Andělé všedního dne

Skoro to vypadá, jako kdyby se film Alice Nellis inspiroval snímkem "Nebe nad Berlínem", ale pokusil se o to, aby byl divácky přístupnější jako třeba "Město andělů" (remake prvně jmenovaného). Nakonec z toho ale vyšel snímek, který má sem tam dobře zahranou postavu, ale celkově trpí problémem nudy, kdy v závěru zjistíte, že je to vlastně o ničem. (25.05.2016)

Je jen málo filmů, které dokážou hýbat s mými emocemi a těch českých ještě míň. Možná je to ohrané schéma, ale mě prostě v některých chvílích šel mráz po zádech. Nemám rád takové depkařské témata a ze začátku mi to přišlo fakt jako kravina... v celkovém důsledku to je kravina, ale pohnulo to se mnou... no jo jsem cíťa. Herci umí, kamera si chvilkami hraje na Matrix, hudba lahodí mému uchu a poprvé v životě uznávám, že se mi líbí kudrnaté vlasy a dokonce mladá Bydžovská :D. ... ČSFD projekce Atlas (07.10.2014)

Vtipně rozehrané hrátky andělů. Našeptávání a vyprovázení na poslední cestě. Ale ono to vůbec není tak špatné, jak tady mnozí píší. Vždycky jsem ráda, že si nečtu před sledováním filmu moc komentářů. Samozřejmě že předloha pokulhává a od Alice už jsem viděla silnější snímky. Ale i tak mě film bavil, andělé byli dobří až na slečnu, která mě herecky neoslovila. Opět ten citlivý ženský rukopis o vztazích a různých emocích. Má to takového klubového ducha. A výborný byl obraz i hudba. Očekávala jsem méně a dostala jsem více. 70% (06.01.2016)

Rozhodně nebudu cílový divák tohoto filmu, ale i tak pochybuji, že se s tímhle scénářem dalo udělat něco, aby film stál za koukání. To se pak herci (Polívka, Bydžovská, Kronerová) mohou snažit, ale stejně diváka osud jejich postav nezačne zajímat. Jedinou výjimkou je Klára Melíšková. A opravdu si nejsem jist, zda je o třídu lepší herečkou a dokázala polidštit další papírově placatou figurku, nebo měla kliku a dostala jedinou lépe napsanou postavu ve filmu. Ze čtyř andělů stojí za zmínku jenom Vojta Dyk, který je aspoň občas vtipný. (24.01.2016)

Postupom času som mal stále väčší a väčší pocit, že sledujem nejakú pochybnú paródiu Inception. Stále sme upozorňovaní na motív času, anjeli tu sú z inej dimenzie a "vnukujú" postavám skryté myšlienky, aby si ich neboli vedomí, ale riadili sa podľa nich. Hudba a strih nás pripravujú stále na nejakú dôležitú udalosť a dopravný prostriedok je kľúčom k všetkému osudovému. Parodizácia sa vystupňuje na maximum pri tématike smrti, kde nám je ale stále "vnukované", že sledujeme good feeling filmík. A možno sa jedná o film, v ktorom je najviac záberov hodín. Aby sme sa dokázali orientovať a mali pocit napätia. Alice Nellis bola hosťom na VŠMU a mala tam super prednášku a asi aj chápem, prečo Anjelov natočila tak, ako ich natočila, prečítať si občas výčitky kritiky by ju ale mohli posunúť na vyššie umelecké priečky. (01.01.2016)