Popelka

Kenneth Branagh zmodernizoval Popelku tak, aby byla o něco realističtější a modernější. Charaktery jsou o drobet propracovanější a především jsou zalátovány různé logické díry. Přesto se film překvapivě hodně drží tradiční disneyovské Popelky a její příběh nijak zvlášť neupravuje a nerozšiřuje. Vidíme všechny známé motivy jako trýznivý život Popelky, krásný bál a finální nasazování střevíčků. Většinou je to velmi příjemná podívaná, ale vytknul bych to, že možná je film místy příliš temný. Útrapy Popelky vidíme velmi důvěrně a i když očekáváme šťastný konec s princem, myslím, že mnoho diváků v tu chvíli zatouží, aby se film obrátil spíš v klasický revenge-movie. Nebylo by špatné, kdyby Popelka zkopala svou ďábelskou matku, poslala své nevlastní sestry do hajzlu a s mečem se zkrvavená probila přes stráže až ke svému princi. Zde si ale musíme vystačit s myšlenkou, že se prostě vyplatí ježíšovsky trpět a být ke všem hodný. Což není až tak špatné poselství, ale řekněme i na pohádku velmi nemoderní. Tato Popelka je rozhodně velmi slušnou hranou pohádkou, ale to, jak je uzavřená do svého tradičního krunýře, je jí dost ke škodě. (7/10) (11.07.2015)

Musím povedať, že po zbabranom remaku Alice In Wonderland (alebo to bol sequel?) a vcelku fajnom remaku Maleficent sme sa tentokrát dočkali filmu, ktorý nechce robiť klasickú rozprávku temnejšou a hrozivejšou. Miesto toho film uvidíme tak ako si ho pamätáme, len ide trošku viac do hĺbky. A funguje to celkom fajn. Nepochopím, prečo dali princovi meno Kit, to je priam neskutočné, keď si len predstavíte mužskú verziu bojového auta v tomto týpkovi... nefunguje to a je to hlúpe. Kate Blanchett je vynikajúca a aj mladá Lily James. Je to fajn remake aj sám o sebe je film pekný, efekty sú zaujímavé. Myslím, že film stojí za to, aby ste sa naň pozreli aspoň raz. (15.06.2015)

Ocenil bych hlavně to barevné, výpravné, pozitivní balení bez nějakých příšer a temnoty, které by odlákaly i ty nejmenší, zatím zábavním průmyslem nezkažené děti. A stejně oceňuju Branaghovu odvahu pouštět se do nejrůznějších projektů. Vesměs to vždy nějak klapne, i když žádný z jeho (jím režírovaných) filmů u mě neplatí za skutečnou pecku. Naposledy kývl Disneymu a natočil další verzi Popelky, která se osmiletým holčičkám musí líbit. I jejím starším sestrám. Rodičům už méně. Příběh o tom, jak to má blonďatá chuděra po smrti milovaného otce těžké, velmi dobře známe. Hraný disneyovský standard (hlavně momentálně komerci podřízený Burton) je v posledních letech zejména nabubřelý a sterilní, naopak Kenneth Branagh je sice konzervativnější, ale jistý a vlastně i milý. Digitální myšák, který nakonec svůj kus sýra odhodí, je fajn, Lily James jakbysmet, navrch laskavá a krásná, Helena Bonham Carter se pár let opakuje, ale vtipnost jí nechybí, s Cate Blanchett v roli macechy je to horší. Může se tvářit sebechladněji, s mizernými replikami toho však příliš nezmůže. Lehce vzrušivé, solidně natočené, ale i tak někde na půli cesty. (27.06.2015)

Elka, nad tím jménem jsem se nemohla nezhrozit. Rovněž jsem ve filmu musela chtě nechtě skousnout, patrně po americku povinné, obsazení černochů, asiatů, mexičanů a jiných národnostních menšin. Zřejmě by jinak štáb zažalovali za rasovou diskriminaci neboco. Proč, proboha?? Copak se vyskytují v knize? ... Pokud tohle pominu, tak pak musím jen chválit. PopElka byla skutečně krásná a princ také. Cate, moje oblíbená elfka, byla v roli macechy úžasná! Nejde to popsat, to se musí prostě vidět. A taky mi bylo zcela jasné, komu v ruce chyběla čarodějnická hůlka. Helenka, jako kouzelná kmotra vidlička ... pardon, víla kmotřička, si to čarování viditelně užila a oprášila bradavická zaklínadla. Musím uznat, že ta její kouzla byla vskutku podivuhodná - myšky, ještěrky, houser, dýně, šaty, střevíčky, no však to známe. Ve filmu jsem si dál vychutnala překrásné interiéry i exteriéry, kameru, kostýmy a určitě zajímavý hudební doprovod. Přestože se zde vyskytlo na můj vkus více smutných událostí, než bylo nutné a málo humoru, musím říct, že tahle verze pohádkové Popelky je vcelku povedená. (22.03.2015)

Úkol č. 16 v Challenge Tour Special - Filmový lov - film, který bych brala jako příběh svého života... nu, jistá lákadla by tady byla - pohádková příroda, výstavní architektura, umírněná zahraniční politika, slušná životní úroveň, kreativní stylisté a když je nejhůř, i nějaká ta kouzelná víla po ruce... Ale jelikož vždycky může být líp, měla bych pár zlepšováků... a začnu hned u Elky - na jejím místě bych si jako dárek z cest od taťky vyptala pinzetu, zvlášť, když obdržené lískáče neměly žádnou užitnou hodnotu, což v pohádce o Popelce vnímám jako docela zásadní krach. Za další se na můj pohádkový vkus zdála Elka při tanci s princem celkem snadno vzrušivá, i když jistý náboj tomu jejich kousku přiznat musím. A konečně - pro příště bych nechala přehodnotit další pohádkový nešvar, a to nepochopitelnou neschopnost identifikovat osobu blízkou jen proto, že se umyje, učeše a hodí do gala, ovšem ten, kdo ji viděl jen jednou, nemá s pamětí na tváře problémy... to pan Vorlíček, aby z dětí nedělal úplné hňupy, použil alespoň vkusnou roušku. I když při výběru filmu šlo především o ono "žít šťastně až do smrti", protože to mi nezaručí ani EZO.TV na Barrandově, k naplnění pohádkového sloganu bych potřebovala ještě nějakého fešného podkoního, jelikož prince Kita bych skousla jen při oddělených ložnicích... jenže to už bych byla mimo žánr, z čehož plyne, že úlovek nesplnil očekávání, a ani když se běžně nesetkávám s tak zajímavou ženou, jakou je Cate Blanchett a moje jízdy z plesů se ani vzdáleně nepodobají té Popelčině akční, i tak je můj život mnohem zábavnější, proto si ho, byť bez záruky, prozatím ponechám... (21.06.2015)