Osmý smysl

Má to svoje problémy. Príbeh nie vždy napreduje tým správnym tempom a pravdepodobne mal celý backstory potenciál tiahnuť sa dlhšie a komplexnejšie, než na rozsah dvoch sérii a dvoch špeciálov. Niektoré scény sú čistokrvný gýč a tá zasnená osudová romantickosť niekedy išla cez čiaru, takže mnohí by neprežili ani jeden diel. Ale inak je to krásne. Nielen myšlienkami a motiváciami, ale aj z filmárskeho hľadiska. Skvelo to pracuje s paralelizmom a je to strihový, kamerový a výpravný manifest a naozaj ojedinelý a odvážny pokus o niečo vizionárske. Každý jeden dolár ktorý do toho napratali je viditeľný a uznania hodný. Možno aj preto si to vytvorilo taký divácky kult. Finále je tak krásnou a zábavnou bodkou, až budí dojem, že to takto naozaj bolo celé plánované a žiadne utnutie v tom najlepšom zo strany Netflixu a divákmi vydupaný koniec sa nedialo. Takto sa pozná láska k materiálu a sila kultu ♡ (26.06.2015)

Wachanda s bráškou se také chtěl( no a tady mi to někdo vysvětlete, jak pravopis zohledňuje transky ....jestli jako trvrdý nebo vyměklý)přiživí na seriálové revoluci. Lubrikantem zajebanej robertek dobrej seriál nedělá. Je to zdlouhavý a neskutečně zamotaný, tak až vás to sere. Tohle je letošní druhej extrémně přehodnocenej Netflixu projekt roku. Dardebila jsem vydřel, alespoň tři díly. Tady mě krom Doo-ny neoslovil ani scénář, ani soundtrack. A ta uprchlická angličtina je vážně trapas. (14.06.2015)

Jasný favorit na nejlepší seriálovou novinku roku. Sice jsem čekala, že jakmile Wachowští vkročí na seriálové pole, bude to jízda. Ale rozhodně jsem nečekala, že mě tohle dílo, které natočili ve spolupráci se Straczynskim a za přispění dalších jejich osvědčených spolupracovníků Toma Tykwera a Jamese McTeiguea, tolik dostane. Od prvního dílu jsem byla pohlcena příběhy osmi lidí z různých koutů světa, kteří vzájemně sdílí své pocity, vědomosti a schopnosti. Originální nápad, úžasná atmosféra a odvaha bořit všechna tabu bez ohledu na to, zda s tím omezení diváci budou mít problém... Při sledování si nelze nevzpomenout na jejich snímek Atlas mraků, kterému se seriál v mnohém podobá. Možná právě díky této podobnosti s mou srdeční filmovou záležitostí byl pro mě Sense8 tak nepopsatelným uměleckým zážitkem. A stejně jako v případě Atlasu mraků jej považuji za vizionářské dílo, které zkrátka nedokážou někteří omezenci ocenit. Teď už jen zbývá čekat, zda Netflix odklepne druhou řadu. 1. série - 100% (22.06.2015)

Dlouho jsem zvažoval, jak Sense8 ohodnotit. Nemohu s čistým svědomím tvrdit, že se jedná o bezchybnou bombu, protože má svá lehce patetická místa a menší nelogické flíčky na jinak zářivě bílem hávu originality. Poslední díl mě však díky velmi fungující emocionální katarzi a odvážné a filmařsky bravurně zvládnuté závěrečné scéně přesvědčil. Na Sense8 je cítit velmi osobitý přístup tvůrců, přesně jsem schopen vnímat vliv proměny Wachowských v osobním životě na vykreslování jejich seriálových charakterů. Taky se v seriálu nezapře vliv Matrixu, jakožto opusu magnum sourozenců Wachowských. Jde jak o myšlenky sjednocující lidstvo, tak např. o bravurně natočené akční scény, které dokáží zahanbit kdejaký áčkový velkofilm. Sense8 je, jako každý správný seriál, v prvé řadě o postavách, jejich osobních příbězích a charakterech. Provázanost mezi nimi je pak zaručena a perfektně vytěžena nadpřirozenou možností se navzájem vnímat a ovlivňovat. Ať už se Vám to líbí, nebo ne, Sense8 má myšlenku v tom pravém slova smyslu, kompletně a dokonale ji vytěží v prostoru 24 dílů a pak skončí. Co víc si přát? S01 9/10, S02 8/10 (27.04.2019)

Ne že bych se nějak klepal nadšením při představě sdíleného vědomí, rád si svého démona hýčkám v koutku o samotě, ale Wachovští se po nějaké době ukázali v lepším světle. Aniž bych si lebedil v queer tématech, konečně se ukázal seriál, který není falešně prudérní (uříznout hlavu, ale ať není vidět bradavka), přes všechny případné apely se nevnucuje se svojí představou morálky, je akční, aniž dětinský a nechal mě na gauči usnout za celou dobu jenom jednou, a to jsem se hned po probuzení rychle vracel na místo, kde jsem ztratil nit. Navíc, a to nepovažuji za nepodstatné, tam hrají neokoukané, ale nikoli ošklivé tváře. (12.02.2016)