Osmý smysl

„BĚHEM ŽIVOTA ZAŽIJEME SPOUSTU ZROZENÍ A ÚMRTÍ, ALE POUZE HRSTKA VÍ, JAKÉ JE TO SE ZNOVUZRODIT A ZAČÍT VNÍMAT…“ /// Všude samý vidění. Není to jen výsledek zobání prášků? (Wachowských!) Ještě že se týhle seance neúčastní víc lidí. Ale vono stejně, než properou těch vosum, mám vousatý dcery. Přesto furt držím, páč to přece nemůže bejt bezduchá fantasmagorie!? Až se začnou propojovat… nebo ne? 8míst, 8postav, 8životů, hafo bukvic, takže vlhkej sen pana Lany W. Doufám, že finále nebude v sauně, kde si to všichni rozdaj… (Teda holky s holkama a kluci s klukama. Láska je láska, ale jsem v tohle trochu staromódní, takže vo žádný mečování nejevím zájem.) Ještě že tady je ta Korejka. Díky ní nechcípám nudou. Každej díl čekám, že se to rozjede. Místo toho kecy, jak si ho vzal do huby. Na jeden normální okamžik připadá 100 minut okamžiků nenormálních. Do konce chybí jeden díl a voni konečně začnou cejtit (pořádně). Celý to pak končí jako týmovka. Dlouhá a nezáživná cesta za pochopením sebe a dalších sedmi „JÁ“. Inu což. Aspoň jsem voprášil korejštinu, španělštinu, portugalštinu… (možná, kdyby to byl 90ti minutovej film…) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chystám se prozkoumat lidskej genom. 2.) Sháním někoho, kdo by mě dokázal neustále tahat z průserů. 3.) Kvůli velkýmu nádobíčku jsem ochotná zrušit svatbu. 4.) Thx za titule „edna.cz“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (22.03.2016)

Dlouho jsem zvažoval, jak Sense8 ohodnotit. Nemohu s čistým svědomím tvrdit, že se jedná o bezchybnou bombu, protože má svá lehce patetická místa a menší nelogické flíčky na jinak zářivě bílem hávu originality. Poslední díl mě však díky velmi fungující emocionální katarzi a odvážné a filmařsky bravurně zvládnuté závěrečné scéně přesvědčil. Na Sense8 je cítit velmi osobitý přístup tvůrců, přesně jsem schopen vnímat vliv proměny Wachowských v osobním životě na vykreslování jejich seriálových charakterů. Taky se v seriálu nezapře vliv Matrixu, jakožto opusu magnum sourozenců Wachowských. Jde jak o myšlenky sjednocující lidstvo, tak např. o bravurně natočené akční scény, které dokáží zahanbit kdejaký áčkový velkofilm. Sense8 je, jako každý správný seriál, v prvé řadě o postavách, jejich osobních příbězích a charakterech. Provázanost mezi nimi je pak zaručena a perfektně vytěžena nadpřirozenou možností se navzájem vnímat a ovlivňovat. Ať už se Vám to líbí, nebo ne, Sense8 má myšlenku v tom pravém slova smyslu, kompletně a dokonale ji vytěží v prostoru 24 dílů a pak skončí. Co víc si přát? S01 9/10, S02 8/10 (27.04.2019)

Zpočátku nadějně vypadající nápad a já čekal, k čemu to bude směřovat, a bohužel to směřovalo jen k nekonečným "hlubokomyslným" rozmluvám lidí z různých koutů světa (obdivuju producenty, že na to kývli poté, co se dozvěděli, že se bude každý dialog točit dvakrát - jednou v Koreji a podruhé v Keni, například). Zastřešující zápletka chatrná až žádná. Občasné akční scény byly fajn, ale od tvůrkyň Matrixu se to tak nějak očekává. Stejně tak byly skvělé všechny scény, kde se dlouho nemluvilo a jen hrála hudba (což je především zásluha autorů těch hudeb). Ale vše ostatní je jen průměr a po první sezoně končím. (25.08.2017)

Jasně, Sense8 není naprosto dokonalý seriál, ale už jen za těch několik vydařených scén, za to dokonalé obsazení a výborné postavy si zaslouží plné hodnocení. Nejvíce mě zaujala postava Nomi, kterou Jamie Clayton navíc hraje tak přirozeně, že by si možná i zasloužila nominaci na Emmy. Ale ony jsou nakonec zajímavé všechny hlavní postavy, každá má něco do sebe. Jsem rád, že zas někde vidím Maxe Riemelta a Doonu Bae, které znám už delší dobu. Dvanáct dílů jsem zkoukl během dvou dnů a teď už jen budu doufat, že bude i druhá řada a my se dozvíme víc o Angelice a všem ostatním. (08.06.2015)

1. série Upřímně řečeno, původně jsem se na seriál ani nechystal. Sourozenci Wachowští mě svými posledními dvěma kousky (Cloud Atlas a Jupiter Ascending) zrovna nepřesvědčili. Když jsem však slyšel a četl spousty pozitivních ohlasů, tak jsem se rozhodl, že si to nenechám ujít. A zatím toho rozhodně nelituju. Seriál začíná pomalým tempem a stejně jako hlavní hrdinové, tak i my polehku přicházíme na to, co se děje. Osm hlavních hrdinů nabízí osm úplně rozdílných charakterů, které však mají něco společného. Jak se seriál přehoupne do své druhé poloviny, tak se zrychlí tempo a přibývá akce. Závěrečný díl je pak napínavý od začátku do konce a se zatajeným dechem sledujeme, jak a jestli se hlavní osmičce podaří zachránit. Celá ta záchranná mise z Islandu je skvěle vytvořená a vše do sebe dokonale zapadá. Opravdu povedeně vygradované. Netflix se s tím opět moc nepáře a tak seriál nabídne scény, které jsme ještě nikdy neviděli (orgie), stejně jako scény velmi naturalisticky zobrazené (porody). Pro mě byla jedna z nejlepší složek seriálu hudba, která dokonale dokreslovala situace. Okamžiky, kdy spustila písnička Mad World nebo Knockin' On Heaven's Door, byly opravdu silné. Stejně tak "společná" What's Up. Ať je to jak chce, tak já se rozhodně těším na pokračování. Některé postavy jsem si oblíbil a jsem rád za každou jejich scénu a některé jsem prostě přijal jako nedílnou součást celku. 2. série Tentokrát nebylo na co čekat a do druhé série jsem se pustil hned, jak to bylo možné. A to jsem ještě o Vánocích dostal epizodu navíc. Příběh se opět posouvá kupředu a Will s Riley se snaží vymanit ze sevření tajemné organizace, které velí Whispers. Akce je opět perfektní, propracované scény, kdy se Sense8 prolínají jsou dokonalé. Jediné místo, kde se trošku polevilo je podle mě hudba. Nebo jsem po nadšení z první série čekal víc. Dokonce ani přeobsazení jedné z postav mi nijak nevadilo. Postavy mě vlastně bez výjimky baví a jejich vývoj je neuvěřitelně zajímavý. Gradace v závěrečné epizodě perfektní a závěr tak strašně zajímavý, že chci vědět, co se bude dít dál, prosím ať je třetí řada co nejdřív. Závěr Třetí řada se k velkému překvapení nekonala, ale alespoň jsme se dočkali závěrečného filmu. Jsem rád, že se seriál dočkal zakončení a i toho, jak to dopadlo. (22.08.2015)