Dva dny, jedna noc

Zřejmě nejvýrazněji strukturovaný snímek Dardennů, který je v podstatě sociálním thrillerem par excellence: hrdinka má jasně daný a definovaný úkol (přesvědčit 9 pracovníků, aby se vzdali prémií a tím zachovali její pracovní místo), časový limit a protivníka (mistra Jean-Marca, který údajně ovlivňuje kolegy po telefonu). Dardennovská dynamika přesunů povýšená na komplexní žánrový motor, který film žene k naprosto geniálnímu double twistu v závěru. Budu se opakovat, ale proč ne. Nikdo dnes netočí filmy tak, aby v jednoduchosti dokázaly tak dokonale reflektovat složitost současného světa, morální, osobní i ekonomickou. Nikdo neumí postavit situace tak, aby v nich byl divák hozen do naprosté nejistoty, vystaven intenzivnímu emocionálnímu teroru bez jediné známky manipulace. V žánru sociálního dramatu jsou filmaři, kteří se dardennovskému verismu blíží, ale originál je nedostižný. Neokázalý pomník lidské houževnatosti, důstojnosti, Marion Cotillard a naléhavé svědectví o stavu současné společnosti. Film-život. Bez jediné známky patosu. Krom toho, který to vyvolává v podobně nejapných snahách nějak o popis. (09.10.2014)

Skvělý námět o dnešní kruté realitě, navíc s velmi dobrým koncem, který jsem sice předpověděl už na začátku, ale o to víc jsem byl potěšený. Jenže zpracování děsné. Měli jsme co dělat, abychom se prokousali až do konce (vydrželi jsme asi jen kvůli zvědavosti, jak to v pondělí dopadne). Takže u mě převažuje zklamání, protože tohle mohla být nízkorozpočtová pecka plná silných emocí, ale laxním zpracováním (bez hudby a s nudnou kamerou), si to podepsalo ortel. Nemůžu dát víc než 60%. (01.02.2015)

Vzhledem k tomu, že jsem zatím jen na střední škole, je tohle pro mě hodně nepředstavitelné a samozřejmě rozumím důležitosti zaměstnání a příjmu, ale hádám, že pracující část společnosti to osloví o něco více. Jako drama však funguje film výborné, i když předpokládám, že se to opět celé zakládá jen na Marioniném výkonu, který táhne celý film. Zajímavé téma a výkon jsou výborné, scénář u mě lehce pokulhává. Hodina a půl toho samého mě sice bavila, ale možná jsem očekával trošičku více, než jen chození od domu k domu. Každopádně čtyři hvězdičky místo pěti nejsou žádná katastrofa a stále je to pro mě opravdu výborný film. (19.09.2015)

"Dva dny, jedna noc není jen dalším dardennovským triumfem na poli společensky naléhavého dramatu, ale současně dobrým důkazem, že za dokonale věrnými iluzemi skutečnosti nestojí náhoda, nýbrž poctivá, vyčerpávající dřina." Reflexe filmu na 25fps (31.05.2014)

Hořký, silný a důležitý film. Na snímek jsem se dlouho těšil a čekání stálo za to! V popředí filmu stojí dilema. To musí řešit hlavní hrdinka a všichni/všechny, které obchází. Ale tvůrci samozřejmě nepřímo oslovují i diváky; co byste dělali v kůži Sandry a hlavně jejích kolegů/kolegyň vy? Zajímavá, ale dost nepříjemná otázka, viďte? Navíc, nemůžete jednoznačně odsoudit ty s negativním stanoviskem, protože moc dobře vidíte, co pro ně ten bonus znamená, a ostřejší reakce možná nejsou omluvitelné, ovšem pochopitelné min. z části ano. Velmi se mi líbil způsob, jakým tvůrci film vystavěli. Od počátečního telefonátu k přímé a čím dál víc nepříjemnější konfrontaci. Stejně tak rozmanitý vzorek kolegů, z nichž má každý svoje preference a „jiný žaludek“, z toho pak vyplývající i různé způsoby odmítání nebo naopak přijetí. V napětí diváka udržuje neustálé střídání pocitů naděje a bezmoci, které prožívá spolu se Sandrou. Do toho všeho ten její zdravotní stav…a pokud jsem při našich prvních filmových setkáních Marion Cotillard nijak zvlášť neregistroval, postupně mě svým herectvím přesvědčuje o svých kvalitách čím dál víc, tady mě uhranula hlavně svojí přirozeností. Ta ostatně platí pro celý film. Jistě, snímek lze snadno odmávnout s tím, že je to čistá utopie, jak z hlediska „realistického“ (fakt by tolik lidí přesvědčila?), tak „morálního“ (cožpak je etické chtít po ostatních něco takového jako Sandra?), ale tenhle film nabízí téma, které se v dnešní době může dotýkat naprosto každého a úvahu nad touto problematikou zpracovává výborně. Mně osobně nesedla jen a pouze přehnaná reakce trenéra juniorů (protože i ten samotný konec s telefonátem totiž dává po téhle absolvované „očistě“ svůj vlastní smysl, jakkoliv to na první pohled nevypadá). Dávám plný počet, vřele doporučuju a zároveň si dávám za úkol se více seznámit s tvorbou bratrů režisérů. (09.07.2015)