Moje léto v Provence

MOŽNÝ SPOILER :Zcela cíleně jsem chtěla trávit léto v Provence a ani trochu toho nelituji. Bydlela jsem na půdě, procházela se olivovým sadem, pak jsem si odskočila natrhat meruňky nebo krásný rajčata. Večer jsem seděla s bývalými hippiesáky, hrálo se na kytaru, zpívalo, pilo vínko. Jindy jsem si šla zatančit nebo na trh koupit nějaké hadry a z každého koutu na mě sálalo teplo a nádherná atmosféra. U Tiega jsem si kupovala Pizzu, zamilovala jsem se úplně stejně jako Lea a vůbec jsem neřešila jak kdo co hraje . Dědulka to tam trochu stínil a myslím, že to mohlo Jeana Rena i bavit. Bylo mně zase .....náct a cítila jsem se tam moc příjemně. Jak tady píše jeden uživatel, někdy je v jednoduchosti krása a v tomhle případě to platí dvojnásob. Tady se nemusí řešit nějaká předvídatelnost, scénář a podobně, stačí si jen lehnout do trávy a dívat se do nebe a všechno si to patřičně vychutnat. Adrian po příjezdu poznamenal : " Žádný signál ! To jsme pohřbeni zaživa!"....Ne, myslím, že tam začali teprve žít. (10.05.2016)

Pohoda ve viditelné podobě. Dialogy jak z dílny Swarovski, hudba, co vás naloží do houpací sítě, hebké oko kamery klouzající po Provence jako paprsky podvečerního slunce, souměrně dokonalé herecké výkony, Hugues Aufray a jeho životní láska ze sladkého dřeva, Theo, nejroztomilejší filmové dítě, vztahy zranitelné i zraňující jako lehounké foukané sklo, olivy, kam se podíváš… ano, vážení, jsem zamilovaná. Do tohoto filmu. (23.08.2016)

Letní filmy žeru, ať už jsou z Podolí, šumavských kopců anebo těch v Provence. Nebýt moralitkování a fňukání, šel bych na plný počet, i přes ty květinové děti. Reno je mistr ať už jako motorkář hippiesák, nebo zemědělec. I ženy se podařily, Aura Atika jako femme fatale mi nesedla, ale když se podívám, jaký je ročník, tak Jeanův černý klobouček dolu. Pohoda, škoda, že spíš pro celou rodinu. Švédky odhalit mohli. (18.10.2015)

Teenageři s moderním způsobem života musí strávt celé letní prázdniny s morousovitým starým dědou žijícím postaru. Děda zpočátku akorát chlastá, zatímco vnuci tráví většinu času hledáním signálu. Ale nakonec se všichni začnou mít rádi a zažijou to nejlepší léto v jejich životě. Moc originálně to nezní a moc originální to taky není. Jedná se o takový typický současný rodinný o letním výletě přeplněný různými otřepanými situacemi, kdy si člověk pořád říka ,,tohle už jsem někde viděl.´´ Na druhou stranu já zrovna nejsem až tak náročný divák.:D Přišlo mi  to (až na pár vyloženě kýčovitých momentů) jako relativně pohodová oddychovka. Nejsem až  Je tam sice málo hezkých zvířátek,  ale neurazí, nenadchne a hned jak začnou titulky se vymaže z paměti, aniž by za sebou zanechala nějaké nežádoucí účinky. Jen jdu hledat signál, no a co? Ale asi bych se měl radši pustit z francouzských filmů tohoto století, konečně pustit tu Amélii. Kouká na mě z krabice s DVD. (24.01.2020)

Nádherný, lidský film. Neskutečně příjemné překvapení. Když vidím "romantický, rodinný", tak se do toho většinou moc nehrnu, resp. se takovým záležitostem na základě mnoha předešlých, často velmi nedobrých zkušeností programově vyhýbám. Moje léto v Provence jsem chtěl porovnat s příšernými Prázdninami v Provence, proto ode mě dostalo šanci. A rozhodně nelituju. Jestli něčeho, pak jedině toho, že jsme my Češi v místě, kde se urodil mimo jiné třeba právě tento film, natočili tu ohavnou sračku. Zasaďte (zkuste si představit) ty tři mladý trosky z Prázdnin v Provence do Mého léta a teprve si uvědomíte, jak byl ten náš, český film z tohoto prostředí neskutečně ubohý. Přitom mohl být podobně krásný. Moc to nechtělo, o třetinu se v Provence postará genius loci. (11.03.2017)