Across the River
Obsahy(1)
Marco Contrada pracuje ako etológ na taliansko-slovinských hraniciach. Za pomoci moderných prístrojov zaznamenáva voľný pohyb a správanie divokej zveri. Jedného dňa narazí na staršiu schátralú budovu, kde sa rozhodne prespávať. Po niekoľkých nociach si uvedomí, že jeho technika zaznamenáva omnoho viac, ako sa môže zdať. Opustený dom totiž skrýva svoje hrôzostrašné tajomstvo. (*CARNIFEX*)
(více)Recenze (80)
A nezaprší a nezaprší ... presne takto by mohol vyzerať Blair Witch, keby nebol natočený ako found footage. Jednoduchý námet, kde sa v podstate nič výrazne nedeje, takmer nerozpráva, iba jeden poľovník preskúmava v noci za neutíchajúceho dažďa les a neskôr polorozpadnutú budovu. Mnohí možno budú vytýkať nudu, ale byť na mieste toho chlapa, tak s čistými gaťami asi nikto neodíde. Všetky tieto nenápadné ingrediencie (noc, dážď, prostredie lesa, samota, mĺkvosť, hudba v podobe chorálov) sprostredkujú skutočne strašidelnú atmosféru a pokiaľ film človek pozerá v noci a sám tak sa dostaví presne taký pocit akoby človek zažíval keby sa v takejto situácii skutočne ocitol. Prvú hodinu som bol s touto atmosférou nadmieru spokojný. Pokiaľ hlavný hrdina preskúmaval tajomné prostredie dostavili sa aj znepokojivé pocity. Keď však následne ostane uväznený v tajuplnom dome vplyvom lejaku, tak sa Across the River pomaly začína stávať čoraz monotónnejší, ničím neprekvapí, ani raz čo by len trocha nezintenzívni dianie a končí viac menej úplne predvídateľné bez nejakého climax momentu. Trocha škoda, pretože prvá hodina rozhodne stojí za pozretie pre každého kto v hororoch nevyhľadáva hektolitre krvi, ale tú správnu hororovú atmosféru. Keby sa len tvorcovia neobmedzili na jedno a to isté, ale svoj koncept aj trocha rozvinuli. Každopádne na ďalšiu tvorbu režiséra som náramne zvedavý. Dajte mu už niekto nejaké prachy, aby nemusel točiť na lacnú kameru, v obyčajnom lese a s jedným človekom! CELKOVO: 3* (6/10) ()
Sympatický mysteriózní příběh, který se v horor promění až v samotném závěru. Je to klasické vyprávění kombinované s footage, a i když (krom těch nahrávek) nakonec využívá v dnešní době oblíbených a příliš často používaných hororových prvků, není to žádná křeč. Pokud nepřistoupíte na pomalé tempo vyprávění, těžko si film užijete, já se naladit dokázal, snad tomu nakonec přispělo i deštivé a mlhavé podzimní počasí za oknem, které bylo dost podobné tomu ve filmu... Je vidět, že Lorenzo Bianchini se filmovou tvorbou prostě baví a ta baví i mne. ()
Být na psychiatrickém vyšetření u Williama Dafoe s Charlotte Gainsbourg, několikrát bychom si s ní dali haj fájv, protože žádný hřbitov, chrám, ruina, dungeon či očarovaný dům netrumfne ve své děsivosti noční les. A to bude nejspíš důvod proč Oltre il guado, ač se jedná v zásadě o totální základ a tresť hororu, prostě funguje. Úsporné prostředky, jediný protagonista, hluboké lesy na italsko-slovinské hranici a dvě hnusný malý masožravý coury. A ačkoli se nejedná o found footage, technické prostředky a způsob snímání z něj v zásadě found footage dělají. Rozhodně jsou horší možnosti, jak strávit čas. Třeba čtením flipnicových komentářů. ()
Hodně jsem přemýšlela, zda 3* nebo 4*, ale bohužel jsem se nakonec přiklonila k nižšímu hodnocení. Jak už bylo řečeno, příběh plyne poměrně pomalu, to ale rozhodně nebylo na škodu, atmosféra filmu super, ale jen do doby, než hlavní postava zůstane "uvězněná" v městečku a s vydatným lijákem přichází i uvolnění atmosféry. Jak se tam začaly objevovat levitující židle, bylo to v kelu. Přitom sakra ten film byl tak blízko - noční les, opuštěná horská vesnice, nikde nikdo, jen zima, déšť a dvě blonďaté sviňuchy. Navíc hlubší příběh dvou sester by opravdu neuškodil. Minimalistický nedobroušený diamant. ()
Zvláštní snímek. Zajímalo by mě, proč se na takové filmy pořád dívám, když se na ně vlastně nevydržím dívat:) Zjistila jsem, že duchařiny sice miluju, ale už na to jaksi nemám, prostě se bojím dívat. Oltre il guado má specifickou atmosféru. Vystačí si s jednou hlavní postavou, neustálým deštěm a opuštěným, rozpadajícím se barákem, který ve svých zdech skrývá dávné, děsivé tajemství. Tento snímek je dokonalou ukázkou toho, že záleží na divákovi, v jaké je zrovna náladě a co od filmu očekává. Někteří se můžou ukrutně nudit, protože ve filmu se vlastně vůbec nic neděje. Druhá část diváků může být zcela pohlcena osobitou, artovou atmosférou a vychutnávat si ji. Pomalý, plynulý děj tak jednu skupinu může ukolébat ke spánku a tu druhou zase navnadit na ten krásný, děsivý strach z neviděného a neznámého. Během sledování jsem si vzpomněla na Záhadu Blair Witch. Ať už patříte k těm, které tento snímek unudil, nebo k těm, které zaujal, jednu věc snad musí ocenit všichni. Ta hudba je skvostná... ()
Reklama