Režie:
Dome KarukoskiScénář:
Aleksi BardyKamera:
Henri BlombergHudba:
Jean-Paul WallHrají:
Peter Franzén, Laura Birn, Jasper Pääkkönen, Yusufa Sidibeh, Jussi Vatanen, Timo Lavikainen, Pamela Tola, Mikko Neuvonen, Niko Vakkuri, Jani Toivola (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Teppo je radikální neonacista, který si pevně stojí na svých názorech a předsudcích. Zároveň však touží po lásce a rodině. Když potká atraktivní servírku Sari, vše se zdá ideální, dokud nepozná jejího malého černošského syna Rhamua. Teppo tak stojí před těžkým rozhodnutím – splní si svůj sen o otcovství a rodině nebo zůstane věrný své celoživotní víře a přesvědčení založeného na diskriminaci, ignoranci a nenávisti? Situaci navíc ztíží Teppův bratr Harri a vůdce skinheadů je tak nucen učinit jasné rozhodnutí, které však může mít fatální následky pro něj i pro ty, které miluje. (Film Europe)
(více)Videa (1)
Recenze (95)
Ze začátku jsem teda bojoval s tou finštinou, ale člověk si zvykne. Teppo je frajer a je paráda pozorovat jak se spolu s Rhamu začínají poznávat a sbližovat. Super bylo taky, jak Harri miloval svýho bratra a držel se na uzdě, ale bohužel pohár trpělivosti přetekl. Rhamův otec byl hloupej, že se do něj celou dobu tak navážel. Jasně, je zhnusenej tím čím Harri je a ukazuje, že se nebojí, ale kurva přece do něj nebudu v jednom kuse šít. To je jako hodit plechovku pod tlakem do ohně. A vůbec se divím, že si synka nechtěl okamžitě odvést. Bylo to takové prapodivné. ()
Já jsem mile překvapen, protože filmy s fašounama mě moc neberou, především kvůli zápletce, ale tady bylo dobrý to, že i když se člověk rozhodně jít správnou cestou a snaží, tak značně dementní okolí, tady až na hlavní hrdinku opravdu, co postava to kretén, to je pak těžký produkovat čistokrevný dobro. ()
Severské filmy bývají dost dobré a na tento jsem se obzvlášť těšila. Ději mi připadal velmi zajímavý. Nakonec jsem ale trochu zklamaná, některé scény mi přišli trochu přehnané, nereální, moc jsem jim nevěřila, stejné to bylo i s koncem. Horší ale je, že mi žádná postava kromě dítěte nebyla ani trochu sympatická, což je u filmu trochu problém. ()
Já jsem poměrně velká milovnice severských filmů až se může zdát, že jim trochu nadržuji, možná to tak někdy trošliličku je, ale tentokrát to neudělám. Ačkoliv bych po herecké stránce (Teppo, kterého hrál Peter Franzén byl suprovej) neměla žádných výtek, tak jsem tomu příběhu moc nevěřila. Kdyby šlo o jednu situaci, tak přimhouřím klidně jedno oko, ale bylo jich víc a to už jsem nepřekousla. Ty neonacistický hrátky byly přece jen až moc na hraně, co se reálnosti týká a ten bombastický konec mně taky tentokrát moc nesednul. Možná se mýlím, já nevím nic o tom, jaké mají ve Finsku problémy s neonacisty, ale nedá se nic dělat, nad trojku já dneska nejdu. ()
Dějově výstavba, která si bere na mušku rasismus, mohla být silným příběhem skoro až pravdivým. Obecně nácky taky moc nemusím. Důležité je ovšem zmínit to, že ve filmu nelze nepostřehnout velký sklon jednostrannosti ve vyhroceném konfliktu, tím je v holohlavé lapálii vystaráno. Neméně podstatný zůstává fakt, že v tomhle příběhu multikulturalismu je zcela opomenut také běžný rasismus i z té druhé strany. ()
Galerie (21)
Zajímavosti (1)
- Film bol natáčaný v meste Kotka, ktoré sa nachádza na pobreží fínskeho zálivu v provincii Kymenlaakso a scéna, v ktorej vojaci skladajú prísahu, bola natáčaná na olympijskom štadióne v Helsinkách. (Jello Biafra)
Reklama