Predestination

Mierne spoilery. Predestination nevysvetľuje zložité mechanizmy, ktorými sa cestovanie v čase a priestore riadi („kufrík“ je klasický McGuffin), čo je fajn. Ďalšou dobrou správou je, že podstatnú časť minutáže sa film netvári ako time travel. Sledujeme slizkého fúzatého barmana (Hawke), ako nalieva mužovi, z ktorého sa vykľuje... ale OK, dosť spoilerov, tento film, ako asi každá time travel, stojí na zvratoch. Takže nečudo, že to, čo sa tvári ako čudná konverzačná dráma, je v skutočnosti sci-fi. Mnohé z toho je odhadnuteľné dlho dopredu (predpokladal som, že teroristom, ktorého Hawke naháňa, bude postava, ktorá ním naozaj bola), ale kilogramy iného sú obostreté rúškom tajomstva (a na prvý raz ich asi nepochopíte). Som benevolentný, ale i na môj vkus bolo troška čudné, že sa postava vyspala sama so sebou (a rozhodne som nepochopil, ako mohol muž, ktorý sa narodil ako žena, oplodniť ženu). (07.02.2017)

I přes pointu prohlédnout relativně brzy, je Predestination atraktivní film. Spierig brothers (snad se z žádného z nich nestane žena:)) rozhodně umí točit filmy, vizuálně nápadité a s netradičním pojetím. Zda výsledné cestování časem a otázka smyšek/paradoxů a diskuze nad "co bylo dřív" je ve výsledku důležitá a dává smysl, je věcí druhou. Tvůrci si dobře pohráli se skladbou příběhu a nastříhání scén do nesprávného pořadí, aby diváka zmátli a mohli mu v závěru předvést ten konec, ke kterému vše spěje. Není to ve stylu Mementa, ale je vidět ta účelovost. Milovníci cestování časem zde rozhodně najdou důvod, nad čím přemýšlet a ostatní si mohou i místo Heinleina přečíst rovnou Stráž času od Poula Andersona, která v podstatě o časových agentech a časové agentuře vypráví v celkem komplexním pojetí. Spoiler: Snad více než samotný časový-příčinný paradox mě zaujalo zpracování tajných organizací (vesmírná agentura, časová kancelář), která v sobě vytváří až americkou reflexi vytváření si vlastních nepřátel pro zdůvodnění vlastní existence... možná i to je předučeno:). (14.12.2014)

Sci-fi příběh plný časových paradoxů, jehož suverénním vrcholem je první polovina ve znamení retrospektivního vyprávění o jednom neobyčejném lidském osudu. Kdyby byl celý film natolik strhující a atmosférický jako tato úvodní pasáž, která mi jen krásně sladěnými záběry na obličeje obou diskutujících hrdinů způsobovala příjemné mrazení, jednalo by se o absolutní a dosud nevídanou pecku. Jenže posledních třicet minut mi nejenže až příliš zamotalo všemi časovými posuny hlavu, ale také zcela narušilo dosavadní harmonii vyprávění, díky níž jsem doposud neskrývaně chrochtal blahem. Jakoby odvážní Spierigové chtěli sdělit strašně moc, ale zatímco v úvodu jsem jim to žral a věřil, v závěru jsem skoro neposlouchal.... Velká škoda. 70% (08.07.2015)

Co bylo dříve; vejce, slepice či kohout? Škola hrou aneb úvod do světa problematiky časových paradoxů v názorné praxi, ve které tvůrci nedělají z diváka tupce a velmi záhy opustí hru na velkou pointu, protože oni vědí, že vy stejně víte; ostatně... Již jen ten název, že? Jediným problémem je, že celý ten důmyslně vymyšlený i zprostředkovaný "paradox kruhem" (či Novikův princip sebekonzistence chcete-li) tu popírá sebe sama (!následují mírné spoilery!) těmi zpropadenými novinovými výstřižky. Protože pokud mohou v minulosti existovat novinové články z budoucnosti, která nenastala, tak celá ta neměnná předurčenost výše uvedených paradoxů v osobní linii je jaksi postavená na hlavu, ne? (25.11.2014)

"Zmenil som sa tak, že by ma nespoznala ani vlastná matka..." Táto veta je veľmi dôležitá pre pochopenie tohto výborného sci-fi, pretože určite mnohým poriadne zamotá hlavu. Bratia Spierigovci natočili zaujímavý sci-fi príbeh s témou cestovania v čase. Do baru prichádza divný chlapík... Manželka vytrúsi: "To je DiCaprio?..." Pozriem na ňu , zvlním obočie a nekomentujem. Čakám. (jak CH. Norris). Záhadný chlapík začína barmanovi rozprávať príbeh svojho života a pre tento štýl rozprávania mám slabosť. Celé jeho asi 20 minútové rozprávanie je úžasná filmová práca, ktorá diváka spoľahlivo chytí za golier a robí si s ním, čo chce. K tomu výborná pulzujúca hudba a ja si to celé púšťam ešte raz. V závere som ostal chvíľu prefackaný, ale ono to má čosi do seba. Záver je logický, pochopiteľný(ak ste dávali dobrý pozor), ale pri podrobnom skúmaní by sa asi pár chýb našlo. U mňa lepšie ako nedávny Looper s B. Willisom. 80%. (26.12.2014)