Gándhí

Ze zhlédnutí české premiéry (premiérového promítání v tehdejší ČSSR) si pamatuju jedno: v zaplněném kinosále nebyl nikdo, kdo by žehral na délku filmu, komu by vysloveně vadila jeho délka. GÁNDHÍ byl velmi pozorně sledován takřka bez výjimky a se zatajeným dechem. Pomalé tempo bylo přiměřeným tempem, scénář klíčových scén, zejména bitevních, nebyl nikým zpochybňován. I tehdejší kritika film chválila a v tomto případě poprávu zdůrazňovala jeho všelidské ideové poselství. Nechci tu opakovat již vyřčené soudy. Ale osudem kohokoliv z nástupců obou protagonistů tohoto ztvárnění gándhiovské látky, bude-li chtít zachovat jeho srozumitelnost pro evropského diváka, je právě tato jakoby dokumentarizující metoda, v níž fikce splývá s fakty do jednoho samozřejmě sourodého celku, základním východiskem. Existují i jiná tempa než evropská, existuje i jiné vnímání času a života než to naše. A existuje také kvalita, která sice nesplývá zcela s naší představou o životě a díle neevropské osobnosti, zato však prostřednictvím skvělých hereckých výkonů evokuje prostředí, které pro nás, Evropany, není ani nezajímavé, ani neatraktivní. A nabízí zážitek, na který se nezapomíná ani po desetiletích. (Stranou ponechávám fakt, že ani dnes toto klasické dílo není dostupné pro českého diváka na DVD nosičích.) (01.03.2008)

Scénář: John Briley .. Německo mělo Adolf Hitlera, Čína Mao Ce-tunga, Kuba Fidel Castra, Vietnam Ho Či Mina, Indie Móhandás Gándhího - vůdce z lidu, který pozvedl národ a udal jeho směr vstříc událostem 20 století. Tím však jakákoliv podoba končí, jelikož tyran a diktátor z něj nikdy nebyl a o změny k cestě za svobodou se zasadil zcela jiným, trpělivě mírumilovným a pokorným způsobem. Gándhí - velký muž, velké myšlenky, velký portrét. Jak už prolog samotného snímku říká, život žádného člověka nejde shrnout do jednoho vyprávění. A tak je nám Mahátma Gándhí (kterého ztvárnilo jeho dvojče Ben Kingsley, jinak si tu dokonalou podobu a interpretaci neumím vysvětlit) předložen tak, aby se dostal každému co nejblíže srdci. V mnoha momentech zjednodušeně, v jeho případě téměř bezkonfliktně s důrazem na zásadovost a vytrvalost, že cesta pravdy a lásky vždy zvítězí. Richard Attenborough se tímto mamutím portrétem nesmazatelně zapsal do dějin kinematografie a určitě není ztráta času ty tři hodiny ve společnosti takového muže strávit. (26.10.2007)

Jeden z filmů, ve kterém s u mě do jeho hodnocení výrazným způsobem zapsalo i jeho poselství. Sám film je možná opravdu více biografický než filmový, ale to, vzhledem k výše uvedenému, pro mě tentokrát není rozhodující. Navíc je pojatý opravdu velkolepě (na scéně pohřbu se účastnilo okolo 400 000 statistů) a pokud porovnáte Gándhího skutečnou řeč, vystupování a mimiku (krátké dobové filmy jsou součástí DVD), pak Ben Kingsley vytvořil jeho postavu naprosto famózním způsobem (jako identická kopie je srovnatelný snad pouze Val Kilmer coby Jim Morrison v "Doors"). Tenhle fakt přirozeně zastře jakýkoli dabing. Film poskytuje opravdu dostatek prostoru k zamyšlení a Gándhí v něm rozhodně není vylíčen jako nějaká černobílá postava. Stejně tak jeho myšlenka, která v jeho případě selhala při rozdělení Indie a její případná konfrontace s Hitlerem pozdějším vyhlazení Tibetu nebo i současností, se může zdát poněkud naivní. Já si to nemyslím, ale obhájit tuto myšlenku při dnešním pohledu na svět a skutečnost bych asi nedokázal. Ale mám hlubokou úctu k lidem (jako třeba Dalajláma), kteří se o to i dnes stále pokoušejí. (19.09.2006)

Smrt imperialistům! Tak přesně tohle si ten člověk s neskutečnou vnitřní sílou, hřejivým pohledem a odzbrojujícím úsměvem, praktizující model lidství nenásilím, nepřál. Kromě nepovzbudivého konce je mi líto i repetitivních úseků výpravné nudy, kterými utrpělo moje zaujetí, takže ve výsledku jsem se celkem vžila do Gándhího velké únavy ze zmaru svých ideálů. Škoda tak úžasného výkonu Bena Kingsleyho, který ani na okamžik nedal klesnout důstojnosti skutečného duchovního vůdce... a tak jen z úcty k oběma a několika silným scénám oceňuji výš, než jsem zamýšlela.Viděno v rámci Challenge Tour Special - Filmový lov - úkol č. 4, film, který trvá víc, než 180 minut. (06.06.2015)

Nezáživný životopis ve strhujícím podání. U mě nevyhrávají ani tak myšlenky a poselství tohoto "osvíceného" politika a filosofa, ale skrz na skrz prošpikovaná přesná režie s citem pro velkolepost a rozmáchlost. S příběhem už to tak epické není, jen omílá stále dookola známá životopisná fakta, jakoby chodí mezi stránkami autobiografické knihy, kterou čtete jen kvůli tomu, aby jste uměli na zkoušku. Žádná inspirace, či snad snaha o protipólní pohledy, jen vznešený humanismus, který je zde prokazován už dávno známými okatými způsoby. Zdá se mi, že Attenborough umí mistrovsky zachycovat, ale o to hůře sdělovat. Jeho film je precizní, ale přesto prázdný a suchý jako podrobné školní výpisky. Ale co si mě naprosto získalo a přebilo i občasnou scénáristickou nudu, byl naprosto famózní výkön Bena Kingsleyho, jež se řadí mezi ty nejlepší, jež jsem měl šanci doposud shlédnout. Právě díky němu nakonec zaokrouhluji nahoru, i když se ve mě bijí dvě strany, jedna uchvácena režií a druhá podnícena scénaristickou suchostí. Přesto 7/10 (11.04.2010)