Predestination

Všichni jsme Gogo! Není žádným hříchem, je-li hlavní pointa a zápletka hluboce odhadnutelná prakticky po první scéně, ovšem za předpokladu, že tvůrci ví, že tomu tak bude a natočí to celé tak, aby to bylo prostě a jednoduše zábavné. Hle, povedlo se jim to, skvělé komorní sci-fi drama o pár hercích (Hawke je s knírkem příkladně odivnělý, Sarah Shook zas nebývale roztomilá) a pár časových smyčkách. Sice je to předvídatelné, ale na to kašle leguán. Howgh. (04.01.2015)

Ta barová konverzačka je tak geniální, až člověk zapomene, že kouká na sci-fi o cestování časovou brázdou. Pak se začne konat, a pokud máte aspoň trochu nakoukáno, začnete tušit, s čím se na vás bráchové budou snažit v závěru vyrukovat. Měl bych jim to za zlé možná i víc, ale fakt, že se celou dobu vlastně drží docela při zemi a vše se řeší spíše nenásilnou formou chytrých dialogů, mě nutí jít s hodnocením nakonec docela vysoko. (08.07.2015)

Solidně zrežírovaná svým způsobem sci-fi konverzačka, jež první hodinu výborně buduje atmosféru a nastoluje otázky, aby se v závěrečné třetině utopila v časových paradoxech. Jako mám je rád, ale někdy se zkrátka musí znát míra. V předloze to možná smysl dávalo, tady jim ale obávám se zmizel někde na papíře. Sarah Snook je ale hodně nadějný herecký objev. (22.02.2015)

Predestination je po väčšine času akousi komornou drámou, postavenou na komunikácií dvoch-troch postáv a nie thriller ako ho označujú sami tvorcovia, i keď je tu aj na zopár akčnejších scén. Nakrúcalo sa len na zopár miestach, ale pekne sa s tým pohrali. Najmä scény zo SpaceCorp. majú svoje čaro, hlavne vďaka takpovediac retro-futuristickému dizajnu z prelomu 50. a 60. rokov. Rozhodne to nie je bohvieaký film. Odporučiť ho môžem tým, ktorí si obľúbili Ethana Hawkea, preferujú sci-fi, alebo majú radi zvláštne veci. (12.02.2015)

Někdo to nám, méně inteligentním tvorům, co jsme vylízaní jak poslední sáček kokainu zoufalého narkomana, zapomněl na konci pěkně pokrumpáči vysvětlit! Tak je Ítn kokot nebo ne? Každopádně jsem rád, že jsem se na pečlivé pročtení profilu filmu vrhl až po jeho zhlédnutí, neboť někteří jsou schopni v obsahu, krom celé zápletky a jejího detailního rozuzlení, prozradit i konzistenci a odstín zabarvení ranní stolice hlavního hrdiny, včetně toho, které zkažené fazole ze kterého potravinového řetězce mu tuto řídkou žlučovitou hrůzu způsobily. A někdy toho je schopen i sám páně distributor. Já nemám tyhle ty filmy, co jsou i po zhlédnutí stále nejasné jak původ všech sedmnácti Lakatošových dětí, příliš v oblibě, páč pak akorát jen zmateně čumím kolem sebe a mám chuť prokopnout laptop svými růžovými lodičkami s ocelovou špicí. Někdy bych měl ale taky na filmy koukat výhradně ve střízlivém stavu s čistou myslí, neboť čumět na to naložen v ethanolovém deliriu, s nesterilizovanou jehlou zabodnutou v krční tepně a popadanými česnekovými brambůrkami za výstřihem zlevněného svetru z Lidlu, taky nenavodí úplně tu nejlepší filmovou atmosféru. Jebu tam tři pizdy a odcházím vstříc náruči věčného nepochopení. (24.11.2014)