Ladíme!

Vlastně to není až tak ukrutná sračka, jak jsem původně čekal. Ovšem, abychom krotili přehnaně pozitivní emoce hned ze startu a neunáhlili se (!), určitě to není film, který byste si pouštěli s oblibou třikrát ročně, když máte zrovna chuť na nějakou tu originální pecku. Scénář je evidentně jednou z mála variací uslintané teen předlohy, přemáchnuté už asi tisíckrát v jiných filmových škopcích. A když už tenhle mnohonásobně louhovaný pytlík s čajem postrádá veškerou chuť, filmaři vsadili na pár ošlehaných hollywoodských xichtů, které měly oživit tuto prudce kýčovitou slátaninu. Bohužel si do hlavních rolí dosadili ohyzdnou Wilsonovou s jateční váhou a tlamou kopnuté čivavy a Aničku Kendrick, která sice je roztomilá, ale ten obličej má taky poskládaný tak nějak špatně. Ve výsledku tedy doporučuji sledovat se zavřenýma očima a celkem si to i užijete. Těžký průměr. 50% (19.10.2021)

Takové nenáročné dílko, které nepřináší nic nového a víceméně neurazí. Děj je strašlivě předvídatelný, tudíž jen čekáte, kdy vše zapadne tam, kam má. Jediné originální tak je vlastně to, že tuctové popové hity jsou tu nazpívány acapella, což je poměrně zajímavé a ani odpůrce téhle hudby by neměl být znechucen. Malé plus také za nápadité choreografie a aranže scén. Horší je to pak s postavami, které (až na hlavní hrdinku a pár výjimek) nejsou vůbec sympatické a jsou to přesně ty prototypy ideálních amerických středoškoláků, kteří jsou v podstatě dokonalí a krásní. Anna Kendrick je skvělá a hodně zajímavá (možná se rodí velká hvězda), nechybí jí charisma a potřebná lehkost. Rebel Wilson je neméně fantastická, dovede si dělat legraci ze svojí figury a to je její velká výhoda. Ostatní už jsou zaměnitelní a slouží spíš jako výplň. Škoda, že tu není víc Elizabeth Banks, ale tak každý den holt není posvícení. Ve výsledku ničím extra výrazný snímek, který dodržuje pravidla žánru a natočen je dost rutinně. 60% (06.12.2012)

Keď sa nám Anna Kendrick predrala cez vedľajšie postavy v podpriemerných filmov ako Scott Pilgrim proti zbytku světa, Jak porodit a nezbláznit se, priemernej Twilight sága, až po skvelú vedľajšiu postavu vo filme 50/50, sa dostala k hlavnej postave v priemernom filme Ladíme. Keby nebolo Anny tak o tento film asi ani nezavadím, s časti fekálne, komédia veľmi chabá, romantické iba keď mladí pozerali film a ležali na posteli / vtedy som sa troška zasníval /, pesničky mohli povyberať aj lepšie a celkom predvídateľný koniec, navyše ktorý sme už pár krát videli napríklad vo filme Sestra v akci 2: Znovu v černém hábitu, a kedže tomu filmu som dal 2* a bol o dosť vtipnejší aj hudobne lepší by si tento film teda zaslúžil asi aj menej ale zas Anna to vytiahla o trochu vyššie. Tento film ťažil iba na tom že tam hrala Anna a že je sympatická, časté zábery do výstrihu / šak aby to bolo trošku zaujímavejšie / nie žeby som sa sťažoval :D ale je to tak... (16.07.2013)

Začnu obsazením – Anna Kendrick, kvůli které jsem si snímek pustil, je pěkná, umí hrát a správně divně se kření, Rebel Wilson snad poprvé v roli, kde mi navedí, ba naopak, Liz Banks s pěkným hlasem, který zbožňuju, ve vedlejší roličce, stejně tak brácha bezďák z The Big C. Ostatní neznám. Hudba není vždy šálek mého čaje, ale každý si najde svou hitovku. Mě moc potěšili Simple Mind. Navíc jsem si to pustil přes sluchátka, což je prostě lepší zážitek. K filmu – nemám rád nic o soutěžích a stejně tak o amerických vysokoškolských spolcích (z filmů mám dojem, že vysoká v USA je jen o tom být součástí nějakého ujetého spolku psí psí ómíkrón a podstupovat rituály), ale tady se to jakž takž dalo přežít, dokonce si i tvůrci poradili, jak se v pěveckých soutěžích vyhnout trapnému vyhlašování vítězů a rozjuchanému publiku. Zkrátka všechno to trapný, kvůli čemu se na podobné kousky nedívám a styděl bych se někomu zmínit, kdybych něco takového kdy viděl, je tu podáno tak nějak stravitelně. # [viděno: monitor, sluchátka] # příběh 6 | hudba 6 | humor 2 | akce 0 | napětí 0 | pustl bych si znovu 5 (06.12.2012)

Nejzajímavějším prvkem Ladíme! není Anna Kendrick ani Anna Camp, ale střih dialogů. Obecně platí, že i ty nejstylovější podívaný stříhají dialogy velmi konvenčně tím způsobem, že se střihne vždy na toho, kdo zrovna mluví. Maximálně třeba u souvětí se střihne přesně mezi první a druhou větou. Nikdy ale uprostřed věty. Schválně si toho můžete někdy všímat, je to velmi zábavné. Neexistuje třeba, aby se ve větě „Na vysoké získáš mnoho skvělých vzpomínek“ střihlo mezi slovy „získáš“ a „mnoho“. Tudíž i když se dnes v řadě děl stříhají některé scény poměrně rychle, až chaoticky, dialogy se drží naprosto striktních pravidel, a je úplně jedno, jestli se bavíme o artu, komerci, filmu nebo seriálu. Střih dialogů je prostě takový poslední ostrůvek jistoty v době různých deviací a fragmentací. Tady v tomhle filmu to ovšem až tak neplatí, jelikož dialogy jsou stříhaný klidně i uprostřed replik hovořících, zvlášť když spolu mluví víc lidí. Nejenže se z postavy A, která začne hovor, prostřihne na postavu B, a následuje návrat k postavě A. Často se objevují i varianty jako ABCA nebo ABCBA. Odsud je i zřejmé, proč není u střihu zas tak důležitý, jak moc se střihá a měření délek záběrů, ale spíš kde se střihá. Důvod tohoto rychlejšího střihu dialogů spočívá, jak napovídá název filmu, ve snaze sladit dialogy a muzikálový čísla. Je to klasický problém. Muzikálový čísla jsou oproti dialogům velmi svižný, tudíž jako by film vždy zpomalil a zrychlil. Tvůrci Ladíme! tenhle kontrast obešli tím, že i dialogy stříhají trochu jako ty muzikálový čísla. Zas tak moc námahy je to ale nestálo, protože ve filmu vedou spory snad všichni se všemi, tudíž ostrý beatboxingový a dubstepový styl přenášený z muzikálových čísel i do dialogů má své opodstatnění. Film samotný je tak co do formy kontinuální. Spory se odehrávají po obsahový stránce. (03.02.2013)