Zlodějka knih

Po poměrně delší době výborné válečné drama, které vás dovede vtáhnout do děje, jenž nenudí a stále udržuje v pozornosti, za což možná vděčí své knižní předloze. Herecké výkony jsou potěšující, zejména u dvou hlavních dětských postav.Některé scény mají tendenci být emotivními a občas se jim to i daří. Potěšila mne i hudba a atmosféra, stejně jako vylíčení městečka 30. a 40. let. Trochu lacině se mi jevil konec s úmrtím jedné postavy, neboť na můj vkus byl až příliš "hollywoodský". Ani tento detail však neubírá z výsledného 5* dojmu. (03.02.2014)

Takové určité vyděračské podání, doslovné podání obrazů, aby divák věděl, kdy vytáhnout kapesník a plakat a smrkat, a celé to tajemno, navozené od začátku smrťákem, je jen trik na diváka, aby si řekl, jó, dobrá atmosféra, jó, dobrá kamera, zimní obrazy atd... Postavy v podstatě černobílé, dopředu se dá odhadnout, kdo se jak změní, co se stane... těžká artistní, vyděračská nuda. (25.12.2016)

Po Památkářích již druhý totálně mdlý a uchcaný film z druhé světové, v němž se za dvě hodiny (!!!) téměř nic nestane a celý děj tak putuje od nikud nikam. Kniha má zřejmě čtenářům co nabídnout, její okleštěná verze však nedá divákům absolutně nic. Režie se šine tak pomalým tempem, že budete bojovat se spánkem, John Williams jede na automat a hlavní představitelka také moc talentu nepobrala. Voice-over smrtky zde navíc působí jako velké WTF. Už by to nějaký kvalitní dobový film ale po delší době opravdu chtělo. (17.05.2014)

V komentářích čtu výtky ve stylu příliš naivní a sentimentální, nevěrohodný pohled na válku, typický hollywoodský kýč apod. Musíme si uvědomit, že Zlodějka knih je stylizovaná podívaná, kde válečné hrůzy a krutost nacistických pořádků sledujeme očima dítěte, které se sice v průběhu vyprávění přiblíží k hranici dospívání a platonických lásek, ale nepřekročí ji. K tomuhle věku zkrátka určitá naivita a nevinnost patří. Příběh sice není bůhvíjak vynalézavý, ale zpracování je fajn, režisér si umí pohrát s detaily a místy dokáže pracovat s až "mrazivou" poetikou. Navíc obsazení je vážně luxusní, Geoffrey Rush a Emily Watson patří ve svých kategoriích k tomu nejlepšímu, po čem mohou fimová studia sáhnout, a i když se Sophií Nélisse jsem malý problém měl, určité kouzlo jí upřít nemohu. Ano, film chce dojímat, ale za tohle dojetí se stydět nemusíte. Kdyby americká studiová produkce vždycky vypadala takhle, můžeme si gratulovat. Celkový dojem: 75 %. (16.08.2017)

,,Každý jednou zemře, nikdo nemůře žít věčně. Až to přijde, nepanikařte. Nezdá se totiž, že by to nějak pomáhalo.... '' --- No, tohle byl nádherný zážitek. Hlavní zásluhu za to vše má bezpochyby ústřední trio, kterým je dívenka Liesel a její adoptivní otec a matka. Samozřejmě nejvíce vyčnívá svoji laskavou rolí australák Geoffrey Rush. On je hercem těžce charakterních rolí a dává s je nekutečným přehledem. Někdo jej zná možná jen díky Králově řeči, ale vzpomeňte třeba australský Swimming (2003). Film začíná netradičněa to zcela. Vypravěčem a průvodcem filmu je totiž sama Smrt respektive on Smrt. Knihu jsem nečetl, ale i tak jsem měl z filmu neskutečný požitek. Celé to bylo kouzelně malebné, teplo té rodiny sálalo skrze obrazovku. Velmi tomu napomáhala úžasná hudba a vizuální zpracování. Sophie byla jak panenka, prostě do filmu sedla. Vždycky jsem hájil nálety RAF na německá města a bránil ,,bombarďáka'' Sira Harrise, kterého hlavně po válce obviňovali z barbarství a terorismu. Němce jsem odsuzoval dle kolektivní viny, kde obžaloba byla jasná - volili a podporovali Hitlera (buď přímo) a nebo se mu dostatečně nevzepřeli. U filmu jsem si uvědomil, že jistě bylo více takových rodin v jaké bydlela Liesel, které se chovali lidsky v každé době ,,protože je to lidské''. A také poprvé snad jsem byl naštvaný na hochy v tmavě modrých battledreseech, zabalených do elektricky vyhřívaných beránků, kteří tam někde nahoře v Halifaxu, Stirlingu či Lancasteru udělali ten kiks, že pro odhoz pum zvolili Nebeskou strasse. Parádní záležitost, nutno vidět ! Dávám 5 knih z knihovny syna burgemaistera. * * * * * (10.08.2015)