X+Y

Na počty geniální, ale společensky až zaostalý "skoroautista" se kvalifikuje do britského týmu matematických olympioniků a v kroužku podobně postižených vrstevníků ostýchavě poznává pocity, které nedokáže popsat sebesložitějšími vzorečky. Skvěle zachycené (a atraktivně natočené) břímě vyloučeného života (nejenom něho samotného, ale i jeho rodiny - matky) s velikým nadáním (= darem i prokletím) se bohužel v závěru zjednoduší do slaďoučké teen romantiky, navádějící hlavní postavu do bezpečné zóny konformních, uvědomělých citů. (16.04.2018)

Použiji-li stejně dementní přirovnání mně hodné, řeknu, že vidím svět takto: "Rfowso ds kewion-fs, ikw i aisfjk!". A autisté takto: "159i+9y51,18! - (741*24x)/log0,33 = 1010100110011". Pointou je, že je zajímají jen čísla a písmena jsou pro ně stejnou záhadou jako pro mě konec Interstellaru. Tímto zdravím všechen funclub ISu. Film je natočený přesně tak, jak byste čekali. Hlavní postava a zbytek jeho grupy, jimž nerozumí ani google překladač, jeho mamka ošklivá jako pondělí (řekl bych, že bylo nutné odstranit možný sexuální element, já osobně měl krev pouze v hlavě), kripl učitel jako jakýsi mentor, vedoucí skupiny Velké Británie, jehož příjemnost by vyhnalo na max pouze kružítko v jeho palici a samozřejmě mladá žena v rozpuku, jako prvek proměny našeho hrdiny. Předvídatelné drama, někoho urazí, někoho ne, tečka. (30.08.2015)

Spoustu názvů filmu, dá alespoň nějakou představu o čem film bude. X+Y mě fakt moc neřekl, jelikož to mohlo o spoustě věcí. Anglický název A Brilliant Young Mind mě připomínal zas Čistou duši. A kupodivu k Čisté duši to má celkem blízko. Pokud jste někdy viděly nějaký film, kde je hlavní postava autista, tak asi budete představu jaký je film. To jsem si myslel z počátku. Film mě vyvedl z mého omylu. Tak nějak, Vám bude jasné jak to skončí, ale na tom tak nějak nezáleží, jelikož si užijete film, kvůli postavám. Morgan Matthews odvedl dobrou práci. Krásně dokázal využít změnu prostředí, flashbacky, postavy a celkovou atmosféru vyděděnce. Samozřejmě, že mohl místy přitvrdit, ale i tak dost oceňuji jak způsobem film funguje. Asa Butterfield už si podobnou roli zahrál a tady se mu opravdu daří hrát někoho, kdo je úplně někde jinde co se týče vnímání reality. Jo Yang neznám, ale z Butterfield se dost dobře doplňovali. Eddie Marsan svojí postavu zahrál dost dobře a odvedl poctivou práci. Sally Hawkins je tady výborná, z její výkonu sála tolik patřičných emocích, že je radost na to koukat. Rafe Spall je pro mě největší překvapení filmu, jelikož je to z mého pohledu naprosto nejvděčnější postava a má krásný vývoj od začátku do konce. Film má spoustu zajímavých a hezkých scén, hlavně co se týče dialogů. Velmi se povedly flashbacky, chození po městě a poznávání cizí kultury, nehoda nebo samotný konec. X+Y je takový příjemný feel-good film, který ničím nepřekvapí, ale nelze o něm říci, že je to průměrná komedie. (11.10.2015)

Dosadíme-li za X asociálního autistu a za Y splašenou čínskou kalkulačku, vyjde nám iritující páreček retardů a deduktivním důkazem dospějeme k hypotéze, že matematický génius není v podstatě nic jiného, než down, který umí rychle napočítat do nekonečna a jehož mysl prohlásí nějaký stejně nemocný mutant za brilantní. Je to film o vážných psychických poruchách, protože ta tak zvaná čistá matematika zahrnuje pouze pseudofilosofické žonglování s abstraktními entitami, kdy jeden ufon plácne nějaký zcela neprokazatelný, ryze neaplikovatelný, a tedy naprosto neužitečný blábol, no a banda mentálů s totžným postižením pak cukavě pokyvuje hlavami, neuroticky škube rukama a rozvíjí jej do absurdna, protože jim to tlumí autistické záchvaty. Prostě něco jako věřící. Každopádně, film je to velmi podobný tomuto, akorát ta amniocentézní selhání kromě obvyklého vzájemného oslintavání do toho navíc trochu binárně kalkulují, tahají za ocas Schrödingerovu kočku, prozpěvují si na tři sta desetinných míst zrepované Pí a polemizují, kolik vytrhat stonožce končetin, aby ideálně zapadla do dvanáctkové soustavy. Pokud tedy netoužíte každého neadaptabilního, malého, škaredého zmrda zadusit neprvočíselnou posloupností asymetrických polštářů a s gustem nerozkopáváte autistům osově souměrné hračky, jedná se o vcelku milou a zajímavou, byť kapku kýčovitou sondu mezi vyšinuté děti, u níž se nelze než sklonit před kástingem, kterému se podařilo nashromáždit na jednom místě až gynesovsky opulentní počet hrbatých, umaštěných, divně čumících mongoloidů s akutní akné a propadlými hrudníčky. (26.08.2015)

Film o matematikoch, ktorému by neuškodil nejaký ten vzorec. Akýkoľvek. To máte hlavného autistu, jeho matku, jeho fotra, profesora matematiky, ďalšieho profesora matematiky, jednu malú femme fatale, druhú malú femme fatale, jedného malého nerda, druhého, tretieho... A títo všetci majú medzi sebou rôzne interakcie, až je toho na 100 minút veľa. Chlapec rieši mŕtveho otca, spomienky a traumy, autizmus, zložitý vzťah s matkou, s profesorom, matematiku, dievčatá... A matka rieši syna a profesora. A nerdi sa riešia medzi sebou, a tak ďalej a tak ďalej, kým príde koniec a vám dojde, že nič z toho neporiešili dostatočne. Takže si počkáte do konca filmu nato, že hlavná téma boli životné priority, a predsa len šlo o x plus y, namiesto krátenia celej abecedy. Nebolo to zlé. 65% (01.04.2016)