Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti

Chvílemi jsem čekal, že zabředneme do Velké ryby. Ale přehouplo se to do zvláštně zvráceného pohádko-hororu. Nic pro děti. Nic pro dospělé. Lákat by mohly kulisy, barvy a celkové prostředí. To je tak všechno. Příběh víc než jednoduchý nenechává moc prostoru pro představivost. Spíše naopak klasický předvídatelný lineární boj dobra a zla. Dobrou noc. (07.12.2016)

Do Domova pre neobyčajné deti slečny Peregrinovej sa mi absolútne nechcelo, ale nakoniec som bol prekvapený, že sa celkom dal. Čo samozrejme nie je bohvieaká pochvala, Burton kedysi robil fenomenálne pecky a nie iba filmy, ktoré "sa dajú". Nestačilo povedať „zavri oči Jake“, na čo by Jake zavrel oči, dvojičky by si dali dole masky, Samuel L. Jackson by „skamenel“, Eva Green by všetkých netvorov postrieľala kušou a bol by koniec? Schopnosti detí sú alebo WTF a hodné okamžitého a nemilosrdného vystrihnutia (chlapec premietajúci svoje sny, „včelár“) alebo celkom fajn, ale absolútne nevyužité. Toľko deciek s takými megaschopnosťami by sa logicky malo so situáciou vysporiadať prakticky okamžite. Ale nie, to by sme nemohli byť v ďalšom slabom filme Tima Burtona. Už ani neviem, kedy naposledy som od neho videl dobrý film. Aha, vlastne viem – v roku 2005. Film mal zrejme zákulisné problémy, vidno to z absencie kľúčových scén. Ako sa vysvetlili tie šialené udalosti, ktorých sa v lunaparku stali svedkami desiatky nič netušiacich civilov? Ako dopadlo vyšetrovanie vraždy vozíčkara na ostrove? Alebo kvôli „časovým slučkám“ sa nič z toho nestalo? Film nie je čistou katastrofou, no je strašne dlhý. Finále je vcelku vynaliezavé, vzhľadom na schopnosti postáv (dobrých aj zlých) však mohlo byť vynaliezavejšie. V strede to výrazne stratí na tempe a mimo Evy Green to po hereckej stránke nie je žiadny zázrak, rovnako tak ako logika univerza (dievča dokáže ovládať vzduch, ale keby nebola priviazaná, tak by odletela - tak potom ho teda vlastne neovláda...?). Nad likvidáciou hlavného zlosyna som radšej ani nepremýšľal. Potešili ma burtonovské drobnosti (záhrada ako od Nožnicovorukého Edwarda, „oči“, „bábky“, Jacksonovo absurdné namaskovanie), ale ako celok je to kuriozita. (25.01.2017)

V magické době filmů, kterým se skoro vždy podaří mě něčím rozčílit, přichází tento osvěžující film, který mne jenom nebavil a přišel mi prostě nijaký. Už o knize jsem si myslela, že vypadá jako pěkný nápad proměněný v nepříliš dobrý příběh, a film tento dojem jenom posiluje. A nejsmutnější ze všeho mi asi připadá, jak neinspirovaný se Tim Burton zdá. Psychedeličtí kostlivci ano, děkuji pěkně, ale ve zbytku filmu jako by on i jeho štáb zapomněli na své řemeslo. Dostala jsem dvě hodiny, ve kterých se pocitově skoro nic nestalo, a když už se něco dělo, však víte: láska, nenávist, přátelství, fascinace, strach o přežití, tak to nedostalo patřičný čas, aby to mohlo zasáhnout srdce. (11.04.2017)

U domove slečny Peregrinovej pre podivné deti si potenciálny fanúšik musí dať pozor na prehnané očakávania. Ľahko môže prísť sklamanie. Dej je v prvej polovici trošku tiahly. Drvivú väčšinu však Tim Burton nesklame a zavedie nás zas raz do čarovného farebného sveta, ktorý obýva široká škála dobrých aj zlých postáv v bizarných kostýmoch, medzi ktorými si každý nájde favorita. Na mňa je ten film veľmi temný a veľmi zvláštny, ale mladšej generácií sa asi bude páčiť, hlavne s tým množstvom záhad a príšer, ktorými tu tvorcovia naozaj nešetria. Slušná výprava, v druhom pláne je vidieť vplyv Tima Burtona. Na mňa to bolo šialene pomalé. Zbytočne veľa postáv. Asa Butterfield mi bol protivný. Ukecané. Nudil som sa ako dlho nie. Ale nedá sa film úplne zahodiť. Aj keď ma to nebavilo, musím jednoznačne ohodnotiť pochvalne efekty a pár nápadov. Miss Peregrine's Home for Peculiar Children ani nenadchne, ani neurazí. (08.09.2019)

Mistr světa ve filmových omalovánkách je ve formě. Fantazie Tima Burtona jsem si užil, i když vlastnosti některých z postav zůstaly bohužel nevyužity (třeba taková dvojčata mohla z fleku zastavit celou válku). Pasáže v Sirotčinci neměly chybu, moje výtka by směřovala na prolínání s reálným světem, to trochu rušilo moji pohádkovou náladu. Kdyby za mých časů takhle vypadal Dům dětí a mládeže v našem městě, určitě bych do něj chodil častěji, než jen na vlastivědnou poznávačku. (05.11.2016)