X+Y

Milý film, ale ne moc uvěřitelný. Myslím, že autisti jsou mnohem méně přizpůsobiví a opravdu se s nimi velmi těžko komunikuje. Navíc procento těch opravdu geniálních je velmi malé. Velmi dobře je ale zachycena matka Sally Hawkins, která trpělivě snáší všechny podivnosti svého syna, protože ho má ráda, což tedy rozhodně moc běžné není. V matematických příkladech jsem se samozřejmě neorientovala ani omylem. (25.08.2016)

Výborná dráma o výnimočnom, autistickom chalanovi, ktorého jedinou istotou v živote sa stala matematika. Ale len do chvíle, keď mu do jeho sveta vstúpi dievča... Viac sa mi páčili tie scénky a časti filmu, kde hrala prím matematika a Nathanova osobná dráma, ktorá vyplynula nielen z jeho choroby, ale aj z rodinnej tragédie (strata otca). Keď stratí autista jediného človeka, ku ktorému ako tak lipne a dokáže tým k nemu aspoň trocha premôcť svoje asociálne správanie, tak to je hotová tragédia. Avšak potom keď sa do toho zamontovala láska, tak to už nebolo ono, film sa prehupol viac do romantickej časti, ktorá ma až tak neoslovila. A záver som si tiež predstavoval trochu inak. K filmovému spracovaniu nemám výhrady, divácky atraktívne a s výborným hereckým výkonom A. Butterfielda. 70/100 (13.01.2017)

Keď sa nad tým zamyslím, napadajú ma iba samé zápory: 1.britský prízvuk vo filmoch ma rozptyľuje a irituje, 2. prišlo mi to ako citové vydieranie, 3. skoro som sa v tom mori klišé utopil a 4. už ten chlapec sám bol otravný a keď boli dvaja.... Vo svetle týchto faktov sa mi javí tých 40%, ako nadhodnocovanie. Je pravdepodobné, že Američania by túto látku natočili tak, že by som híkal pod návalom emócii. Veď už z mnohých priemerných predlôh natočili výborné filmy. (12.09.2015)

Spoustu názvů filmu, dá alespoň nějakou představu o čem film bude. X+Y mě fakt moc neřekl, jelikož to mohlo o spoustě věcí. Anglický název A Brilliant Young Mind mě připomínal zas Čistou duši. A kupodivu k Čisté duši to má celkem blízko. Pokud jste někdy viděly nějaký film, kde je hlavní postava autista, tak asi budete představu jaký je film. To jsem si myslel z počátku. Film mě vyvedl z mého omylu. Tak nějak, Vám bude jasné jak to skončí, ale na tom tak nějak nezáleží, jelikož si užijete film, kvůli postavám. Morgan Matthews odvedl dobrou práci. Krásně dokázal využít změnu prostředí, flashbacky, postavy a celkovou atmosféru vyděděnce. Samozřejmě, že mohl místy přitvrdit, ale i tak dost oceňuji jak způsobem film funguje. Asa Butterfield už si podobnou roli zahrál a tady se mu opravdu daří hrát někoho, kdo je úplně někde jinde co se týče vnímání reality. Jo Yang neznám, ale z Butterfield se dost dobře doplňovali. Eddie Marsan svojí postavu zahrál dost dobře a odvedl poctivou práci. Sally Hawkins je tady výborná, z její výkonu sála tolik patřičných emocích, že je radost na to koukat. Rafe Spall je pro mě největší překvapení filmu, jelikož je to z mého pohledu naprosto nejvděčnější postava a má krásný vývoj od začátku do konce. Film má spoustu zajímavých a hezkých scén, hlavně co se týče dialogů. Velmi se povedly flashbacky, chození po městě a poznávání cizí kultury, nehoda nebo samotný konec. X+Y je takový příjemný feel-good film, který ničím nepřekvapí, ale nelze o něm říci, že je to průměrná komedie. (11.10.2015)

Dosadíme-li za X asociálního autistu a za Y splašenou čínskou kalkulačku, vyjde nám iritující páreček retardů a deduktivním důkazem dospějeme k hypotéze, že matematický génius není v podstatě nic jiného, než down, který umí rychle napočítat do nekonečna a jehož mysl prohlásí nějaký stejně nemocný mutant za brilantní. Je to film o vážných psychických poruchách, protože ta tak zvaná čistá matematika zahrnuje pouze pseudofilosofické žonglování s abstraktními entitami, kdy jeden ufon plácne nějaký zcela neprokazatelný, ryze neaplikovatelný, a tedy naprosto neužitečný blábol, no a banda mentálů s totžným postižením pak cukavě pokyvuje hlavami, neuroticky škube rukama a rozvíjí jej do absurdna, protože jim to tlumí autistické záchvaty. Prostě něco jako věřící. Každopádně, film je to velmi podobný tomuto, akorát ta amniocentézní selhání kromě obvyklého vzájemného oslintavání do toho navíc trochu binárně kalkulují, tahají za ocas Schrödingerovu kočku, prozpěvují si na tři sta desetinných míst zrepované Pí a polemizují, kolik vytrhat stonožce končetin, aby ideálně zapadla do dvanáctkové soustavy. Pokud tedy netoužíte každého neadaptabilního, malého, škaredého zmrda zadusit neprvočíselnou posloupností asymetrických polštářů a s gustem nerozkopáváte autistům osově souměrné hračky, jedná se o vcelku milou a zajímavou, byť kapku kýčovitou sondu mezi vyšinuté děti, u níž se nelze než sklonit před kástingem, kterému se podařilo nashromáždit na jednom místě až gynesovsky opulentní počet hrbatých, umaštěných, divně čumících mongoloidů s akutní akné a propadlými hrudníčky. (26.08.2015)