Predestination

Tady je i slovo "paradox" málo ... V jiných filmech o cestování časem jsou časové paradoxy spíš překážkou, se kterou tvůrci marně bojují, a které se naplno vyjeví, až když divák začne do příběhu logicky vrtat, ale v Predestaination je paradox alfou a omegou snímku, tvůrci si jej pečlivě budují a skoro se až snaží, aby byl co nejparadoxnější. (25.11.2014)

Někdo to nám, méně inteligentním tvorům, co jsme vylízaní jak poslední sáček kokainu zoufalého narkomana, zapomněl na konci pěkně pokrumpáči vysvětlit! Tak je Ítn kokot nebo ne? Každopádně jsem rád, že jsem se na pečlivé pročtení profilu filmu vrhl až po jeho zhlédnutí, neboť někteří jsou schopni v obsahu, krom celé zápletky a jejího detailního rozuzlení, prozradit i konzistenci a odstín zabarvení ranní stolice hlavního hrdiny, včetně toho, které zkažené fazole ze kterého potravinového řetězce mu tuto řídkou žlučovitou hrůzu způsobily. A někdy toho je schopen i sám páně distributor. Já nemám tyhle ty filmy, co jsou i po zhlédnutí stále nejasné jak původ všech sedmnácti Lakatošových dětí, příliš v oblibě, páč pak akorát jen zmateně čumím kolem sebe a mám chuť prokopnout laptop svými růžovými lodičkami s ocelovou špicí. Někdy bych měl ale taky na filmy koukat výhradně ve střízlivém stavu s čistou myslí, neboť čumět na to naložen v ethanolovém deliriu, s nesterilizovanou jehlou zabodnutou v krční tepně a popadanými česnekovými brambůrkami za výstřihem zlevněného svetru z Lidlu, taky nenavodí úplně tu nejlepší filmovou atmosféru. Jebu tam tři pizdy a odcházím vstříc náruči věčného nepochopení. (24.11.2014)

Neodolatelně sexy hříčka, u které jsem se nesmírně těšil na pečlivě skrývanou a emotivní pointu, která ještě více potvrdí její chytrost. Ale ona se místo toho jenom zacyklí sama do sebe, překombinuje všechno se vším překombinovatelným a zůstane “pouze” tou sexy hříčkou. Parádně gradující, efektně natočenou a se zajímavým příběhem. (20.01.2024)

Sám sebe s úctou označuji za výplod časového paradoxu a tak mne celkem zaujala otázka sexu se sebou samým, ze kterého bych se mohl narodit. Až mi PPL konečně doručí plutonium na pohon mého stroje času, tak se pokusím experimentálně dokázat, že bych se při pohledu na sebe patrně nezotpořil, ale do té doby mi musí stačit tohle poměrně zábavné scénáristické cvičení, které se mi však při pohledu z Jupitera jeví jako příliš samoúčelné. (26.12.2014)

Zapomeňte na běžně uznávaná pravidla cestování časem, Predestination je zatraceně dobře promyšlená hříčka, která vyžene časové paradoxy ad absurdum. Příběh však není ryzí sci-fi, v jeho centru zůstávají charaktery a jejich přezvláštní "lidství". Leckomu může vadit, že příběh neslouží k ničemu jinému než ke znázornění hada, který si navěky žere vlastní ocas (tedy jistá samoúčelnost), ale mě osobně to vůbec nevadí a závěrečné odhalení jsem taktéž předem neodhalil. 7/10 (07.12.2014)