Láska na kari

Bezpochyby jednoznačně nádherný snímek, kde láska je v jídle v chuti vůni ingredienci, koření, a hlavně v rodině, kdy při každém soustu víte kde je domov, film je doprovázen velmi příjemnou hudbou příjemnými herci, souboj dvou restaurací v životě v jídle, které se nakonec proměnní v jednu velkou rodinu, konec filmů doprovází příjemnou dojemnou chvílí. (06.01.2017)

Já vím, že se nemá moc srovnávat, ale já před nedávnem viděla Chefa a to nejde nesrovnat, protože to jsou filmy jen a jen o jídle s větší, či menší romantickou oblohou. Tady jsem čekala trochu větší hloubku, ale žel, byla to jen příjemná podívaná na ty laskominky, z nichž ne všechny bych byla schopná pozřít, ale oku lahodily v každém případě. Například školení v Paříži jsem si vychutnala téměř s otevřenou pusou, to byla tedy kulinářská laboratoř! Ale jinak to bylo všechno zahalené do spousty barev, ohňostroje a trochu klišovitého příběhu. Je škoda, že nemám ani chuť dát Lásce na kari znovu šanci, ale je to tak. Někdy příště snad už budu trochu pozitivnější, slibuji. (04.12.2014)

Lasse Hallström podobně laděné snímky umí točit a Láska na kari to potvrzuje. Pro mě osobně byl tento film velmi milým překvapením. Kromě toho, že má zajímavý a poutavý děj, během jehož sledování doslova cítíte všechny vůně připravovaných jídel a máte chuť ochutnávat, nechybí tomuto počinu také sympatičtí herci a postavy. Největší pozornost si pochopitelně získá hlavní hrdina Hassan, ale také jeho otec, dále Madame Mallory a Marguerite. Skrze příjemné pocity, které ve mně Láska na kari vyvolala a že mě během oněch 122 minut ani jednu nenudila, dávám 5*. (03.01.2015)

Čokoláda 2.0. Nenáročný film hraničící s pohádkou. Helen Mirren je dobrá stejně jako představitel hlavní role, ostatní podávají jakési umělé výkony, které nevytvářejí postavy z masa a krve . Bohužel typicky pro Hallströma je všechno podané v nevzrušivých mezích, takže jsem Lásku na kari (což je trochu paradoxní název pro film, kde je vyprávění o lásce na druhé koleji) moc neprožívala. (24.02.2015)

Takové pohlazení po duši. Jistě, velkou vědu v tom nehledejte, ale co když skutečně existují zázraky, které lidi spojí a proč by to nemohlo být jídlo? Vzpomínáte, jak bylo nasnímané dělání omelety s madame Mallory? Když to dojalo mne, která vaří nerada, neboť vaříte, napatláte, podáte, sní se to a ještě je nádobí a už dílo za vámi vidět není, takže, musí to dojmout každého cynika. Velmi příjemný otec indické rodiny v podání Oma Puriho, Hasan, jeho syn, s upřímnýma očima, z kterého charisma doslova kapalo, v podání Manishe Dayala a pak madam Helene Mirrenové, to vše v krásné krajině, že mi na malou chvilku nevadilo, že tam nešplouchá Velká louže. Jen relaxujte a užijte si pohodu, proč ne? (15.03.2018)