Ex Machina

[imdb: 7.8/10] | me: Výborné light sci-fi, ktoré sa na tému AI (umelej inteligencie) pozerá opäť inak a veľmi zaujímavo. Film ma vďaka svojej tajomnosti po celý čas výborný náboj, ktorý sa nevytratí (priam naopak) do samého konca. Tento film nestavia na podstate technologických možností samotnej realizácie výslednej myšlienky (a preto ho tak netreba vnímať), ALE venuje sa práve konceptu umelej inteligencie z ľudsko-umelého pohľadu a práve konfrontácia týchto dvoch svetov je to, čo ho robí veľmi pútavým a zaujímavým. It's funny. You know. No matter how rich you get, shit goes wrong. You can't insulate yourself from it. I used to think it was death and taxes you couldn't avoid, but it's actually death and shit. (11.06.2015)

Chytré a sofistikované. Jen ku vlastní škodě ne zase až tak chytré a sofistikované, jak se to tváří. Především závěrečná patnáctiminutovka působí dojmem "nevíme jak dál, tak si ulehčíme práci a naroubujeme tam scenáristicky nejsnažší cestu jak z toho ven; co na tom, že to k předchozímu dění vůbec nepasuje". Antologie Black Mirror mnohdy operuje na tomtéž tematickém poli a pokládá si i shodné otázky, ale nalézá na ně mnohem zajímavější, znepokojivěji aktuálnější a ne tak očividné odpovědi. Což v žádném ohledu neznamená, že by i tak nešlo o sympaticky komorní, inteligentní a především kvalitní sci-fi, jakých moc není. Zvlášť pak v naší kinodistribuci. PS: A když nic jiného, tak se minimálně díky natáčení v norském Juvet Landscape Hotelu jedná o působivou ukázku organické architektury v praxi. (28.04.2015)

Alex Garland napsal dva z mých nejmilejších filmových scénářů (28 dní poté a Sunshine), takže jsem se proklatě těšila, až pod jeho taktovkou uvidím Domhnalla Gleesona a možná i Oscara Isaaca brečet. Nakonec jsem to byla já, kdo brečel, a byly to hořké slzy. Některé jeho charakteristické postupy tam vidím, například vím, že mu není cizí podvratné zavádění určitého žánru jako by naoko, aby se ve výsledku film zvrtl v něco jiného (a je to můj jeho oblíbený postup), ale tady se děj rozvolňuje natolik, že celý film přestává fungovat a jeho emocionální dopad na mě je nula nula nic. Dál mi tam extrémně chybí hudba Johna Murphyho (který skládal soundtrack k oběma prve zmíněným filmům), nebo alespoň trochu podvratnější práce se stávajícím hudebním doprovodem, protože její současné využití je strašně moc předvídatelné na film, který se snaží být celou dobu jeden krok před divákem. Všechno nakonec leží na postavách a ty jsou tak NEŽIVÉ, že jediné vzrušení vyvolá, když se na plátně na chvíli objeví zelený les nebo krásný vodopád. (28.04.2017)

Kdo s čím zachází, s tím také schází, o čemž psali už Karel a Josef Čapkovi ve své hře R.U.R. Robotka se nápadně podobá Stroji z roku 2013, ale to je fuk. Tady jde o test, zda je umělá inteligence přijatelná, tedy obstojí, či nikoliv. V chladném a neosobním prostředí moderní laboratoře se postupně tříbí vztahy mezi hlavními aktéry. Komu lze věřit? Kdo klame? Není to všechno jedna veliká lež? Akorát se při posledním výpadku měly otevřít všechny zámky, nebo mi něco uniklo? Výborná hudba a navrch k tomu - novoromantičtí OMD s Enola Gay, eteričtí Cuts s Bunsen Burner a šlapací Savages s Husbands. (30.04.2017)

„A TY BUDEŠ BĚHEM PŘÍŠTÍCH PÁR DNÍ LIDSKOU SLOŽKOU TURINGOVA TESTU…“ /// Caleb má před sebou tejden v divným domě, na jehož konci bude mít v hlavě pěknej bordel… Asi nejmíň za to bude moct filozofování nad obrazem Jacksona Pollocka. Komorní (ukecaný) scifíčko, který ve mně vzbudilo emoce pouze závěrečnou přehlídkou mladýho masa. To dělá (i když je umělý) to, co mu jde nejlíp. Je na to totiž naprogramovaný… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Vím co je Turingův test. 2.) Chystám se přefiknout robota (v kuchyni). 3.) Thx za titule ,,ondrejlo86“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (18.05.2015)