X+Y

Klobúk dolu pred mladým Asa Butterfieldom, naozaj svoju úlohu geniálneho autistického mladíka zvládol na výbornú. Rozhodne teda v tých polohách, ktoté nám boli ukázané. Otázkou je prečo obchádzali jeho afektívne stavy a záchvaty. Škoda, že boli len slovne popisované, či sa skončili skôr ako začali. Predsa len by to bolo zaujímavé a hlavne by film možno nepôsobil v konečnom výsledku takým rozprávkovým dojmom. Záver bol síce fajn, ale naozaj by to nešlo bez toho klišé? Pokazilo mi to dosť výrazne celkový dojem, ktorý by ale asi napriek tomu hranicu priemeru nepreskočil. (13.01.2017)

Je to v poriadku byť divný, pokiaľ si nadaný. Ale ak nadaný nie si, potom si už len divný... Myslím, že táto veta dokonalo vystihla mladých matematických nadšencov, ktorí sa stretli na tom taiwanskom sústredení. Inak, veľmi dobrý film o autistickom traumatizovanom chlapcovi, ktorí sa viac kamaráti s matematikou ako ľuďmi okolo seba a vo všetkom okolo seba sa snaží nájsť matematickú spriaznenosť. Až priateľstvo s čínskym dievčaťom prináša do jeho života dilemu, ktorá žiadnou matematikou vysvetliť nejde. Najemotívnejšia scénka celého filmu bolo to záchodové stretnutie medzi Nathanom a Lukeom po kvalifikácii na tú súťaž - práve tam bolo vidno ako sa človeku rúca svet, ak niekto zistí že nie je nadaný, ale len divný :( Veľmi schopný film, aj keď bol priestor na to aby bol ešte lepší. (20.08.2015)

Na počty geniální, ale společensky až zaostalý "skoroautista" se kvalifikuje do britského týmu matematických olympioniků a v kroužku podobně postižených vrstevníků ostýchavě poznává pocity, které nedokáže popsat sebesložitějšími vzorečky. Skvěle zachycené (a atraktivně natočené) břímě vyloučeného života (nejenom něho samotného, ale i jeho rodiny - matky) s velikým nadáním (= darem i prokletím) se bohužel v závěru zjednoduší do slaďoučké teen romantiky, navádějící hlavní postavu do bezpečné zóny konformních, uvědomělých citů. (16.04.2018)

Dosadíme-li za X asociálního autistu a za Y splašenou čínskou kalkulačku, vyjde nám iritující páreček retardů a deduktivním důkazem dospějeme k hypotéze, že matematický génius není v podstatě nic jiného, než down, který umí rychle napočítat do nekonečna a jehož mysl prohlásí nějaký stejně nemocný mutant za brilantní. Je to film o vážných psychických poruchách, protože ta tak zvaná čistá matematika zahrnuje pouze pseudofilosofické žonglování s abstraktními entitami, kdy jeden ufon plácne nějaký zcela neprokazatelný, ryze neaplikovatelný, a tedy naprosto neužitečný blábol, no a banda mentálů s totžným postižením pak cukavě pokyvuje hlavami, neuroticky škube rukama a rozvíjí jej do absurdna, protože jim to tlumí autistické záchvaty. Prostě něco jako věřící. Každopádně, film je to velmi podobný tomuto, akorát ta amniocentézní selhání kromě obvyklého vzájemného oslintavání do toho navíc trochu binárně kalkulují, tahají za ocas Schrödingerovu kočku, prozpěvují si na tři sta desetinných míst zrepované Pí a polemizují, kolik vytrhat stonožce končetin, aby ideálně zapadla do dvanáctkové soustavy. Pokud tedy netoužíte každého neadaptabilního, malého, škaredého zmrda zadusit neprvočíselnou posloupností asymetrických polštářů a s gustem nerozkopáváte autistům osově souměrné hračky, jedná se o vcelku milou a zajímavou, byť kapku kýčovitou sondu mezi vyšinuté děti, u níž se nelze než sklonit před kástingem, kterému se podařilo nashromáždit na jednom místě až gynesovsky opulentní počet hrbatých, umaštěných, divně čumících mongoloidů s akutní akné a propadlými hrudníčky. (26.08.2015)

Matiku nesnáším , a asociální autisty taky. V tomhle filmu je obojí a ani to není zrovna komedie , ale po pomalém rozjezdu jde děj přeci jen víc do hloubky. Vztahy a rodina se řeší trochu zvláštním tempem především díky hlavnímu hrdinovi , naštěstí to trochu rozbíjí vtipný učitel a hlavně skvělá Sally Hawkins, která má jeden z nejkrásnějších úsměvů co na plátně můžete vidět. Ve výsledku je to zajímavé a ač to rozhodně není film na nedělní odpoledne , nenudil jsem se. (25.08.2015)