Neon Demon

Když si krása a nevinnost k sobě pustí šelmu prázdnoty, povrchnosti a závisti, čeká na ně smrt. Může banalita obsahu a pozérství formy zrcadlit svět, v kterém se vše odehrává? Publikum polarizující Dán opět uchvacuje obrazovými kompozicemi v elektromagnetickém poli Martineze; nekrofilie, chutné bulvy, výtoky z genitálů a muži v pozicích křoví zase zajišťují bučení nepřipraveného obecenstva. Baví mě, jak místní elitní hoši házejí vyprázdněnými manýrami a pubertálními provokacemi, ale zase jsou u Refna mezi prvními na značkách. Čekali jste snad něco jiného? Chápu vás, mám to tak u Rolanda Emmericha. Beauty is Vicious. (12.09.2016)

Modelky jsou jako přes kopírák, alespoň je tak vnímám. Ovšem Jesse je jiná. Nesmělá, éterická bytost s vrozenou krásou a nevinnou duší. Přišla aby poznala samu sebe a ochutnala slast úspěchu. Obojí se jí dostalo vrchovatě, ale sláva většinou bolí a zářivá hvězda může brzy pohasnout. Uchvátil mě Refnův vizuál i herecký výkon Elle Fanning. "Oči vidí jen to co je zřejmé, nemají schopnost předvídat." (25.10.2022)

Tento film se mi velmi nelíbil. Přisuzuji to celé řadě naprosto objektivních příčin, které si teď dovolím taxativně vymezit. Nestudoval jsem filmovou teorii ani FFUK, pánské konečníky neshledávám přitažlivými, nečtu Kierkegaarda, nemám nadváhu, tvář zbrázděnou akné a nemastí se mi vlasy, ani netvoří lupy, ženy se mi nikdy nevysmívaly a nepohrdaly mnou, nesmrdím, nebydlím s maminkou a taky už hezky dlouho nefetuju. Proto, když vidím hovno, řeknu „To je ale hnusné hovno!“, a nikoliv „Právě jsem byl intelektuálně konkverován ultimativní, dekadentně hypnotickou kompozicí profundálně metaforické gastroenterální kvintesence, má exaltace graduje k infinitě a erektilně laská mou exkluzivní percepci estetiky esoterična.“ Egoistický homonudil a houbičkový artista je na vrcholu své patotvorby, už evidentně neví kundy kam, a tak uplácal dvě hodiny pózování a aranžování mimořádně slizkých pičí do vybarvičkovaných kompozic, prokládaných technem. Avšak má to opět samozřejmě nekonečnou hloubku a přesně dvě minuty šokantně deliriálních metafor! Jedna tupá kunda má totiž náhle doma pumu (Ne, Gilmůre, asi jen utekla ze zoo a vlezla ji tam oknem, už to nehul!), a tak vykouří Neovi v metrixu žabikucha, druhá vylíže mrtvou lesbu, třetí dostane v dyzajnovém obýváku krámy a zasviní si podlahu a čtvrtá spáchá nůžkama harakiri, což děsně ladí s květinkovaným kanapem. Takže hurá do sofistikovaných polemik, co si to ten kokot zase píchnul za matroš! Jen by mě docela zajímalo, jestli si na tento nesporný absolutní horor Windigo samo rozbilo prasátko, nebo se fuckt našel nějaký pičus, který to veledílo naprosto nevratně cvaknul jen proto, aby si těch pár bledých psychotických umaštěnců mohlo vyhonit. (16.09.2016)

Tvorbu pana režiséra asi nikdy neocením. Bronson, Barbar, Drive jsou pro mě zvláštní snímky, které nedokáži pochopit a vše zachraňují vždy jen herci. Filmem Neon Demon mi to pan režisér jenom potvrdil a jeho tvorbě se už raději obloukem vyhnu. Chápu, že mnohé lidi tento vizuální a hudební koncert o zákulisí modelingu pohltí. U mě se to bohužel nestalo. První polovina filmu byla zajímavá, i když mě pomaličku začínala nudit. To, co následovalo poté, nemám slov. Od první přehlídky do konce, mi povadla čelist. Chvílemi jsem si myslela, že jsem si asi dala něco do kávy, protože přeci tohle nemohl někdo normální napsat, nebo dokonce zahrát? Asi už stárnu, ale věřím, že šokovat se dá i lépe a že se určitě dá všechny démony vyobrazit jinak. Ale Refn nechce být jako ostatní, chce být jiný, a buď na jeho hru přistoupíš, nebo ne. Většinou jsem tolerantní divák, ale na tomhle filmu nedokáži ocenit mnoho, ač jsou momenty, které si zaslouží vyzdvihnout. Hudba je sice fajn, ze začátku. Stále se opakující motiv mě začínal rychle štvát (a přitom je skvělý). Některé scény (focení slunce, motel, přehlídka atd.) vizuálně dokonalé, ale strašně dlouhé až otravné. Elle Fanning si u mě změnila status z „nemastné neslané“ na „začínající slibnou herečku“. Ale i přes všechno toto je Neon Demon film, který je chladný, nevyvolává ve mně absolutně žádné emoce, kupodivu ani znechucení. Spojení vizuálu, hudby a šoku se u mě nepodařilo, protože přeci jen od filmu čekám trochu více, třeba alespoň úvod, tak abych alespoň trochu soucítila s hlavní hrdinkou, nebo nějaký děj, o který se na začátku režisér snažil, ale přerostlo to jen do několika slepených videoklipů. Uznávám, že svět modelingu jde mimo mě, ale nějak se nedokáži stotožnit s faktem, že je takhle chladný. Proto jsem ráda, že jsem stará, hnusná a tlustá! Sbohem Nicolasi Winding Refne. (12.05.2018)

Zamrzelo ma plytvanie známymi hercami. Christina Hendricks ešte nie je taká megahviezda, ale Keanu Reeves mal toľko priestoru, že ho mohol hrať takmer hocikto. Umiestnenie celebrity vysokého kalibru na pár scén si nemôže dovoliť hociktorý excentrický režisér. Tarantino napríklad áno, lebo dokáže dať každej postave životnosť, na ktorú sa nezabúda. Ale tu boli menšie postavy nevýrazné. Potešil ma priamočiarejší príbeh než v Refnovom predošlom filme, pretože pri opájaní sa výrazným vizuálom divákovu sústredenosť nechytala žiadna lynchofóbia. Hlavným kameňom úrazu mi však pripadá byť násilné robenie femme fatale z Elle Fanning, ktorá ňou (ešte) nie je. A ani dve hodiny s ňou vo všetkých farbách a uhloch ma o tom nepresvedčili. Takže zbytočná ONAnia. (21.09.2016)