X+Y

Velmi povedená romance mezi mladistvými. Skvěle vybraní herci, i do dospělých rolí, zajímavé téma a zajímavé postavy. I když ke konci už mi to nějak převratné nepřišlo, do té doby mě to bavilo. S poslední scénou jsem ale neměl pocit naplnění. No jo, já se víc těšil na tu soutěž a na to, jak to dopadne. A to moc nedopadlo. (24.08.2015)

Milý film, ale ne moc uvěřitelný. Myslím, že autisti jsou mnohem méně přizpůsobiví a opravdu se s nimi velmi těžko komunikuje. Navíc procento těch opravdu geniálních je velmi malé. Velmi dobře je ale zachycena matka Sally Hawkins, která trpělivě snáší všechny podivnosti svého syna, protože ho má ráda, což tedy rozhodně moc běžné není. V matematických příkladech jsem se samozřejmě neorientovala ani omylem. (25.08.2016)

Film o matematikoch, ktorému by neuškodil nejaký ten vzorec. Akýkoľvek. To máte hlavného autistu, jeho matku, jeho fotra, profesora matematiky, ďalšieho profesora matematiky, jednu malú femme fatale, druhú malú femme fatale, jedného malého nerda, druhého, tretieho... A títo všetci majú medzi sebou rôzne interakcie, až je toho na 100 minút veľa. Chlapec rieši mŕtveho otca, spomienky a traumy, autizmus, zložitý vzťah s matkou, s profesorom, matematiku, dievčatá... A matka rieši syna a profesora. A nerdi sa riešia medzi sebou, a tak ďalej a tak ďalej, kým príde koniec a vám dojde, že nič z toho neporiešili dostatočne. Takže si počkáte do konca filmu nato, že hlavná téma boli životné priority, a predsa len šlo o x plus y, namiesto krátenia celej abecedy. Nebolo to zlé. 65% (01.04.2016)

Matiku nesnáším , a asociální autisty taky. V tomhle filmu je obojí a ani to není zrovna komedie , ale po pomalém rozjezdu jde děj přeci jen víc do hloubky. Vztahy a rodina se řeší trochu zvláštním tempem především díky hlavnímu hrdinovi , naštěstí to trochu rozbíjí vtipný učitel a hlavně skvělá Sally Hawkins, která má jeden z nejkrásnějších úsměvů co na plátně můžete vidět. Ve výsledku je to zajímavé a ač to rozhodně není film na nedělní odpoledne , nenudil jsem se. (25.08.2015)

Dosadíme-li za X asociálního autistu a za Y splašenou čínskou kalkulačku, vyjde nám iritující páreček retardů a deduktivním důkazem dospějeme k hypotéze, že matematický génius není v podstatě nic jiného, než down, který umí rychle napočítat do nekonečna a jehož mysl prohlásí nějaký stejně nemocný mutant za brilantní. Je to film o vážných psychických poruchách, protože ta tak zvaná čistá matematika zahrnuje pouze pseudofilosofické žonglování s abstraktními entitami, kdy jeden ufon plácne nějaký zcela neprokazatelný, ryze neaplikovatelný, a tedy naprosto neužitečný blábol, no a banda mentálů s totžným postižením pak cukavě pokyvuje hlavami, neuroticky škube rukama a rozvíjí jej do absurdna, protože jim to tlumí autistické záchvaty. Prostě něco jako věřící. Každopádně, film je to velmi podobný tomuto, akorát ta amniocentézní selhání kromě obvyklého vzájemného oslintavání do toho navíc trochu binárně kalkulují, tahají za ocas Schrödingerovu kočku, prozpěvují si na tři sta desetinných míst zrepované Pí a polemizují, kolik vytrhat stonožce končetin, aby ideálně zapadla do dvanáctkové soustavy. Pokud tedy netoužíte každého neadaptabilního, malého, škaredého zmrda zadusit neprvočíselnou posloupností asymetrických polštářů a s gustem nerozkopáváte autistům osově souměrné hračky, jedná se o vcelku milou a zajímavou, byť kapku kýčovitou sondu mezi vyšinuté děti, u níž se nelze než sklonit před kástingem, kterému se podařilo nashromáždit na jednom místě až gynesovsky opulentní počet hrbatých, umaštěných, divně čumících mongoloidů s akutní akné a propadlými hrudníčky. (26.08.2015)