Predestination

I přes pointu prohlédnout relativně brzy, je Predestination atraktivní film. Spierig brothers (snad se z žádného z nich nestane žena:)) rozhodně umí točit filmy, vizuálně nápadité a s netradičním pojetím. Zda výsledné cestování časem a otázka smyšek/paradoxů a diskuze nad "co bylo dřív" je ve výsledku důležitá a dává smysl, je věcí druhou. Tvůrci si dobře pohráli se skladbou příběhu a nastříhání scén do nesprávného pořadí, aby diváka zmátli a mohli mu v závěru předvést ten konec, ke kterému vše spěje. Není to ve stylu Mementa, ale je vidět ta účelovost. Milovníci cestování časem zde rozhodně najdou důvod, nad čím přemýšlet a ostatní si mohou i místo Heinleina přečíst rovnou Stráž času od Poula Andersona, která v podstatě o časových agentech a časové agentuře vypráví v celkem komplexním pojetí. Spoiler: Snad více než samotný časový-příčinný paradox mě zaujalo zpracování tajných organizací (vesmírná agentura, časová kancelář), která v sobě vytváří až americkou reflexi vytváření si vlastních nepřátel pro zdůvodnění vlastní existence... možná i to je předučeno:). (14.12.2014)

Taková trochu jiná, vlastně úchvatně podivná sci-fi o paradoxech cestování časem. Herecky všechno zdánlivě stojí na Ethanu Hawkeovi, ale ona v podstatě neznámá herečka Sarah Snook předvedla brilantní herecký výkon hodný ryzí charakterové studie v nějakém čistokrevném dramatu... Tohle je ten druh filmu, který si člověk chce pustit podruhé, aby se přesvědčil, jestli se znalostí rozuzlení (které je mimochodem dlouho dopředu signalizované) vše do sebe zapadá přesně tak, jak má... (20.12.2014)

Sice to bylo šíleně ujetý, ale takovej příběh by v Americe nikdy nikdo nenatočil, natož pak zasponzoroval. No a jak to tak vypadá, tak v Austrálii mají pro bratry Spierigovi slabost, protože tam už jim zafinancovali třetí film a alespoň kvalitou mají vzestupnou tendenci. Predestination jede v duchu jejich posledního filmu Svítání. Přidává ale výbornou atmosféru, skvělýho Ethana Hawkeye a ultimátní množství šílených časových přesmyček, díky kterým se rázem tenhle film stává tím nejšílenějším sci-fi cestujícím v čase minulostí a budoucností, aby vytvořil něco, pozor přichází spoiler, čemu v Červenému trpaslíku říkají Ouroboros. Takže úplně blbý to není. (31.12.2014)

Být barmanem, může být místy i slušná divočina. Tvůrci dávají stručné indicie, zručně matou a divák je zvědavý. Jenže pak přijdou momenty, které jsem, přiznám se, nepobral a můj zájem začal velmi rychle opadat. Navíc uznávám, že mě film zřejmě zastihl ve špatnou dobu a neměl jsem chuť se do něho právě v poslední třetině víc položit. Tvůrci svůj kus nakonec neprodali. Nepomohla tomu ani nápaditá kamera, ani solidní vizuální zpracování. Tyhle filosofické zápletky založené na hře s nejrůznějšími časovými paradoxy mě jako celek jednoduše nebavily. (06.12.2014)

Solidně zrežírovaná svým způsobem sci-fi konverzačka, jež první hodinu výborně buduje atmosféru a nastoluje otázky, aby se v závěrečné třetině utopila v časových paradoxech. Jako mám je rád, ale někdy se zkrátka musí znát míra. V předloze to možná smysl dávalo, tady jim ale obávám se zmizel někde na papíře. Sarah Snook je ale hodně nadějný herecký objev. (22.02.2015)