Městečko Pines

Ze samotného plakátu jsem měl nastříkano v trenýrkách ještě před prvním mrknutím. Tenhle první zběžný pohled mi totiž vnukl myšlenku, že se bude jednat o něco lynchovsky-coenovského. Přesněji o mého oblíbeného Dillona v absurdních spárech pensylvánského maloměsta s nějakou geniálně divnou přidanou hodnotou. Vylouplo se to ale úplně jinak. V první řadě je tu naprosto typická a vyblitě obyčejná technická stránka, která jako by se vyškrábala z prdele libovolné CW mrdky, což mě zamrzelo, byť to není v současnosti nic neobvyklého i u dobrých seriálů. Prvních pár epizod je slušně nadprůměrných. Je tomu tak kvůli libovému schizofrennímu prostředí, kterým se potácí charismatický kus hovězího Matt Dillon. Celé to samozřejmě kazí kreténské pasáže s jeho přechytralým třináctiletým synátorem a debilní manželkou. Té ksicht propůjčila Shannyn Sossamon, která se mi děsně líbila v Pravidlech vášně, kde ji paralyzovanou démonem alkoholem odpaňuje vožralý fotbalista, zvrací jí za krk a celé to natáčí nějaký geek na domácí kameru. Výborná scéna. Cítil jsem se lehce provinile za svou mírnou erekci. Zpět k Wayward Pines. Někdy ve čtvrté nebo páté epizodě se vykecá pointa a seriál ztrácí svou lahůdkovou schizofrenní atmosféru. Pointa je nadmíru přestřelená a debilní, ale to mě příliš nesralo, neboť jsem ji vnímal spíše jako nedůležitou berličku k vykreslení situace, která postavám zadává důležitá dilemata. Po dalších několika řídkých epizodách si pánové od výroby tímto nastaveným modelem utírají prdel. Model to byl bezvýchodný a oni mávnutým kouzelné hůlky rozevřeli svěrač jednoho východu, aniž by tento krok jakkoli logicky obhájili. Na to navázali ještě jedním idiotským krokem, čímž se to celé definitivně posralo, poslalo do prdele a vyústilo v bezmezně kokotský zbytek závěrečné epizody. Ta si nezadala s nějakou lacinou padesátiminutovou verzí Já, legenda. Ve výsledku jsem tedy rád, že druhá série zůstala v náplni scénáristických propisek, jelikož by bylo po tak čůráckém vyvrcholení neutratit výsledný produkt jaksi nehumánní. Nehumánní pro diváky. (27.07.2015)

Pro mě je největším překvapením Wayward Pines brutální tempo, kterým tvůrci odhalují svůj příběh a jeho tajemno. Z první sezony je jasně cítit, že scénáristé cítili potenciál a pokusili se ho využít bez ohledu na případnou další sezonu (viz závěr a celkové množství odhalení). Něco podobného se na půdě rozvléklých rádobytajemných seriálů posledních let (ehm, Ztracených...) nevidí často. Bohužel na druhou stranu se musím ptát, zda tu je potenciál na kvalitní druhou sezonu. Ta už jde výrazně odlišným směrem a vychází z první, odhazuje tajemno a nabízí "pokračování" bez mnoha původních postav. I tak považuji Wayward Pines za velice odvážné a povedené dílo, které kromě scénáře a atmosféry sází na výborné herce (Dillon, Gugino, Toby Jones, Terrence Howard). První sezona za to rozhodně stojí. (02.10.2016)

Svižné, temné, plné rôznych dejových zvratov a zaujímavých momentov. Twin Peaks si išlo po vlne tradičnej mysterióznosti a divákovi nechávalo len pocity a žiadne odpovede. Wayward pines toto robí v prvej polovici. Potom sa z neho stane plnohodnotné sci-fi. Veľmi som potešení jednak z hereckých predstaviteľov, ale aj určitej originálnosti s ktorou seriál pracuje. Keby som sa chcel vážne zamyslieť určite by som v ňom našiel veľa logických dier, ale v zásade sa jedná o príjemné prekvapenie. Pritom nie som až tak na seriály. Krásky Gugino a Sossamon sú neuveriteľným spestrením a mladá Sarah Jeffery bude za chvíľu riadna kosť. Výborná hororová atmosféra a super finále. Síce je tu priestor pre ďalšiu sériu, ale nie som si istý či po nej vyslovene túžim. Mladí hrdinovia ma zvyknú skôr iritovať. Ale keďže Crouch napísal Wayward Pines ako trilógiu som celkom zvedavý. Toto som zhltol prakticky za jeden deň. 1. séria 100% (27.09.2015)

Jelikož mám rád knihy, tak reklamy na internetu mě neustále konfrontovaly se skutečností, že v knihkupectvích se objevil třetí knižní díl Městečka Pines. No a jelikož reklama na knihy na mě docela funguje, říkal jsem si, že v tomto případě mám možnost pustit si na HBO Go seriál a tak jsem neváhal. Námět se jevil zajímavě a v prvním díle jsem měl trošku pocit, že to atmosférou směřuje k seriálovému kousku Jericho, který mě svého času dost bavil. Tvůrci se ale v tomto případě se seriálem vůbec nemazali a v první sérii divákovi nakládali, jak jen mohli. Matt Dillon a Toby Jones byli super a pod náporem informací to docela i odsýpalo. Průser je ale druhá série, která to rozjela s novými herci a novou hrozbou, což způsobilo slušný propad. Pokud budu citovat hlavního herce druhé série, tak nepřítel je "mladej kretén", kterej se podle mě tváří, jak kdyby sežal Šalamounovi hovno. No a tím to celý šlo do hajzlu. Škoda. M. Night Shyamalan ale rozjel solidní projekt a první série za zkoušku určitě stojí. V podstatě je ukončená. (22.03.2020)

Něco co by se dalo čekat od Šamšamalana. Mám tyhle super-mysteriózní slátaniny docela rád. Úvod je trochu nepřehledný a dokáže odradit. Asi v půlce první sezóny jsem byl nadšený a pak to zase opadlo. Nelogičnosti se nevyhneme, ale určitě si to zaslouží pozornost a je trochu něco jiného než většina současné seriálové produkce. (27.04.2016)