Predestination

Solidně zrežírovaná svým způsobem sci-fi konverzačka, jež první hodinu výborně buduje atmosféru a nastoluje otázky, aby se v závěrečné třetině utopila v časových paradoxech. Jako mám je rád, ale někdy se zkrátka musí znát míra. V předloze to možná smysl dávalo, tady jim ale obávám se zmizel někde na papíře. Sarah Snook je ale hodně nadějný herecký objev. (22.02.2015)

Sarah Snook, když sedí u baru odlíčená, s kratším sestřihem a vypráví svůj příběh, vypadá jako mladý DiCaprio v ´předtitanikovském´ období a nejenže tak vypadá, ona podobně fantasticky hraje. Vůbec celá první hodina, její vyprávění, nabízí jednu z nejzajímavějších pasáží, kterou filmový svět za poslední rok ukázal. Bohužel potom, když se „vyloží karty na stůl“, se už hraje pouze na časové paradoxy, které se tak krásně parodují v trilogii ´Návratu do budoucnosti´. Je to velká škoda, protože tady se mrhalo velkým potenciálem. (05.01.2015)

Skvělé zrežírovaná časovka zamotanější než uzený korbáček. Obsazení poměrně neznámé Sarah Snook byl geniální nápad. Snímek, který je vždycky o krok před vámi i když si myslíte že ne. Pokud je to možné nic si o filmu nezjišťujte. Ne ani obsah nečtěte. Co bylo dřív? Kuře nebo vejce? (11.01.2015)

Zase tolik odvařený z toho nejsem. První polovina by se dala nazvat " Vzpomínky transexuála" a druhá výsledný dojem samozřejmě zachraňuje. Líbí se mě hudba, nicméně vyššímu hodnocení mě tak nějak brání lacinnost a částečná nedomyšlenost příběhu. Měl zastřelit to mimino a byl klid. Ostatně možná by k tomu nakonec i došlo. I když stačilo zastřelit Hawka na lavičce a nikdy by žádný atentátník nebyl, ale to by zase nestála u té lavičky s namířenou pistolí Sarah Snook, že? No je to celé trošku na hlavu. Milion výkladů a ani jeden nebude nikdy správný. 60% (24.12.2014)

Až neuvěřitelně dlouho se časová skluzavka drží v minimalistické rovině. Hraje na dialogy, na sílu pohledu, na fascinující výkon Sarah Snooke. A tváří v tvář tomu, jak si v konverzačkách libuje Ethan Hawke, pak musí zbytek stopáže i přes svou neutuchající vypjatost logicky ztrácet. Což nevadí tak moc, jak by se mohlo zdát - samozřejmě jen v případě, že divák dokáže přistoupit na hru, kterou před něj předhodí scénář. Už z úvodní scény se dá leckterá zrada vytušit, ale ta salva point, které Spierigové začnou v závěru házet, vážně bere dech. Snad až příhodná další projekce napoví, jestli je předurčené pouzdro na housle opravdu všeobjímající jednohubkou, která příjemně znervózní směsí netradiční romantiky, nekompromisního sci-fi a nevšedního střihu - nebo jestli se neustále umocňující sérii zvratů uzamklo samo v sobě. (06.01.2015)