Zlodějka knih

Ja necitlivý, ignorantský odľud - už dávno som sa pri žiadnom filme takto nenudil! A prečo miešali angličtinu s nemčinou, prečo britskí herci napodobňovali angličtinu s nemeckým prízvukom a smrť má totálny britský akcent... A vlastne o čom to bolo? Peknú blonďatú herečku s modrými okami a dvoma skvostnými hercami ako rodičmi zasadiť do dobového Berlína počas druhej svetovej a dať im do pivnice charizmatického žida a všetci si myslia, aké srdcervúce to je... a aké hlboké, lebo je to niekde v druhom pláne o sile slov a príbehov, o knihách a rozprávačom je sám Pán Smrť... u mňa ale táto stávka na istotu nezabrala. Za snahu, peknú kameru a vydarenú výpravu bezemočné *** (02.06.2014)

Nejvíce mi na tomto filmu vadila ta jeho naivita, možná, že tato výtka není zcela na místě vzhledem k tomu, že hlavní hrdinkou je dítě, ale filmu jsem prostě neuvěřila. Zlodějka knih má v sobě svým způsobem jisté kouzlo a věřím, že kniha může být velmi dobrá, ale po celou dobu jsem měla pocit, že se dívám na takový ten nedělní film, u kterého stihnete poobědvat, dát si kafe a ještě vyžehlit prádlo. Neurazí, ale ani nenadchne. (19.01.2014)

V komentářích čtu výtky ve stylu příliš naivní a sentimentální, nevěrohodný pohled na válku, typický hollywoodský kýč apod. Musíme si uvědomit, že Zlodějka knih je stylizovaná podívaná, kde válečné hrůzy a krutost nacistických pořádků sledujeme očima dítěte, které se sice v průběhu vyprávění přiblíží k hranici dospívání a platonických lásek, ale nepřekročí ji. K tomuhle věku zkrátka určitá naivita a nevinnost patří. Příběh sice není bůhvíjak vynalézavý, ale zpracování je fajn, režisér si umí pohrát s detaily a místy dokáže pracovat s až "mrazivou" poetikou. Navíc obsazení je vážně luxusní, Geoffrey Rush a Emily Watson patří ve svých kategoriích k tomu nejlepšímu, po čem mohou fimová studia sáhnout, a i když se Sophií Nélisse jsem malý problém měl, určité kouzlo jí upřít nemohu. Ano, film chce dojímat, ale za tohle dojetí se stydět nemusíte. Kdyby americká studiová produkce vždycky vypadala takhle, můžeme si gratulovat. Celkový dojem: 75 %. (16.08.2017)

Čo pritiahne diváka je príbeh Liesel(Sophie Nélisse),alebo skôr hl.predstaviteľka,ktorá ju stelesňuje,chýry,ktoré sa šírili široko ďaleko sú pravdivé:je sympatická,pôvabná,môže mať kľudne pred sebou sľubnú hereckú kariéru. Manželia Geoffrey a Emily sú obetaví,keď sa schyluje ku konfliktu,tak pomôžu jednému židovskému mladíkovi,kde si s ním Liesel začína rozumieť pomocou slov a začína písať svoj príbeh v „nehostinných časoch...” Čo by som vytkol je nemecká angličtina,ktorá pôsobí občas komicky.Pôsobí to rozprávkovo,ale uveriteľne. Hudba Johna Williamsa vťahuje do príbehu. Tvorcovia sa snažili,čo im sily stačili,a tak vzniká zaujímavé dianie,ktoré neurazí,ale ani nenadchne. (23.01.2014)

Nějak se nemůžu dobrat k tomu, kdo měl být cílovkou tohoto filmu. Pokud je to dospělý divák, pak jde o hodně slabý a umělý pokus na tísíckrát ohrané téma (ne že bych ho neměl rád), pokud jsou to děcka kolem těch 12 let, se kterýma se potkáváme ve filmu, pak je to, mám obavu, pro ně úplně zbytečný a nezajímavý snímek. Sophie Nélisse hraje hlavně v závěru jako na houpačce, Geoffrey Rush předvádí svůj vyšší standard, Emily Watson mně pila krev svým utrápeným xichtem. Závěrečné rádoby přitlačení na pilu se mnou ani nehlo, takže já nemůžu dát víc jak dvě hvězdy za dočkání se konce a standardně zvládnutou filmařinu. O ničem....mnohem vřeleji doporučuju tohle. 45% (02.03.2014)