The Guest

O soundtracku: Moore a další nás se svojí hudbou vrací do 80. let post-disco elektronické scény. Syntetizéry a vocodery spolu s monotónními bicími a občasnou basou zní téměř po celou dobu a zdá se to až nemožné, ale padnou k příběhu jako ulitý. Je to paradox, který nelze nesrovnat s podobně laděným snímkem Drive. Tentokrát se ovšem noříme hlouběji do minulosti. Namísto moderně znějícího Nightcall, main theme Drive, tu jsou melodie, které rozjížděly devadesátkové párty, i hlas až podezřele připomínající legendárního Davida Bowieho. Když si tuhle retro elektronickou směsku člověk poslechne zpětně bez obrazu, nechce se mu pomalu věřit, že namísto podvědomého pokyvování hlavou a chuti jít si zapařit jen seděl přikovaný a ani nedutal. Dost kontroverzní undergroundová hudba, která se až příliš hluboko vryje do paměti a podtrhuje atmosféru filmu hned natřikrát. Atmosféru, na kterou se jen tak nezapomíná, protože co Stevens předvedl, by asi obyčejný smrtelník jen těžko dokázal. Takže asi fakt psychouš bude. Na druhou stranu, když je váš herecký výstup doplněn o takový rázný psycho, jako je třeba track The Magician, tak to asi jde hned lépe. Soundtrack drtící tvrzení, že elektro hudba do filmu nepatří. Nejlepší soundtrack z filmu: Bar Fight. 90 % (11.06.2015)

Uz davno ma nejaky film tak neznechutil ako tento. Uz od prvych sekund mi bol hlavny hrdina nesympaticky. Neznesitelnym modrým kukučom, neustalym pozeranim do blba a dokonca aj otravnym opakovanim yes madam. Proste magor od zaciatku. V kontraste k tomuto evidentnemu magorovi je snaha tvorcov o civilne pojatie pribehu v prvej polovici filmu. Co ma paradoxne iritovalo este viac, lebo je jasne, ze to nie je normalny film. V druhej polovici sa na to tvorcovia definitivne vysrali a naplno rozbehli zbesilu akcnu jazdu s absolutnym magorom, ktoreho konanie som uz vôbec nechapal a zaroven ma znechucovalo sledovat vsetko, co robi. Obohrany beckovy koniec vo mne vyvolal uz len kyslý usmev. A z celeho filmu mam jeden velky WTF dojem. Jedina zlozka filmu, ktora ma zaujala je hudba. Minimalisticky hlavny motiv mi pripominal stare horory. Cely film je vlastne ladeny v retro style. A par pomätencov tu v komentaroch vdaka tomu porovnava tento film so skvelym Refnovym majstrstykom Drive. Ha, ha, ha. Nenechajte sa tym obalamutit. 1/10. (26.12.2014)

Scénáristická bezradnost nep(r)ominutelně zneužívající, znásilňující a parazitující (na) 80´s resp. 90´s. _Upřímně, ta neustálá snaha tvůrců, o vylepšenou resp. ozvláštněnou resuscitaci, již dávno prověřeného, mě začíná značně unavovat. Já jsem oldschool. Když whisky, tak poctivou, nikoliv medovou. Když vodku, tak čistou, nikoliv s příchutí melounu. Když ženu, tak „přírodní“, se vším, co to přináší a co k tomu neodmyslitelně patří a nikoliv umělohmotnou katalogovou skládačku, bez jiskry v oku, co vylezla, zjizvená a opuchlá, po čtyřiadvacetihodinovce ze sálu a měsíc se jí nemůžete dotknout. Vím, můžete namítnout….své fandy resp. fanynky, si i tato nabídka najde. Najde. To však neznamená, že já ji musím, na zdraví, (při)pít. _Závěrečný (před)halloweenský večírek ve škole (btw, musel jsem si ihned dopřát repete), plný všudypřítomného nadhledu a dávající jasně vzpomenout, na B. De Palmu, v nejlepších letech a formě, včetně významného pomrkávání v samotném závěru, to vše za vydatného přispění S. Moorea, dává tušit, že to v A. Wingardovi, někde skryto je a mohlo to být o poznání lepší. Tak snad příště…. 45% (10.02.2015)

Není filmu s dokonalejším soundtrackem. Když jsem na tom seděl v kině, umíral jsem blahem. Ten film má snad jedinou vadu - že hlavní roli neztvárnil Ryan Gosling, který by se pro titulní roli dokonale typově hodil (byť Dan Stevens je excelentní). Nejlepší možný způsob, jak si tento film užít, je dostat se k němu zcela náhodou, nic o něm nevědět (resp. nebýt kontaminován zdejším nedostatečným hodnocením) a nechat se vtáhnout do jeho děje, který se před člověkem postupně odkrývá do netušených zákoutí - sledovat jeho spění k velkolepému finále je čistá radost. UPDATE 16. 01. 2017 - Ten film mě strašně bavil i na druhé zhlédnutí. Nyní už mě nemrzí, že tam nehraje Gosling, a celé jsem si to užil navzdory tomu, že jsem věděl, jak to dopadne (k samotnému závěru bych měl osobně jednu lehce SPOILEROIDNÍ výtku - přijde mi absurdní, aby to ten týpek přežil). A ten soundtrack - to je prostě něco neskutečnýho. (12.06.2015)

Uvedomelé nezávislé béčko, ktoré nám pripravilo špeciálneho hrdinu. Hrdinu, ktorý má v mnohom pravdu, i keď je to psychouš a robí veci, aké robí. A vlastne je tu možno aj ten najúprimnejší zo všetkých, pretože jedná na rovinu. Nie vždy, ale ostatní vôbec. Foter má radosť zo smrti šéfa, lebo prebere jeho flek, peknej babenke stačí vidieť, ako je zbitý jej ex a hneď sa ide sexovať, o šikane na škole ani nehovoriac. Aha, zabudol som na vládu a armádu. Proste všetko zle, ale nakoniec je jasné, komu na konci treba držať palce a je to tak žánrovo v poriadku. Škoda, že to nie je viac dotiahnuté, a to po všetkých stránkach. (28.12.2015)