Láska na kari

Celý film je jeden velký útok na city, ale na to jsme u Lasseho už zvyklí. Příjemná romantická komedie na sobotní večer s odpudivou Helen Mirren, nacionalistickými Francouzi, kanadskou verzí Winony Ryder v dobách největší slávy a povedenou indickou rodinkou. Honba za michelinskými hvězdičkami může opravdu někdy trvat i třicet let, ale scénař si zasloužil krapet osekat, zvláště poslední půlhodina byla zbytečně zdlouhavá, když jsme stejně všichni věděli, jak to dopadne. (31.03.2015)

Lasse Hallström podobně laděné snímky umí točit a Láska na kari to potvrzuje. Pro mě osobně byl tento film velmi milým překvapením. Kromě toho, že má zajímavý a poutavý děj, během jehož sledování doslova cítíte všechny vůně připravovaných jídel a máte chuť ochutnávat, nechybí tomuto počinu také sympatičtí herci a postavy. Největší pozornost si pochopitelně získá hlavní hrdina Hassan, ale také jeho otec, dále Madame Mallory a Marguerite. Skrze příjemné pocity, které ve mně Láska na kari vyvolala a že mě během oněch 122 minut ani jednu nenudila, dávám 5*. (03.01.2015)

Patřím mezi ty nešťastníky, kteří dokážou "spálit i čaj", o to více obdivuji každého kuchařského mága. "Láska na kari" (zajímavý překlad, ale rozhodně výstižnější než originální název) na mě působila jako hrané "Ratatouille" smíchané se Scottovým "Dobrým ročníkem". Pohodová romantická atmosféra francouzského venkova spolu se sympatickými herci udělá na diváka toužícího po milé podívané velký dojem. (Jenom taková technická, o Francouzích je všeobecně známo, že angličtinu zrovna moc nepodporují, takže to střídání jazyků, hlavně ve venkovském prostředí, nepůsobí úplně věrohodně..) (13.02.2015)

On je to asi film spis na 3, ale jak to hezky teče a všichni jsou hodni a tak… proste se na to hezky koukalo. Navíc mám rad Indy. Asi teda o dost radši než Francouze. A to se týká i jídla. Logikou i reálným chováním lidi to brutálně hapruje (kde kurva vzal chudej Ind prachy na nákup baráku ve Francii?), ale vlastně jsem si to uvědomil až ex post. (25.07.2023)

The Hundred-Foot Journey splňuje vše, co si představuji pod pojmem sluníčkový film. Pohoda hustá, že by se dala krájet, herci do jednoho sympatičtí, křišťálově čistá láska byla přítomna taktéž a z těch mála vypjatějších momentů čiší takový klid, že ani nemáte potřebu držet hlavnímu hrdinovi palce nebo s ním soucítit, protože prostě víte, že všechno dobře dopadne a on se rozhodne správně. To je sice někdy na škodu, ale ne tady. No ale hlavně je tu spousta jídla, které ve mě vzbuzovalo reflexy Pavlovových psů a lednice plná vánočních pochutin mi najednou přišla šedivá a fádní. Jako bonus bych zmínil roli Helen Mirren, ve které tento symbol britského herectví ztvárnil patriotku Francie i francouzské kuchyně. Docela by mě zajímalo, jak se na to Frantíci tvářili. 80% (27.12.2014)