Penny Dreadful

Známé postavy z viktoriánské literatury jsme už viděli pohromadě v komiksech o Lize výjimečných (ten příšerný film ignoruju), kde tvořily podivný, ale fungující tým. V Penny Dreadful je jejich spojení bohužel trochu křečovité. Seriál totiž trpí stejným problémem jako pozdější série True Blood – přeplácaností a roztříštěností, zkrátka snahou nacpat do příběhu co nejvíce hororových ikon bez ohledu na soudržnost (a trochu se bojím, že to bude s každou další sérií horší). Skvěle tu ale funguje spojení atmosféry staromódních hororových příběhů se špinavým realismem, na který jsme zvyklý např. v historických seriálech HBO (i zde hraje velkou roli precizní výprava, která nás úspěšně vtáhne do tehdejšího světa). Navíc přiznávám, že už jsem dlouho v televizi neviděl tak ponurý a vcelku i strašidelný hororový seriál. (01.07.2014)

Penny Dreadful stojí za vidění. To je v podstatě to hlavní, co by Vás mělo zajímat. Předkládá totiž vizuálně silnou a podmanivou návštěvu viktoriánského Londýna, po jehož ulicích někde běhá Jack Rozparovač a právě on není tím největším zlem, které můžete potkat. Postavy zde nejsou černobílé, každá má svůj vlastní příběh odhalovaný během celkových (a zakončených) 3 sezon seriálu. Je nutné také říct, že seriál skončil ve "správnou" chvíli a postavy ani příběh nepůsobí vyčpěle. Atmosféra je, i díky vizuální stránce a kvalitnímu obsazení (Eva Green, Timothy Dalton, josh Hartnett), opravdu perfektní a divák postupně odhaluje různé postavy z viktoriánské doby (především literární hrdiny z knih tohoto období). Penny totiž spojuje lacinost hororových příběhů (podle kterých má název) s elegancí, brutalitou a poezií. Minimálně to byl záměr. Nevyšlo to vždy na 100%, ale pod projektem držel ochranou ruku Sam Mendes a to mluví za vše. Pro milovníky hororu a viktoriánského období rozhodně jasná volba. (18.07.2016)

Na tento seroš jsem se tenkrát moc těšil a to se mi také krutě vymstilo! Dostal jsem totiž hnusně sprostou a vulgární ( asi to mělo být jako cool a dospělé Rko) Evu Zelenou a často šoustajícího Joshe Hartnetta s nějakou nakaženou kurvou. Tak jsem to 1.sezónou zabalil a šel si zpravit chuť, brilantním Sherlockem Holmesem 2009. I Crimson Peak je ve srovnání s tímto, Jana Eyrová z r.1943. (17.03.2018)

V polovině série končím se sledováním, je to nudné, roztahané, plné pseudohlubokých keců o ničem a bez jediné postavy, která by mě nějakým (jakýmkoli!) způsobem zaujala. Průměrné hodnocení hlavně za výbornou výpravu, solidní herectví a naděje vzbuzující pilotní díl. Pocitově by to ale bylo ještě níž. (28.08.2014)

Žádná monstra, čarodejnice, vlkodlaky ani jiné nebytosti příliš nevyhledávám, ale musím říct, že v tomhle seriálu se po dvou seriích povedlo absolutně sedlo. Výtvarná stránka v podobně úvodní znělky, kulisy s atmosférou jak hrom, herecký výkony kde sice nejvíc táhne božská Evička, ale naprosto nejvíc mně rozsekal Rorry Kineear, jak on dokázal předvest bolavou duši své postavy to se jen tak nevidí. Zatímco první serie byl takový příjemně chutnající bonbónek, druhá serie je už exluzivní hlavní chod, kde prom hrajou naprosto dokonale napsaný postavy, které mají svůj vlastní příběh tu zapadající do dějovýho celku, jinde pomáhající k celkovému dojmu ze sledovaného. Například závěrečná scéna druhé serie Johnna a Vannesy to byla nádherná ukázka jak má ukázat obyčejná lidská něha. Dvě věty a jedno a gesto a byl jsem totálně sejmut. Hrozně se mně líbilo že ač všechny postavy v sobě měli kus pořádný temnoty, pořád v nich bylo dost dobra na to, aby si udrželi mé sympatie. Možná nejlepší seriál co jsem na HBO viděl a na třetí serii se nejdřív pořádně natěším než do ní vlítnu. Třetí serie nechala vyniknout jednomu z nejlepších seriálových scénářů všech dob. Zcela oslněn dávám absolutních pět. (25.06.2017)