Ex Machina

Nádherné exteriéry, slibující mnohé, versus studené, sterilní sídlo (horská chata, viz nahoře) geniálního vědce a Ava, která byla nádherná, ale to bylo trochu méně, než jsem očekávala, co jsem vnímala. Po Her jsem čekala zřejmě další emotivní rozstřelovací pecku a ta se vysloveně nekonala. Srovnáním ještě třeba s Moon mně to mrzí, ale tu čtyřku si z mnoha jiných důvodů zaslouží. (01.02.2017)

Otestujte svou lidskost! Ava si s vámi chce jen popovídat... Komorní sci-fi nebylo nikdy epičtější. V naprosté většině žánrově spřízněných snímků se pracuje s oblíbeným dramaturgickým archetypem tzv. hry kočky s myší. Ne tak v tomto případě. Zde totiž máme tři hlodavce ve smrtícím labyrintu lží, kteří celou dobu potajnu zjišťují, jaký z nich má ve skutečnosti mnohem raději smetanu než sýr. Masky nasadit! (17.05.2015)

Možná proto, že film byl o umělé inteligenci, tak byl přílišně umělé natahován. Ani pár kvalitních myšlenek, pěkný dialogový humor a příjemné herecké obsazení v čele s Alicii Vikander a Domhnallem Gleesonem tento fakt nezachrání. Ale během polárního dne (ano to bylo tolik denního světla) odehrál příjemný děj pro mne s atraktivním tématem a Turingovým testem (UI aka Eugen Gootsman z Oděsy jim prošel) a dokonce i Turingovým textem (možná to bylo úmyslně a nebyl to chyba titulkářů) protože zde Turingův test nebyl úplně Turingovým testem). Přijemná čsfd projekce. (29.04.2015)

Budu se opakovat, ale na sci-fi snímky nejsem právě zatížený, ovšem dostal se mi do rukou tento počin a já se nakonec bavil. Sice jsem po většinu času měl dojem mezi 2* a 3*, avšak blížící se závěr moje hodnocení zvyšovalo díky vykreslení umělé inteligence. Chvílemi jsem zavzpomínal na Skynet a stroje přebírající vládu nad lidstvem. :) Pochválit bych chtěl také vizuální stránku filmu. (05.09.2015)

Tematika AI je poslední době v západní kinematografii v trendu a soudě podle filmových reflexí je doba, co se tohoto fenoménu týče, vysloveně gravidní, asi je jen otázkou času, kdy někdo umělou inteligenci skutečně sestrojí a vdechne ji život... Vlastně stojíme před jedním z nejzásadnějších civilizačních zlomů a není tedy divu, že jako takový vyvolává zájem vizionářsky orientovaných umělců. Na poli ohlasových filmů je rušno, jen letos takřka paralelně trochu nevyzrálá Chappie, loni zajímavá postapokalyptická Automata, stejně jako ne moc povedená Transcendence, předloni doslova fantastická a tak zvláštně jiná Ona a před pár lety samozřejmě především ve fázi literární legendární Já, Robot, takový stěžejní stavební kámen nově restaurovaného subžánru (plus některá další díla). Ex Machina patří ovšem k tomu výrazně nejlepšímu. Na poli režie celovečerního filmu debutující Alex Garland odvedl velmi solidní, až, ač to zní paradoxně, rutinérský výkon, vizuálně je Ex Machina opravdu působivá, zajímavá kombinace (kontrast? symbióza?) hi-tech a seversky čisté přírodní estetiky a architektury (oslňující falešným zdáním divoké přírody, jelikož bydlet s výhledem na zasklenou skálu není totéž jako bydlet v jeskyni uvnitř oné skály...), formálně podmanivé podívané (funkční střih, originální i sofistikovaná hudba a ruchy atd.) Co se obsahové stránky týče, scénář Alex Garland napsal chytře, jen ten konec vyvolává trochu rozpačitý úsměv a působí, že patrně při psaní už nevěděl, kudy kam a tak nechal příběh vyznít do ztracena (plus těch několik nelogicky působících momentů - pilot vrtulníku letí pro konkrétní osobu a neptá se po ní, klidně odletí s jiným subjektem; hacknout někomu hypermoderní zabezpečení domu je tak nesnesitelně snadné atd.). Ex Machina je zajímavý komorní (je až s podivem, co se dá vymačkat z pouhopouhých čtyř postav a jednoho domu) film, který svým charakterem hájí fenomén AI oproti blockbusterům...a tak poukazuje na zajímavý fakt, že pokrok a evoluce je teď soutěží mezi internetovými miliardáři a Pentagonem... :-) (18.05.2015)