Osmý smysl

Jasně, Sense8 není naprosto dokonalý seriál, ale už jen za těch několik vydařených scén, za to dokonalé obsazení a výborné postavy si zaslouží plné hodnocení. Nejvíce mě zaujala postava Nomi, kterou Jamie Clayton navíc hraje tak přirozeně, že by si možná i zasloužila nominaci na Emmy. Ale ony jsou nakonec zajímavé všechny hlavní postavy, každá má něco do sebe. Jsem rád, že zas někde vidím Maxe Riemelta a Doonu Bae, které znám už delší dobu. Dvanáct dílů jsem zkoukl během dvou dnů a teď už jen budu doufat, že bude i druhá řada a my se dozvíme víc o Angelice a všem ostatním. (08.06.2015)

No a je to jasné, Wachowským bude lépe u seriálového formátu. Však taky Jupiter Ascending trpěl mimo jiné i tím, že se pokoušel nahňácat vesmírnou ságu do plochy jednoho filmu. Nevěřili byste, že tohle je od stejných tvůrců, ale věřili byste, že je to od stejných vizionářů, kteří svého času vytvořili Matrix. Slabou stránkou je pomalý rozjezd (jako opravdu pomalý), protože jste na začátku stejně zmatení jako hlavní hrdinové a fakt to trvá, než se v daném světě zorientujete. Ale o to víc se seriál hodí pro opakované zhlédnutí, kdy už více, "vo co go". Taky bych měla připomínky k přílišné naturalističnosti. Já nevím, co je to teď za divný seriálový trend, ale vážně nemusím vidět VŠECHNO, nemluvě o tom, že opravdu nedoporučuji během sledování jíst, pokud nechcete své jídlo obratem vyzvrátit. Zlatý Daredevil! (A to ani ten se s tím moc nemazlil). Nicméně, jakmile se v seriálu zorientujete a zamilujete si i postavy, u kterých jste přísahali, že vám od začátku lezou krkem, budete si vychutnávat velice propracovaný počin, který je dalším z důkazů, že ta opravdu kvalitní podívaná se stěhuje k seriálům streamovacích služeb. Je mi jasné, že nedokážu ocenit všechny kvality tohodle seriálu, ale na druhou stranu věřím tomu, že opravdoví seriáloví fajnšmekři u něj učůrávají blahem. (03.07.2015)

Co říct o seriálu sense8? Je to ohromný mix žánrů, který je pokroucen a částečně asi i svázán se světem bratrů, pardon sourozenců - přesněji řečeno sester Wachowských. Je to transgender-lesbian-gay-straight jízda se scénami více než odvážnými, celá zahalená do mysteriózního sci-fi hávu v dramatickém obalu. Vlastně ani nevím, proč se mi to tak líbilo - nejspíš ta ústřední osmice lidí měla něco do sebe a jejich netradiční vztah působil až překvapivě příjemně kamarádsky. (07.11.2018)

Hodnoceno po osmi dílech: zmlsaný Daredevilem jsem se vrhnul na další Netflix, neboť Sense8 skýtal velmi zajímavý námět. Důvodů k obavám nebylo zrovna málo, ale hlavní byli dva: bratrosestři Wachovští, jejichž poslední Matrix a Jupiter vychází byly zatracené úlety. A tahle série dopadla - no, dejme tomu obstojně. Po celkem šokantních a velmi, velmi neobvyklých titulích se rozjel příběh se sakra velkým rozpočtem, všemi druhy sexuální orientace, všemi druhy národnosti, všemi světadíly světa, Marthou Jonesovou a zatraceně pomalým tempem - a to je ten největší problém. Tempo je opravdu ucajdané, příběh se posouvá pomalu (pokud vůbec) a hlavní důraz je kladen na ty zatraceně dobře (důležité sdělení) napsané a zahrané postavy a kupodivu to vůbec není špatné a nudí to jen někdy (zhruba tak 15 minut ze stopáže každého dílu). Seriál se nebojí ničeho, všichní spí se všemi, všichni ukazují všechno, místa děje jsou vybraná nejlépe jak mohou a výběr hudby je naprosto, naprosto geniální!! Prostě vizuální a hudební maso, základní myšlenka dobře nahozená, jen by nebylo na škodu, kdyby se s ní hejbalo trochu víc. Další kvalita od Netflixu, ale záležitost, která asi nesedne úplně každému (což bude častější). Na druhou sérii se nejspíš taky podívám, ale pravděpodobně si jí opět nechám do zálohy. Ach jo, já s těmi Wachowskými nevím a tenhle zatracenej komentář si sakra přeberte, jak chcete. 80%. (26.10.2015)

Nečekaná bomba roku. Od úžasných úvodních titulků (hlavně jejich první polovina s pohledem na světové metropole), skvělého nápadu provázanosti postav a následné interakce, po výborné herecké výkony a brilantní scénář i režii, jež vás nutí shlédnout seriál během jednoho či dvou dnů. Dokonalou třešničkou na dortu je hudební scéna z konce čtvrtého dílu a začátek pátého, kde Lito zažívá "změny nálad". (06.09.2015)