkách lacině a mám problém v ní vidět film pro kina. Navíc se mi vůbec nelíbila práce herců (Elčiným otcem počínaje a zlou macechou konče) a nějak nechápu, proč maskéři nechali hlavní představitelce tmavé obočí, protože k těm blond vlasům to působí jako pěst na oko. (13.09.2021)

Chcete-li dívčino lůno výtažkem svým potřísnit, vezměte ji do biografu na komerční sračku! Tak tímto bájným rodinným moudrem starých Evženovičů jsem se řídil zrovna nedávno a vzal svoji potenciální oběť nekvalitního šuku do kina na vskutku překrásný a dojemný příběh o Popelce a jejím princi Popelníkovi, který byl zvariován již tolikrát, že Popoluška, ako by povedali bratia Slováci, stihla mít za dobu své existence všechny barvy kůže, všechny přízvuky, oči zkosený do všech úhlů, byla v knížkách, ve filmech, v muzikálech, na dětských besídkách a dokonce si zahrála i ve dvouhodinovém celovečerním pornu! Proč si to teda nedat po tisící znovu, že ano. Výprava to byla vskutku velkolepá, poněvadž můj nový úlovek okouzlen a především nesportovně obalamucen vznešeností mého literárního slohu - "půjdeme spolu za třeskotu kastanět ruku v ruce vstříc večerním červánkům, s lehkostí a malicherností papírové lodičky, houpavě se kymácejíce v louži všedních zítřků" - nebyla žádná tradiční laciná štětka z baru, které táhne z držky jak ze spermabanky a která má IQ pěti průměrných fanoušků Rytmuse, ale toto byla děvčice na úrovni, kultivovaná, vzdělaná a naprosto přesně věděla, jaké i/y se píše ve slově piča, tedy jsem se musel dokonale připravit! Smyl jsem si zkrabatělý tvaroh zpod ráfku, nehty na nohou zakrátil cirkulárkou, vysrkal ze zubů poslední zbytky lasagní z minulého týdne, hodil na sebe nedělní tričko jen se třemi mastnými fleky od Big Macu a trochu se navoněl záchodovým osvěžovačem. No co si budeme povídat, byl ze mě hotový Popelník! Takto vybaven společenským šarmem jsem onu šťastnou dívku vyzvedl u ní před domem a jeli jsme do místa biografu plně vybavenou a klimatizovanou tramvají. Abych zapůsobil na plné čáře, dokonce jsem si u pokladny před ní ani neusral, ačkoliv mi to tlačilo na bránu fakt festovně! Zážitky z filmu vám však nepovím, neb jsem se místo na něj neúměrně dlouho soustředil na slečniny gigantické nalejváky, které se draly ven z neadekvátně velké krajkové bardotky a prosily strýčka Ištvána o pomoc. Takže tomu dávám průměrné dvě a jednu hvězdu navíc přidávám k dobru, anžto jsem jim o jeden film, tři panáky a sedm koktejlů později ven skutečně pomohl! ♥ (26.03.2015)

Kenneth Branagh je jednoduše génius. Natočil úžasnou a hlavně opravdu kouzelnou pohádku. Nemůžu se z toho vzpamatovat, něco tak krásného tu nebylo už hodně dlouho. Samozřejmě velký podíl na tom má Branaghův dvorní skladatel Patrick Doyle, bez jeho hudby by Popelka byla jen polovičním zážitkem. Herci absolutně dokonalí, hlavně Cate Blanchett coby macecha je naprosto přesná. 10/10, to jinak ani nejde. (13.05.2016)