Odvážné palce

Koukám na streamu, ne moc dlouho, takže nemůžu hodnotit starší epizody, ale přijde mi to jako když si pár lidí hraje na odborníky a přitom jsou schopni hodnotit filmy, co ani neviděli, což opravdu nechápu, jak se může v takovémto pořadu stát :-/ K tomu si mezi sebou věčně skáčou do řeči ( hlavně František Fuka)... který mi navíc není vůbec sympatický. (25.05.2014)

Strašný. Spousta rádoby intelektuálskejch keců lidí, který používají hromady cizích slov ( u některých z nich jsem přesvědčen, že ani neví, co znamenají ) jen proto, že je někde asi slyšeli a myslí si, jak děsně je to cool. Zejména skákání pana Fuky do řeči všem ostatním a vnucování svých názorů je nehorázně odpudivé. Člověk se toho vlastně moc nedozví, jen s otevřenou hubou čumí, jak si aktéři honí triko a jak jsou nesmírně chytří.... (16.01.2016)

Budu opakovat ostatní, éra s Tomášem Baldýnským, kterou jsem neposlouchal, ale, jak se s chutí říká v tomto pořadu, jsem si doplnil z mp3 na webu, bude tou nepřekonatelnou. Neustále kočkování, dohadování, strefování se do sebe nebo do kohokoliv z branže a hodnocení, které v té době někdy vypadalo asi tak, že jeden nechal mluvit druhého a potom dal palec opačně, protože ten či onen film si prostě dva stejné palce nezasloužil. To už se nevrátí, protože sehranost a vzájemné přátelství, kde každý věděl, co si muže dovolit bylo jedinečné, přičemž vzniklo několik slavných symbolů tohoto pořadu jako např. Torque - Ohnivá kola nebo zpopularizovaní slova sofistikovaný. O to více si lze vychutnat trojici Michailidis, Fuka a Baldýnský při Oscarech. Bohužel po roce 2008 se Tomáš vrací pouze při nějakých výročích a zrovna při tom posledním letošním by člověk i slzu uronil. Po TB se chvíli objevovala dr. Iva Hejlíčková, která měla důrazné názory a zvládala ukočírovat Františka. Vzápětí ale na konci roku 2008 skončila jako letitá šéfredaktorka časopisu Cinema, který těmito změnami šel do kopru, ale to je na jinou debatu. A tak se stabilním palcem stal Ondřej Vosmík, jenž má také peprné a zajímavé názory a i on působil v časopisu Cinema, takže další známost s Fukou, a tak pokračovala sofistikované rozbory filmů Adama Sandlera nebo Sexu ve městě a Vůně muže s Lorenovou a Chuckem Norrisem. Asi rok a půl byla palcem věčně roztlemená dokumetaristka Irena Hejdová, která přinesla ženský pohled na věc, který se v tomto převážně maskulinním pořadu hodil, pak jí vystřídala Iva Přivřelová, což je dívka, jejíž svět je v artu a nejnověji Jan Škoda, což je tedy někdy řízek a ve svých monolozích vymýšlí skutečně obrovské množství humorných spojení typu - Decibely lásky nebo Prázdniny v Provence. Přesto se v posledních letech z pořadu vytratilo ono kouzlo sehranosti a analyzování snímků do nečekaných až absurdních rozměrů, které tak symbolizovaly začátky s Tomášem Baldýnským či Ondřejem Vosmíkem. František Fuka ale naštěstí se svou troškou do mlýna ještě stále někdy přispěje. Aktuálně jediný pořad podobného typu. 70% (22.07.2016)

Souhlas s Civalem. První éra Fuky a Baldýnského byla geniální, jednotlivé díly můžu poslouchat i po letech a i přes neaktuálnost se díky skvělému humoru této dvojice stále bavím. S příchodem Ondřeje Vosmíka a Ireny Hejdové (nebo spíš s odchodem Baldýnského) úroveň palců klesla, obzvlášť Ondřej na mě často působí jako kdyby si v tramvaji před vysíláním přečetl Frantovy recenze aby je pak do rádia odrecitoval a to i s Frantovými vtipy. Ve srovnání s posledním a rozhodně nejslabším palcem tohoto pořadu kterým je Iva Přivřelová je ovšem i Ondřej mistrem řemesla. Může se zdát že budu jen kritizovat, faktem ale je že se stále jedná o jeden z nejlepších radio pořadů v naší kotlině bez kterého si už téměř nedovedu představit svou páteční jízdu autem z Prahy na jih. Dokud jedním z palců bude František Fuka, nemůžu jinak než 5* (09.02.2014)

Poslední dobou chybí skutečný opoziční názor. Trochu je to roztahané. Průvodce pořadem "rozhlasák" Saša Michailidis má rád art a absolutně nepřipustí nic, co by zavánělo nenáročným filmíkem. Tedy takové mám nejradši. Podle něho by se všichni museli dívat v kině i doma jen na ambiciozní filmy s áčkovým obsazením. Ještě štěstí, že tu hráz narušují případně bortí Fuka s Vosmíkem, kteří přece jen mají větší nadhled a pochopitelně i přehled a nebrání se i nenáročným filmům, ačkoliv Fukovy recenze už dávno nejsou, co bývaly. Navíc jde poslední dobou poměrně hodně s davem. Vosmík oproti němu neumí dostatečně barvitě přednést svůj názor. V projevu je jalový. Přivítal bych kdyby se více připouštělo, že i nekvalita může mít svoji kvalitu. Občas se tak děje, což u profesionálních kritiků nebývá časté a jedná se tedy o jev vzácného typu. Přivřelová, která "svatou trojici" doplnila, to je opět kritička, která vyhledává jen náročné kousky a téměř vše, co toho ražení není, vynechává. To dobrý kritik nedělá. Mně přijde nudná. Chtělo by to do pořadu někoho opozičně ostrého. Moc jsem nesledoval díly s Baldýnským, ale že by až tak ve studiu zavařil, to zase ne. Normál. V nejnovějších dílech, kde už není, jsou vesměs všichni spolu zadobře a jde především jen a hlavně o rekapitulaci filmů, které ten daný týden jdou do kin. Po čase, kdy vyhrocenost v názorech ustupuje znatelně do pozadí, jde jen z diváckého pohledu už jen o jakousi suchou orientaci při výběru filmu na který jít do kina. A co já vím, tak názorem profesionálních kritiků se diváci moc neřídí. Pořad se čas od času dá sledovat. Jen to nesmí být příliš pravidelné. Je totiž pak těžké jednotlivé díly od sebe spolehlivě odlišit, jak téměř v ničem nevybočují z jedné dlouhé řady. No a já raději o filmech píši než si o nich povídám. A pořadu dávám palec nahoru s vykřičníkem. Za Michailidise bych dal nejradši palce dolů i na noze. Mé hodnocení: 60% (29.08.2014)