Chaplin

Vždycky jsem měla Charlieho Chaplina za celoživotního vtipálka a komika, který nic moc neřeší (a zčásti to byla i pravda), ale jsem ráda, že mi tento film moje přesvědčení vyvrátil a ukázal mi ho i v tom civilnejším světle.. Líbilo se mi zpracování, kamera a ty úžasné přechody mezi jednotlivými scénami.. Co je ale na filmu nejlepší - bezesporu Robert Downey Jr.! Jsem ráda, že na mě nepřipadlo rozhodování mezi ním a Al Pacinem co se týče Oscara, protože jsem z toho opravdu v rozpacích.. Downey předvedl něco úžasného, bez něj by film ani zdaleka nedosahoval takových kvalit. Celkově bylo obsazení vynikající, nikoho bych nevyměnila.. Závěr mě přesvědčil, že Chaplin si ten plný počet rozhodně zaslouží.. :) (05.04.2012)

K zvládnutí nesnadného námětu se spojily - zdá se - nejlepší tehdy dosažitelné síly, zčásti dokonce i umírající poslední Chaplinova choť a otci tolik podobná a herecky rovněž výrazná dcera Geraldina. Obtížné a krajně nesnadné zadání - najít herce, který by byl s to postihnout neopakovatelné Chaplinovy kreace a přenést je, neztenčené a nezkreslené, do umělcova neméně osobitého a výrazného soukromí, se angažováním Roberta Downeyho podařilo v podstatě beze zbytku naplnit. Za nosný považuji i nápad na vytvoření fiktivního Chaplinova biografa, který se nemůže neptat i na nejcitlivější věci géniova života chladně chirurgicky věcným způsobem a vlamovat se tak do nejvnitřnějších komnat intimity; Anthony Hopkins dal této postavě vše, aby zvýraznil její lidský rozměr při současném ponechání průvodcovy epizodnosti a okamžikovosti. Osnova životopisné knihy tak byla nepochybně rozvinuta a rozmnožena. Ale fakt, že film zůstal závislý na chaplinovské sebereflexi, skutečnost, že je jeho páteří, je současně také slabinou Attenboroughova režisérského přístupu. Zatímco první část filmu přímo kypí životem, je plnohodnotným geniálním hraným filmem a použitá metoda chronologických uzlových vstupů děj CHAPLINA dále dynamizuje, zhruba od poloviny díla postupně nabývá na převaze "jen" nadprůměrně zvládnutý hraný umělecký dokument. Kompozice je tak rozlomena; obě části, jakkoliv jsou natočeny s attenboroughovskou virtuozitou, se vzájemně oslabují a zejména vyznění závěrečných částí filmu je touto živelnou, ne zcela zvádnutou synergií viditelně oslabeno. Ale i v této podobě se podařilo vytvořit zajímavý, pestrý, nenudný a výrazně autorsky originální film, který svůj základní smysl - složit hold neopakovatelnému umění jednoho z největších géniů světového hraného filmu - naplnil beze zbytku. Lze říci, že nejen autorsky, ale především - je to jeho další velké plus - divácky. (07.06.2009)

Docela obyčejný životopisný snímek, občas na vás drze mrkne žánrové klišé, někomu možná bude vadit trapně standardní hollywoodský doprovod (proč, když zrovna němé filmy vybízejí k něčemu originálnějšímu), ale několik scén zase na druhou stranu potěší. Film by neměl uniknout oku (možná i oběma očím) filmových fanoušků. (06.04.2008)

Moc příjemný, uměřený životopisný film, na první pohled nepochybně pravdivý a poctivý. Nedělá z Chaplina supermana, ale pokorně vzdává poctu jeho géniovi. Malinko mi chybí jednotící příběh, ale možná je to spíše jen otázka vkusu, když autoři zvolili metodu jednotlivých epizod volně pospojovaných Hopkinsovým hybatelem děje, jehož pomocí se mohou svobodně pohybovat v čase a vybírat jen to nejzajímavější z nekonečného množtví všeho zajímavého, co Chaplinův život provázelo. (19.10.2005)

Moc rád bych zrovna o tomhle filmu napsal něco jiného, ale nejde to. Zásadní problém vidím v tom, že zhruba po první třetině se režisér ne a ne rozhodnout, jestli vlastně bude točit film o Chaplinovi nebo o počátcích zlaté éry Hollywoodu. Krásné momenty s Chaplinem válcuje zbytečnými odbočkami a faktografickými údaji, takže nakonec vyznívá obojí hodně polovičatě a nedotaženě. Že to vše jde spojit mnohem lépe, dokazuje třeba takřka nedostižný Burtonův "Ed Wood". Nakonec ale Robert Downey dělá co může a jako malé nahlédnutí do Tulákovy osobnosti i jeho doby film určitě obstojí. (22.06.2006)