Neon Demon

NWR natočil těžkotonážní psychedelickou haluz, která se možná navenek prezentuje jako šíleně drahý a přeplácaný drama, přitom si ale po celou dobu zachovává svůj osobitej nezávislej ksicht. Čistě teoreticky mě to mělo štvát a umořit svojí drzou fetišistickou exhibicí, jenže mi to právě naopak hrozně sedlo skrze všechny ty zoufale dravý modelky oblečený v sexy zvířecích hadrech. Make-up jako zbraň, krása jako měna bez kurzu a nejnebezpečnější profesí je modelling. The Neon Demon je vykuchanej, mužství zbavenej Drive, do kterýho někdo zpátky místo vnitřností narval víc než štědrou dávku neonovýho slizu: během pitvy pak mozek tápe, ale oči se často nestačej divit. P.S. Dát tomuhle den po projekci Příchozích o stupeň lepší hodnocení doufám není důkaz divácký ignorance nebo zdenenerovanýho vkusu, nýbrž jasná známka počátku chronickýho voyerismu. Nevím, co je horší. (13.11.2016)

Modelky jsou jako přes kopírák, alespoň je tak vnímám. Ovšem Jesse je jiná. Nesmělá, éterická bytost s vrozenou krásou a nevinnou duší. Přišla aby poznala samu sebe a ochutnala slast úspěchu. Obojí se jí dostalo vrchovatě, ale sláva většinou bolí a zářivá hvězda může brzy pohasnout. Uchvátil mě Refnův vizuál i herecký výkon Elle Fanning. "Oči vidí jen to co je zřejmé, nemají schopnost předvídat." (25.10.2022)

”Beauty isn't everything. It's the only thing.” Krásne úvodné a záverečné titulky. A nielen vďaka Martinezovi, ktorý sa profiluje do skladateľskej ligy budúcnosti. Tým ale nadšenie končí. Bude škoda, ak sa na Refnove filmy prestaneme tešiť a budeme na ne iba zvedaví. Akoby sa toho snažil docieliť, zabúdajúc, že najväčší úspech mu (nielen v Cannes) priniesol príbeh so srdcom (Drive), vyzdvihnutý osobitou réžiou. A nie iba réžiou samotnou. The Neon Demon je jednoduchý film s jasnou myšlienkou. Nie je žiadnou hádankou k vzrušujúcej intelektuálnej diskusii, akou Only God Forgives ako tak bol. A pri tejto priehladnosti a neprekvapivosti nahrádza možnosť precítenia príbehu čisto obrazovým rozprávaním, vizuálnym atraktívnom. A necháva diváka chladného a nedotknutého. Vidieť ho ale asi musíte, minimálne pre to uslintané bozkávanie mŕtvoly, ktoré sme v áčkovej produkcii ešte nemali. [Cannes] (20.05.2016)

Drogy sú zlé, ááááno, modeling je povrchný, ááááno.....tak čo nové nám ešte k tomu môže niekto povedať? Filmová reč je ale nevyčerpateľný zdroj inovácií, takže aj o takejto téme sa dá nakrútiť niečo zaujímavé bez zdvihnutého moralistického prsta. Refn proste chce, aby sme čítali jeho prirovnania, symboly a metafory. Niekedy sú jednoduché, inokedy menej, ale myslím, že stále uchopiteľné. Proste ak nájdete ten správny kľúč k pochopeniu významu napríklad trojuholníka, skladajúceho sa zo štyroch menších, tak vás film minimálne zamestná premýšľaním. Podobne je to potom z prechodom od modrej k červenej, mesiacom ako veľkým okom, zvieratami, alebo kvázi wtf scénou s mŕtvolou. Trojku si môžete všimnúť aj v iných prípadoch, napríklad v spomínaní veku (19-16-13) a s číslami sa tu hrá ešte viac. No a tak ďalej. Ale film sa dá pozerať aj ako čistá komédia, osobne neverím, že Refn to celé myslí do bodky (záberu) smrteľne vážne a že čo som považoval za čierny humor, ním aj nebol. (26.09.2016)

Hypnotický, extatický, neonový Refn tvořící vizuální estetiku - tak vtahující, tak prozářenou, pomalu plynoucí, snově vyváženou, barevnou kompozicí abstraktní. Hudebně geniálně sugestivní, temný, až pod kůži pronikavý - v žilách kolující [Cliff Martinez, Julian Winding]. Atmosferově nadpozemský s pod-tónem démonicky elektrizující. Dějově stylisticky kontroverzní, okrajový. it's beautiful. [Film Europe, Bratislava 2016] (05.10.2016)