Malá smrt

Tímto filmem se u mě tedy Australané trefili. Komedie to byla v podstatě přímá, tvůrci si nevymýšleli žádné podivné zvraty a nesmyslné zápletky, a přesto (nebo spíš právě proto) šlo o záležitost, u níž jsem se bavil přímo královsky. Tomu, že mají různí lidé různé sexuální touhy, se už dávno nedivím, některé chápu a mají tedy mé sympatie, u jiných je už můj postoj výrazně odlišný, ale v podstatě zastávám názor, že když obě strany projeví s děním souhlas, je mi po tom prd. Myslel jsem si, že už mě téměř nic nepřekvapí, ale upřímně přiznávám, že o dakryfílii jsem ještě neslyšel. No, musí to být peklo. Všechny páry mě bavily velice velmi, Steve mě dostal svou taktikou při představování, ale bylo to právě telefonování, u něhož jsem si téměř zvlhčil textil. Tento australský snímek mě pobavil tak, že pod pět kousků jít nemůžu. (06.01.2022)

Myslím, že na začátek je třeba asi říct dvě věci: 1) Bojana Novakovic je nádherná ženská a kdyby jí nebylo, film mi unikne. Což by byla škoda ohromná. 2) Napsat povídkovej film je buď kumšt vyžadující mistra, anebo naopak berlička pro scénáristu, který nezvládne v podstatě propojit povídky do celistvého... inu... celku tak, aby se z povídkového filmu stal film "normální". V zásadě každej "normální" film by měl sledovat typickou tříaktovou/čtyřaktovou formuli, což samozřejmě u povídkovýho filmu jde jen těžko, a protože napsat tři/čtyři opravdu dobré akty vyžaduje stejný kumšt jako napsat skvělou povídkovou slepeninu, je možná lepší sázkou na jistotu napsat a zrežírovat jako svoji prvotinu právě povídky. Které samozřejmě vzájemně propojíte, aby povídky měly jakože nějakou pointu a daly se pozřít jako celek. Ten tolik důležitej propojovatel je leč v Malý smrti jen berlička, o kterou se scénář musel opřít. A musel ji použít, protože kdyby toho nebylo, v paměti divákovi zůstane jen perfektní a geniální závěrečná povídka. ________ Je patrný, že Josh Lawson měl v zásadě jen nápad na dvě povídky (první s Bojanou a druhá s Erin James), a teprve od nich se odpoutal k zbývajícím dvěma a půl, jejichž pojítkem je samozřejmě tož nějaká ta úchylka. Ty zbývající dvě a půl povídky totiž nemají ani pointu, ani v zásadě důležitou roli pro smysl povídkovýho filmu, a tak kdyby byly vystřižený, nic zásadního se nestane. Jakžtakž unést se dá ta, kde manželka se snaží svého chotě rozbrečet i za cenu lží, a tou lží taky jejich povídka (arc) končí a nemá žádnou dohru. Hurá. Zbylá půlpovídka (manžel uspávající svou choť) a povídka (manžel objevující svůj hereckej talent) v zásadě nemusejí mít ani společnýho jmenovatele, totiž nějakou sexuální úchylku, protože jejich cílem není v podstatě ani dosažení orgasmu, jak by se mělo z názvu filmu zdát. (To je ta zmiňovaná berlička, která nemá smysl.) Když se tak eliminuje ta jedna a půl povídka, zůstávají opravdu jen ta jakože první (Bojana) a poslední (Erin a TJ). První snese přísná měřítka, protože je skvěle zahraná a obstojně napsaná s pointou, která sice nevyzní, ale zato alespoň tak nějak obstojí. Ta poslední naopak přísná měřítka určuje, protože je vskutku perfektní a zasloužila by si klidně větší prostor, a to až takový, že bych chtěl vidět Joshe Lawsona tu povídku rozvést do celého celovečeráku. To by samozřejmě mohlo skončit průserem, protože by se z ní mohlo vytratit to kouzlo okamžiku a chemie mezi oběma postavami, které se ani vlastně nesetkají, zato na druhou stranu kdyby to vyšlo, bylo by to stejně kulervoucí jako teď v tom povídkáči. Mno. _____ The Little Death je příjemně osvěžující koktejl sexuálních úchylek, z nichž v zásadě jen ta první a poslední unesou celý film, ale právě protože ta poslední je tak skvěle napsaná a skvěle zahraná, že člověk po zhlédnutí má v paměti právě ji, člověk celému film díky ní dokáže dát i nejvyšší hodnocení. (12.08.2016)

Komedie, kterou člověk prostě nevymyslí. Žena, kterou vzrušují slzy, a tak svého manžela neustále dohání k pláči přemýšlením o smrti jeho rodičů či krájením cibule. Manželé zkoušející role play, kdy se do toho muž tak zažere, že už nechce zpátky svou identitu. Žena toužící po znásilnění od svého manžela a operátorka pro hluchoněmé, která mu má přes znakovou řeč tlumočit erotickou linku. Zábavné až do nebe a ke konci i pěkně citlivé, takový odpočinkový feel-good movie, u kterého člověk ani nechce, ať skončí. (27.01.2021)

Spíš The Little Lie nebo The Art of Lying. Lež (a různá podoba lhaní) je totiž sjednocujícím prvkem celého filmu a má zásadní význam pro vyústění každého dílčího (mikro)příběhu, i když je oproti explicitně proklamovaným sexuálním úchylkám a fantaziím více v implicitní rovině. Hodně váhám mezi 3* a 4*, protože v rámci čtení významů je pro mě film, ačkoli je poměně zábavný, docela zklamáním - je lež (sobecká, milosrdná nebo jakákoli) pro fungování vztahu nezbytná, protože se vzájemná důvěra již vytratila? (20.05.2015)

Co člověk, to originál, co manželství, to originál, myslím, že snad každý má něco pod pokličkou a když to Josh ještě naservíroval všechno v těch akorátních mezích, tak to byla prima koukatelná komedie a za poslední dvojku s telefonováním přihazuji hvězdu navíc. No a někdy to zkrátka při nejlepší vůli nevyjde, i to stává. A eLeR má pravdu, soundtrack byl výborný. - Viděno v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. (14.04.2015)