Lví srdce

Fínsky Kult hákového kríža sa podaril. Samozrejme od amerického staršieho brata sa líši. Je menej veľkolepý, chýba mu väčšia atmosféra čo do obrazu aj hudby, hlavný herec nemá charizmu Nortona, hoci to zahral veľmi dobre. Napriek tomu môže byť snímok Europánovi bližší, viac pochopiteľný, najmä v súvislosti s dnes aktuálnou otázkou utečencov. Prekvapujúco sa stretnete aj s momentom, že možno budete s ultrapravicovou ideológiou miestami súhlasiť. Najmä keď mladý mulat od začiatku znepriatelene pozerá na svojho otčima, robí mu zle. Divné sa môže zdať aj to islamské modlenie sa. Nerozumel som v tomto prípade faktu, prečo mladý žije s mamou a tá dovolí, aby jej synáčik vyznával islam po otcovi. Za hercov je určite potrebné vyzdvihnúť Harriho, brata hlavného hrdinu, v jeho prípade uveríte, že snáď podobné názory presadzuje aj v civilnom živote. (24.06.2016)

Finský nácek Teppo, prostovlasý skorosympaťák, se jednoho večera seznámí v baru s pohlednou blondýnkou Sari a všechno vypadá tak zasněženě finsky bíle. Ovšem zápletka je spíš jak pro “černou“ komedii , jelikož Teppo brzy zjistí, že Sari má z prvního manželství malého černouška Rhamadhaniho. Zřejmě v té náckovské partě plácali po holé hlavě Teppa ze všech nejvíc, až se mu tam rozsvítilo, jelikož se neprojevil jako ostatní hovada ze stáda a hlavu umí používat krom rozbíjení jiných hlav i k přemýšlení o změně svého životního postoje. Rasistické narážky či útoky mezi ním a malým Rhamadhanim působily spíše vtipně než nepřátelsky, a vytvoření kamarádského pouta netrvalo dlouho. Do mnohem dramatičtější polohy tak posouvaly příběh střety Teppa s jeho bývalou naci-partou, ve které působil i jeho mladší bratr, jenž na svých bedrech donese film až do tragického závěru. Věrohodně natočené, vkusně syrově podané drama ze současného Finska, navíc se sympatickým černouškem…u mě za dvě bílý a dvě černý hvězdičky :-) (30.03.2014)

Jestli potřebujete antikoncepci, nebo potřebujete, aby Vám klesl v kalhotech, pak je to dobrá volba! Jakkoliv by mohl být námět zajímavý či vtipný potápí ho spousta bizarních a zbytečných scén, zejména ty, kde se snaží při klábosení souložit . Pokud si chtěl režisér něco splnit, tak ať si natočí porno, nebo nějaký softík. Mě to naprosto odradilo a film pro mě totálně ztratil na hodnotě ať už chtěl vyprávět jakkoliv zajímavý příběh. Upozorňuji, že jsem film neodkoukal kvůli velikému množství naprostých zbytečností/dialogů, které filmu/příběhu nepřidávají žádnou hodnotu. Pojďme se příště věnovat jen příběhu ne? (20.09.2022)

Finská pohádka o zamilovaném náckovi, který začne chránit černého synka své přítelkyně proti podobným týpkům, jako je on sám, je nejsilnější, když těží z absurdity této situace. Bohužel se ale snaží vypadat jako vážně míněné drama, takže se každou chvíli objeví jakási scenáristou vykalkulovaná situace, do které by se za normální situace tyto postavy snad ani nemohly dostat. Finští náckové (podobně jako němečtí) navíc jdou ve šlépějích svých dědů, nemusejí to být tedy naprostí dementi jako jejich názoroví sympatizanti ve slovanských zemích. Ale s tím film nepracuje, tady ani jeden nevypadá, že by uměl číst. (15.07.2015)

Já jsem poměrně velká milovnice severských filmů až se může zdát, že jim trochu nadržuji, možná to tak někdy trošliličku je, ale tentokrát to neudělám. Ačkoliv bych po herecké stránce (Teppo, kterého hrál Peter Franzén byl suprovej) neměla žádných výtek, tak jsem tomu příběhu moc nevěřila. Kdyby šlo o jednu situaci, tak přimhouřím klidně jedno oko, ale bylo jich víc a to už jsem nepřekousla. Ty neonacistický hrátky byly přece jen až moc na hraně, co se reálnosti týká a ten bombastický konec mně taky tentokrát moc nesednul. Možná se mýlím, já nevím nic o tom, jaké mají ve Finsku problémy s neonacisty, ale nedá se nic dělat, nad trojku já dneska nejdu. (02.04.2014)