Philomena

Jasně, scénárista si pomáhá často až moc k tomu, aby bylo jednoznačně a dojemně sděleno hlavní poselství filmu, ale to poselství je pro život člověka tak zásadní a přitom natolik přehlížené, že s radostí (coby cynik plný naštvanosti, jež mě sžírá a nechci ji), pálím plný počet. A taky za skvělý výkon Steve Coogana, jeho xichty a fórky. (20.04.2014)

Krásně zpracovaný příběh podle skutečné události. Tisíce irských "padlých žen" a jejich prodaných dětí se hledají, často marně a často už to nestihnou. Občas se mi draly slzy, ale Judi Dench, moje oblíbená herečka, to vždycky zachránila lehkostí, s jakou tak vážnou roli hrála. Bylo tam hodně životní moudrosti i odpuštění. Nečekala jsem, že si mě Philomena Lee a její syn tak získají. (09.10.2014)

Poutavý a poměrně silný příběh o stárnoucí ženě hledající svého syna, o kterého byla připravena v klášteře. Neví o něm nic. Jen to, že by mu nyní bylo 50 let. Kam se poděl? Kam byl prodán? Je dobře zajištěný nebo nemá střechu nad hlavou? Žije nebo zemřel ve válce ve Vietnamu? Pamatuje si, že měl v Irsku matku? Judi Dench vdechla roli Philomeny Lee neskutečnou hloubku a dokázala, že je vskutku herečka par excellence a věk ji neubírá na šarmu. Konečný verdikt? Vskutku příjemná podívaná, která upoutá pozornost od prvních do posledních minut, rychle utíká a zaslouží si 5*. (02.03.2014)

Nenásilné morální popichování, které sice vyžaduje vážnost a notnou dávku divácké empatie, avšak v suchém britském podání vyznívá minimálně stejně kouzelně a pozitivně, jako kdyby režii zastoupil Richard Curtis a hlavní roli si střihl Bill Nighy. Steve Coogan je výtečný ve své poloze novináře na rozcestí mezi pragmatickou prací a osobním životem, zatímco Judi Dench rozdává radost nejen svým krásným herectvím, ale i veselou aurou a vtipným nadhledem, jaké její postava většinou vyzařuje. A společně s emocionálně pestrou zápletkou, příjemným soundtrackem a zkušenou režií úspěšného anglického veterána to vše dává dohromady velmi povedený snímek, který na letošních oscarových listinách nedělá vůbec žádnou ostudu (což ostatně nebývá zdaleka zvykem).. 75% (01.03.2014)

Ze začátku mě to hodně bavilo, říkala jsem si, že je to skvělý námět a Philomena, která po padesáti letech hledá své dítě byla moc sympatická paní, ale pak se to začalo sypat a najednou mi začal být víc sympatický ten poněkud arogantní novinář. Protože já si také myslím, že takové svinstvo by se odpustit nemělo. (31.03.2015)