John Doe: Vigilante

Dost o hovně. Film podle mě staví akorát na primitivním pocitu divákova zadostiučinění, že nějakej slizkej ouchyla dostal do držky, a z těchto scén se vlastně film skládá. Pak je tam ještě nějaká vata, která není podstatná. Je-li ve filmu nějaká myšlenka (asi tedy spočívající v názoru, že každý recidivista by měl být libovolně zamordován kýmkoliv, kdo si to zamane), je dost stupidní. (09.03.2015)

Myšlenka filmu je pro mě za plnej počet. Ale to provedení je jak houpačka. Chvilku člověk uvažuje o tom, že si to nezaslouží nic jinýho než odpad a v dalších minutách zase otevřu hubu a říkám si, jaká to je pecka. Celkovej dojem z toho mám hodně hodně nevyrovnanej. Nechci to shazovat. Není to blbost. Ale já to snad nedokážu objektivně popsat, ani hodnotit. Dávám tři, ikdyž to má asi na víc. A ten konec? Ten se jednoznačně povedl. Morgan Freeman,SEDM : "John Doe to vyhrál." (11.03.2015)

Australský Paul Kersey, potažmo Dexter Morgan se příliš nepovedl. Pominu-li neoriginální a brakovou premisu, která je asi hlavním kladem celého snímku, protože dokáže diváka jakžtakž usadit do debatního módu, tak největší faux pas spočívá v celém tom přehršli zjednodušujícího patosu, který nemůže bezezbytku fungovat ani u méně zkušených diváků. V některých scénách je černá od bílé oddělena tak precizně a jednomyslně, až to celé evokuje spíše komiks, byť atmosférou je film spíše dramatem. A to, co by se mohlo jinde jevit jako béčková a vtipná nadsázka (odlehčenost), jeví se zde jako obyčejná naivita. 48% (09.07.2015)

První polovina filmu je tak nezajímavá, nezáživná a zmatená, že jsem měl chuť ho vypnout. Pak naštěstí přišly zajímavější scény a hlavně poměrně slušný závěr. Nepovažuji se za filmového znalce, ale měl jsem celou dobu z toho všeho takový poměrně silný amatérský dojem. A nemluvě o tom, že celý film je vlastně vykradený Soudce Dredd. (20.02.2015)

Depresivní a frustrující filmový rozbor na téma, zda může vůbec existovat společensky ospravedlnitelné násilí, zda lze tolerovat právo vzít spravedlnost do vlastních rukou či filozofii oko za oko, zub za zub. Film, který vyvolává otázky, zda je škodlivější nedokonalost a krátkozrakost systémové spravedlnosti či nekontrolovatelná "lidová" spravedlnost nabalující na sebe různé násilíchtivé entity přiživované nevyvážeností mediálního obrazu, které svou nebezpečností možná i převyšují zlo, které se snaží na oko potlačovat. Film na tuto otázku přímo neodpovídá, odpovědi ponechává na průchodu myšlení každého z diváků, které nechává pouze utápět se v bahně bezvýchodné frustrace. Jedna z nejvíce znepokojujících sociálních sond, která se nevyhýbá krutému násilí, ani citovým atakům. (29.03.2015)