Nezlomný

Prachsprostý oskarový kalkul jedné herecké a nyní i režisérské diletantky, která dostala chuť na zlaté kovové dildo, tak si vyhlídla nejsilnější příběh na trhu, který by sterilně vysrala na plátno, aby díky tomu příběhu, nikoliv své kvalitě, mohla být odměněna a pěkně si tou zlatou palicí vyprstila ego a Pittův svěrač. Chápu, že po těch všech velkofilmech (jeden brak), které už stihla natočit, získala pocit jistoty v režisérských kramflecích, ale vzít si za rukojmí námět, který by v rukou schopného režiséra i drtil koule, to je prostě na hovno, hlavně pro toho chlapa, o kterém to celé je. Nevím, co na té rozvleklé nudě popisující něco extrémně zajímavého mám vlastně hodnotit, protože jak sportovní část, část o ztroskotání, tak i o zajetí působí jako parodie na ty desítky filmů, které měly příběhově obsaženou jen jednu část a přesto dokázaly být zábavnější. Zrzavý a špatně hrající Angličan O'Connell představující Italo-Američana s čerstvě nabarvenou palicí na svítivě černou, působí pod taktovou Angelínky jako zmutovaný Mirek Dušín, kterého na jeho trnité cestě za Nezlomením a Neposráním provází ještě větší Mirkové Dušínové (Američané), aby se pak Polozlomen a Poloposrán zastavil u někoho, kdo má být drsně fanatický, degradovaný japonský důstojník a velitel tábora, frustrovaný z prohrávané války a jeho vlastní nejistoty, a přitom celou dobu navozoval dojem jen nebohého teenagera, pravděpodobně buzny, s neuspořádanou orientací. Ovšem, jestli to nebyl režijní záměr, stejně jako ta cca. hodina na moři plná nudy, která měla pravděpodobně dostat diváka do duše mužů v beznadějné situaci, kteří přitom od první minuty až po druhý měsíc neprojdou výraznější psychologickou proměnou, krom toho, že se jednou pomodlí. Nebavilo mě na tom nic, ale Američané si jistě pošmáknou, protože ačkoliv Angelínka nedokázala navodit žádnou psychologii, atmosféru a pocit, že sledujeme neskutečný životní příběh. Patosu, klišé, sentimentu a patriotismu tam nasrala jak jen to šlo, za což se dnes Oskary dávají, nebo ne? 40% (24.01.2015)

║Rozpočet $65miliónov║Tržby USA $115,637,895║Tržby Celosvetovo $161,459,297▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA //počet predaných kusov ║ Tržby za predaj DVD v USA //počet predaných kusov ║ veľmi chladno podané, jednoznačne Angelina Jolie na režisérskom poste chýbajú lepšie vyprávačské schopnosti, hlavná postava ešte ako tak, tam dosť pomôžu spomienkové návraty do minulosti keď nastávalo úspešne ťaženie pri bežeckých schopnostiach ale vedľajšie postavy úplne do prázdna, samotný príbeh má čo ponúknuť ale časom to príde dosť rozťahané bez strhujúcejšieho impulzu, technická stránka je na úrovni, len priemer /60%/ (11.01.2015)

Jsem hrozně ráda, že si hlavní roli vysloužil Jack O'connell, je to prostě skvělý herec, který zahraje vše a vždy na špičkové úrovni. Je až škoda, že není tak známý, zasloužil by si více uznání. Když přijde na tento film, jde o místama až dech beroucí příběh o chlapci a poté muži, který se svou posádkou havaroval do moře a víc než měsíc strávil v záchranném člunu, než ho zachránila kolem plující loď. Bohužel, pro jeho 'štěstí' byla loď japonská. Louis Zamperini se tedy ocitl v zajateckém táboře, který připomínal peklo na zemi. Už tak těžké podmínky k životu se mu ještě zhoršily potom, co se jeho věznitelé dozvěděli, že je slavným sportovecem. Chtěli ho zničit, chtěli ho zlomit. Jenže on byl prostě nezlomný. - "If I can take it, I can make it." (21.07.2017)

Mňom. To že Angie dokáže zaujať pred kamerou to sme už zistili. A to že dokáže zaujať aj za kamerou (bez sexi figuty) to som zistil teraz. Zaujímavý mix žánrov (cez šport, vojnu až po drámu o prežitie) a tvrdý režim tam v tej dobe je hlavný ťahák filmu. Mohlo by to byť aj o niečo kratšie, aby sa pridalo na tempe, každopádne ja som sa moc nenudil. Fajn hlavný hrdina, dobrá hudba Desplata a sympatický záver. 80% - 4* (05.05.2015)

Andželína by se měla výhradně věnovat jen kojení té adoptované půlky Afriky, co si natahala do baráku, a už nevycházet mezi lidi. Na plátně se na ní nedá dívat, pokud tedy brzy nevezme nějakou roli z ženského koncentráku, kde by jako Miss stažená lebka dozajista vynikla na obou pólech tábora, a jako režisérka stojí taky za vyliž starou Bellu. Ten Pampalíni byl nepochybně borec, určitě si užil v životě svoje a předpokládám, že skutečným důvodem jeho smrti těsně před premiérou nebyl zápal plic, nýbrž infarkt na zkušební projekci. Nevěřím, že by scénář slavných židích bratrů byl až tak chcíplý a bezkrevný, a tak si myslím, že ta nezdravě ambiciózní vychrtlina zase dostala vcelku solidní podklad, z něhož zvládla uplácat akorát tak další kýčovitý domek pro Barbíny. Hlavního hrdinu, jehož účes stále perfektně drží jak na atletické dráze, tak na moři a v uhelných dolech, máte od počátku naprosto v prdeli a tam, kde byste měli soucítit s jeho trápením, trápí vás paradoxně jen neumětelská paní Pittka sáhodlouhými sterilními pasážemi neinventivní bezradnosti. A tak přes půl filmu tři muži ve člunu naprosto otravně pospávají a žerou suši, aby se posléze po žalostných troskách mostu přes řeku Kwai dostali až ke králi chcíplé kryse, kde toho nagelovaného a špatně hrajícího pupuše „strašlivě“ týrá nějaký ťamanský tranďák, u něhož máte pocit, že se každou chvíli na našeho cukrouše vrhne a romanticky mu požvýká ucho. Fuj, fuj, hnusný film. (12.01.2015)