Attila Marcel

Attila Marcel je film, ktorý má neskutočne príjemnú atmosféru a poskytuje vizuálny zážitok hoden opätovného pozretia. Žiaľ, má tiež zdĺhavý až nudný začiatok a predvídateľný dej. Predvídateľný, ale pekný. Chvíľami ťaživo smutný, chvíľami dojemne rozprávkový. Toto všetko vyšperkované drobnými detailami vpletenými do príbehu, ktoré čakajú či si ich niekto všimne, dokopy tvorí dielko, od ktorého som si možno sľubovala trochu viac než som dostala, no rozhodne potešilo a neurazilo. 85%. (27.08.2014)

Chomet sa snaží poberať rovnakým smerom ako Michel Gondry, no ja na takýto typ filmov akosi nie som. Vizuálne síce pekné, po dejovej stránke však väčšinou priemerné, no a celkový dojem často akosi zaostáva za očakávaním. Attila Marcel nebol až tak na zahodenie a som rád, že to nebolo tak presýtené kadejakým surrealizmom ako sa v tom začal v poslednej dobe vyžívať Gondry, no aj tak ma to príliš neoslovilo. Niečo tomu proste chýbalo, aby to dosiahlo nejakú vyššiu hranicu dramatizácie. U mňa celkovo tak niekde na hranici 2 a 3*, ale očakávania boli rozhodne vyššie. (23.06.2014)

Chometův hraný debut dopadl ve své podstatě velmi dobře a splnil očekávání, která jsem od něho měl. Je moc fajn, že tu zachoval svou typickou poetiku, na které je průprava z jeho bizarních animáků znát. Vždyť postava Madame Proust je naprosto typicky "chometovská" jak svým vzezřením, tak životním přístupem. Oceňuji parádní vizuál, který je skvěle barevný a zároveň hravý a parádně pracuje se světlem a stínem. S tím úzce souvisí hodně zajímavá kamera, která se nebojí delších "first person" záběrů, které vše oživují a jen prohlubují celkovou atmosféru. Taktéž obsazení se vydařilo a zejména Gouix je v titulní roli perfektní a svůj němý charakter vystihl takřka dokonale a dokázal všechno prodat beze slov. Stejně tak jeho dvě "bláznivé" tety nebo již zmiňovaná Proust jsou zahrány famózně. Jen je škoda, že příběh není přímočařejší a možná zbytečně nabízí mnoho "odboček", které jsou místy vtipné, jindy ale film příliš protahují. Možná by neuškodilo prostříhat o takových deset minut. Atilla Marcel je nicméně propracovaný a vytříbený film, který nabízí neobvyklý zážitek a lehce posmutnělou atmosféru. 80% (17.02.2014)

Nepochybně by tomu šly dát neurážlivé tři hvězdy, ale já se po vynikajících Iluzionistovi a Triu s tímhle nehodlám smířit. Vždyť druhou půlku už jsem ani nedokázal vnímat ten banální, a přitom nepřehledný děj. Chlápek žere houbičky a odhaluje tajemství, u nějž ani nechápu, proč je vůbec tajemstvím. No a co? Emoce nula, atmosféra nula. Od Pěny dní nejotravnější francouzská halucinace. (28.02.2014)

Attila Marcel vraví, že ak máte niečo nevysporiadané v živote a súvisí to s detstvom vyrazte do lesa na magické huby. No ak máte v susedstve tetku-bylinkárku, nemusíte ani to. Po vypití odvarku vypúlite oči, zavrátite hlavu: a je to tu. Na myseľ vyvstanú priezračné odpovede na otázky typu: Prečo ma vždy niekto do niečoho núti? Prečo robím, to, čo robiť nechcem? Prečo počúvam fašizoidné príkazy svojich tútorov? Prečo vediem tak nudný život? Prečo som poslušný robot? Všetko cez presvetlené okamžiky zasunutých šuflíkov pamäti. Priezračné a jasné, až tak detsky jednoduché. Nebyť teda záverečnej scény na pláži (áno tej po titulkoch - kto ste ju videli?), ktorá celé to optimistické nadšenie trochu skepticky znejasňuje. Všetko v objatí hudby a farieb a scén pripomínajúcej šálku čaju a čučoriedkového koláča v prírodnom altánku, v tieni starých stromov. Polahoda pre všetkých, ktorí podľahli čaru nemej kinematografie a nezabúdajú, že film je predovšetkým o možnostiach obrazu, zručne vystavaný dej je len dobrým korením, ktoré je dobre ak sa použije, ale nemusí ho byť vždy za hrsť. Stačí po troškách. Dobrého filmu, dobrých byliniek, húb, voňavej hebučko vláčnej bábovky s jablkovým čajom. (27.07.2014)