Avis de mistral
Moje leto v Provence
My Summer in Provence
Režie:
Rose BoschScénář:
Rose BoschKamera:
Stéphane Le ParcHudba:
Ludovic BruniHrají:
Jean Reno, Anna Galiena, Chloé Jouannet, Aure Atika, Charlotte de Turckheim, Hugues Aufray, Raphaëlle Agogué, Michel Drucker, Jean-Michel Noirey (více)Obsahy(2)
Paul (Jean Reno) je svérázný provensálský farmář. Miluje své olivovníky a stejně tak i víno a pastis. S dcerou se rozhádal před lety a svá vnoučata nikdy neviděl. Teď, když se dcera rozvádí, její matka se rozhodne, že navzdory Paulově paličatosti přiveze na prázdniny jejich vnoučata: pubertální Adriena a Lenu a jejich malého bratříčka Théa, který je od narození hluchý. Puberťáci od počátku dávají nepokrytě najevo svou nechuť vůči venkovu a dědovi. Zato Théo, nádherný a milý chlapec, si Paula úplně podmaní. Ten mu ukazuje své království – olivovníky a všechno, co má rád. Provensálské slunce, stejně jako vůně a krajina dokáží zlomit zlobu i křivdu, a možná že jsou lidé víc ochotni nalézt k sobě cestu. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (100)
Boschová se bohužel od Odsunu nikam neposunula, opět předkládá nedůvěryhodný scénář, který se mohl v rukou zkušeného scénaristy proměnit na poetické rodinné drama. Režie je poněkud lepší, i když z ní je též cítit nejistota. Navíc jsem nebyla připravena na Rena v roli chlastajícího dědka. Váhala bych mezi dvěma a třemi, ale za naprosté nevyužití Provence, kde z každého záběru mohlo sálat léto a vonět estragon, se musím přiklonit ke dvěma. ()
Typicky rodinný romantický film, který hladí po srsti snad až moc. Taková celovečerní telenovela z provoněného venkovského prostředí jižní Francie s vcelku předvídatelným příběhem i pečlivě vykalkulovanými zápletkami, jež ovšem nejdou příliš pod povrch. Ale proč ne - nemusí být každý film depresivní bezútěšné drama. ()
„DĚDA NA NÁS BUDE ČEKAT“… /// Roselyne Bosch stojí za válečným dramatem ODSUN (2010) a taky napsal scénář k 1492: DOBYTÍ RÁJE (1992). Do hlavní role si od začátku přál Jeana Reno. To se podařilo a jeho nevrlej dědeček Paul, je nejen ozdobou francouzskýho venkova, ale (hlavně) tahounem filmu. Kromě něj se snažej nalákat na prosluněnej příběh z pohodovýho prostředí, plnýho milejch lidí. Okamžitě si vybavuju DOBRÝ ROČNÍK (2006). Jen tady nejde o sklenky, který nejsou nikdy prázdný, ale o generační střet mezi prarodiči a vnoučaty. A blahodárnou tekutinou tu je samozřejmě i víno, ale kulisu dělá olivovej sad. Provence je stvořená pro kýčovitý záběry. Nechyběj záběry sluneční modrý oblohy, přírody, západu slunce… Jde o takovej milej, malej příběh, ve kterým předvídatelnej scénář spojuje dvě generace a kterýmu chybí víc melancholie, která by tý venkovský atmosféře dodala trochu originality. Občas pokulhává i tempo. Chce toho říct hodně, ale nechce se pouštět do větších dramatickejch akcí. Takže děti a babičky s hipisáckejma kořenama, jestli nevíte, že dědové potřebujou vnoučata… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Hledám místo, na kterým se musí míň pracovat a víc se smát. 2.) Nevím, jestli je lepším dědou Mráz nebo Jean Reno. 3.) Thx za titule „marekbecica“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne ()
Príjemný rodinný film o generačných rozdieloch. Lea, Adrian a Theo musia kvôli rozvodu svojich rodičov stráviť prázdniny u starých rodičov v Provence. Postupne sa ukáže, že ich starí rodičia Leo a Iréne boli v mladosti podobní rebeli a majú hipisácku minulosť. Dôjde samozrejme na letné lásky, sklamania, rozpory, ale postupne si všetci k sebe nájdu cestu. Produkcii sa však nepodarilo dať príbehu dostatočný náboj a atmosféru. Herecké výkony sú dobré, ale v príbehu sa im nedarí vyniknúť a často pôsobia rozpačito. Dokonca aj Jean Reno. ()
Letní filmy žeru, ať už jsou z Podolí, šumavských kopců anebo těch v Provence. Nebýt moralitkování a fňukání, šel bych na plný počet, i přes ty květinové děti. Reno je mistr ať už jako motorkář hippiesák, nebo zemědělec. I ženy se podařily, Aura Atika jako femme fatale mi nesedla, ale když se podívám, jaký je ročník, tak Jeanův černý klobouček dolu. Pohoda, škoda, že spíš pro celou rodinu. Švédky odhalit mohli. ()
Galerie (24)
Zajímavosti (3)
- Časté odrůdy olivovníků v Provence jsou salonenque, aglandau, grossane a verdale. Některým stačí opylování větrem mistral (je to místní název z Francie pro vítr zvaný bóra ), jako i druhu, o který se jedná v tomto filmu. Proto, pokud je nedostatek tohoto větru, není u některých druhů úroda. Na druhou stranu například jiná místní odrůda moulin du Calanquet je na tyto větry náchylná a i její název vychází z provensálského slova Calan, což označuje skálu, která poskytuje úkryt právě před větrem mistral. (Jamal)
- Mistral je název pro místní vítr bóra. Jméno mistral pochází z dialektu Languedoc a znamená mistrovský. Je to silný, studený, severozápadní vítr, který vane z jižní Francie. Někdy dosahuje 185 km/h. O tom, že jsou Francouzi na tento typ větru pyšní a rádi ho používají k označování různých produktů, svědčí mnohé, například že oleje obsahují název Mistral olive oil, což může být trošku dvojsmyslem, kdy to znamená jak mistrovské (pochází z dialektu Languedoc ), ale také právě místní vítr, stejně tak např. název Mistral je nejmodernější třída vrtulníkových výsadkových a velitelských lodí francouzského námořnictva. (Jamal)
- Stejně jako filmový Theo i jeho představitel Lucas Pélissier je od narození hluchý a s rodiči i se štábem se domlouvá pomocí znakové řeči. (Ganka)
Reklama