Odvážné palce

Dost si vybírám episody a i ty vybrané episody přeskakuju jen na ty recenze které mně zajímají. Přesto díky Fukovi dám 4 hvězdy, protože ten člověk je neskutečně zajímavej ( mám rád i jeho komentáře a recenze v psané formě - má odvahu napsat to co si lidi myslí ale mají trochu obavy to naplno napsat ) (19.07.2015)

Moc mě těší, že nejsem profesionálním kritikem a nemusím sledovat filmy, které mě vůbec nezajímají, a chodit o nich mluvit do rádia přenášeného na Stream... a mluvit... a mluvit, i když nemám co říct, ani jsem si to nepřipravoval... a vyplňovat předepsanou stopáž třeba okamžitými soudy na základě shlédnutí traileru... (03.01.2016)

Jak tahle sračka může mít 78%,to opravdu nechapu. Je čím dál tím patrnější,že na čsfd se nevyskytuje moc normálních lidí. Jak by bylo jinak možné,že pořád, kde 4 socky melou absolutně nesmyslné sračky o různých má takové hodnocení? Ale jen tady,např. na Stream v komentech je hodnocení vesměs negativní. O filmech asi nemají moc přehled,protože se často pletou. Vizáž strašná, vkus na filmy příšerný, vady řeči a ty kecy...Hnus,hrůza,trapárna!!!!!!! (20.06.2015)

Nedal jsem ani 5 minut, pro mě absolutně nezáživné tlachání o názoru na nějaký film. Raději shlédnu x trailerů k nějakému filmu, než poslouchat něčí názor, který může být absolutně odlišný od toho mého a navíc mi může můj vybraný film naprosto znechutit. Za mě tedy další zbytečný pořad, který si ale své pravidelné pravidelné diváky najde, přičemž právě u tohoto pořadu si můžou vychutnat odpolední kávu ... (20.04.2015)

Poslední měsíc poslouchám každý den na cestě do práce postupně existující záznamy dílů od roku 2003 - a jsou stále vynikající, rétoricky svižné a (nejen) postupným vymezováním hodnotících parametrů inspirativní. Nešlo nicméně o "televizní pořad", jímž začal být až mnohem, mnohem později... už bez Toma Baldýnského, takže nevidím důvod kvůli tomu zvyšovat hodnocení. Měl jsem rád i epizody s Ivou Hejlíčkovou, upřímně nenáviděl díly s Irenou "ne, logický argument ode mě neuslyšíte" Hejdovou - a pak už mě to jen nechávalo hluboce netečným, což jen potvrzuje jakýkoli pozdější díl, který náhodou slyším. Jinak řečeno, Tomášovo a Františkovo myšlení se prostě na jedné straně doplňují a na druhé straně produktivně limitují. Navíc jejich hádky byly opravdové názorové střety dvou kamarádů, zkušených novinářů a hlavně filmových nadšenců, kteří se takhle hádali dlouhé roky... než se rozhodli z toho spolu se Sašou Michailidisem udělat rozhlasový pořad. Iva Hejlíčková byla pro změnu Frantovou šéfredaktorkou i sarkastickou kamarádkou, takže to fungovalo v jistých ohledech podobně - a od té doby už prostě jen na ploše několika desítek minut mluví František a někdo další. ____ UPDATE 2020: Jak poslouchám i ty další (post-hejdovské) roky, musím přiznat, že stabilní alternativní hlas začala reprezentovat Iva Přivřelová, leč jsou to častěji ony série po sobě jdoucích recenzních monologů než konfrontační dialog (s výjimkou sarkastických komentářů Saši Michailidise :)). Je to úplně jiný formát než zpočátku a jsem v systematickém naposlouchávání na cestách městem zatím u roku 2014 (ty díly mají už standardně přes třičtvrtě hodiny), ale zvyšují hodnocení o hvězdičku. Navíc mě fakt baví ta procházka minulostí distribučních premiér, z nichž mnohé mi dávno vypadly z paměti. (16.03.2017)