Malá smrt

A takhle dopadnete, když máte podivnou sexuální úchylku a neřeknete o ní své drahé polovičce (nebo řeknete a on se vás pak snaží znásilnit) 😆. Protože nedostatek vzájemné komunikace je zabijákem vztahu a u některých bizarních sexuálních úchylek to platí tuplem. Původní premisy dost chytře a černohumorně gradují a propojují se a scéna s tlumočením sexcallu přes videohovor do znakové řeči je něco, co vám potrhá bránici a upoutá vás na měsíc na lůžko. Legendární. Tohle si dejte. Emocionálně vás to pohladí u srdíčka. Občas. Když film zrovna hrdiny nevymačkává jak citrón a nehází na ně pomyslné klavíry a kovadliny, aby je pak třeba sblížil tím nejdojemnějším a nejromantičtějším způsobem. Nebo taky ne. (07.07.2024)

Myslím, že na začátek je třeba asi říct dvě věci: 1) Bojana Novakovic je nádherná ženská a kdyby jí nebylo, film mi unikne. Což by byla škoda ohromná. 2) Napsat povídkovej film je buď kumšt vyžadující mistra, anebo naopak berlička pro scénáristu, který nezvládne v podstatě propojit povídky do celistvého... inu... celku tak, aby se z povídkového filmu stal film "normální". V zásadě každej "normální" film by měl sledovat typickou tříaktovou/čtyřaktovou formuli, což samozřejmě u povídkovýho filmu jde jen těžko, a protože napsat tři/čtyři opravdu dobré akty vyžaduje stejný kumšt jako napsat skvělou povídkovou slepeninu, je možná lepší sázkou na jistotu napsat a zrežírovat jako svoji prvotinu právě povídky. Které samozřejmě vzájemně propojíte, aby povídky měly jakože nějakou pointu a daly se pozřít jako celek. Ten tolik důležitej propojovatel je leč v Malý smrti jen berlička, o kterou se scénář musel opřít. A musel ji použít, protože kdyby toho nebylo, v paměti divákovi zůstane jen perfektní a geniální závěrečná povídka. ________ Je patrný, že Josh Lawson měl v zásadě jen nápad na dvě povídky (první s Bojanou a druhá s Erin James), a teprve od nich se odpoutal k zbývajícím dvěma a půl, jejichž pojítkem je samozřejmě tož nějaká ta úchylka. Ty zbývající dvě a půl povídky totiž nemají ani pointu, ani v zásadě důležitou roli pro smysl povídkovýho filmu, a tak kdyby byly vystřižený, nic zásadního se nestane. Jakžtakž unést se dá ta, kde manželka se snaží svého chotě rozbrečet i za cenu lží, a tou lží taky jejich povídka (arc) končí a nemá žádnou dohru. Hurá. Zbylá půlpovídka (manžel uspávající svou choť) a povídka (manžel objevující svůj hereckej talent) v zásadě nemusejí mít ani společnýho jmenovatele, totiž nějakou sexuální úchylku, protože jejich cílem není v podstatě ani dosažení orgasmu, jak by se mělo z názvu filmu zdát. (To je ta zmiňovaná berlička, která nemá smysl.) Když se tak eliminuje ta jedna a půl povídka, zůstávají opravdu jen ta jakože první (Bojana) a poslední (Erin a TJ). První snese přísná měřítka, protože je skvěle zahraná a obstojně napsaná s pointou, která sice nevyzní, ale zato alespoň tak nějak obstojí. Ta poslední naopak přísná měřítka určuje, protože je vskutku perfektní a zasloužila by si klidně větší prostor, a to až takový, že bych chtěl vidět Joshe Lawsona tu povídku rozvést do celého celovečeráku. To by samozřejmě mohlo skončit průserem, protože by se z ní mohlo vytratit to kouzlo okamžiku a chemie mezi oběma postavami, které se ani vlastně nesetkají, zato na druhou stranu kdyby to vyšlo, bylo by to stejně kulervoucí jako teď v tom povídkáči. Mno. _____ The Little Death je příjemně osvěžující koktejl sexuálních úchylek, z nichž v zásadě jen ta první a poslední unesou celý film, ale právě protože ta poslední je tak skvěle napsaná a skvěle zahraná, že člověk po zhlédnutí má v paměti právě ji, člověk celému film díky ní dokáže dát i nejvyšší hodnocení. (12.08.2016)

Trochu divočina, ale dobrá divočina. Jen mi trochu chybělo vypointování nebo vybroušení jednotlivých linek. Závěr přišel z ničeho nic a najednou titulky. Nevim, asi to bylo tak jiné a dobré, že jsem chtěl víc. Asi mi to mělo nebo mohlo stačit, ale nestačilo. Každopádně to mělo neotřelý a skvělý nápad a jednu geniální scénu na konci. (02.03.2023)

Film dokázal udržet mou pozornost, a to jak tematicky, tak i tím, jak byla témata zpracována. Lidé mají různé úchylky, které mezi ně staví bariéry, a to i v případě, že se jedná o lidi sobě velmi blízké. Tenhle film krásně ukazuje, jak jsou ty bariéry vysoké, ale jak se také mohou zbortit. Některé části jsou výborně propojené. (01.02.2015)

Romantická sprostoto! Jak teď zjistím, co mám za úchylku, ať se taky můžu realizovat? Patrně jich existuje nepřeberné množství (co úchyl, to originál) a najít tu svou je dílem šťastné ná(e)hody. Nezbývá, než vzít zavděk malou inspirací - třeba, že i velké důkazy lásky mohou proběhnout zcela neromanticky - řekněme znásilněním? Neuškodí ani trochu divadýlka v předehře, ovšem, nesmíte se zase do své role příliš položit, aby vás nevypískali... A stejně i vliv pláče pro dosažení orgasmu ve snaze o početí by se mohl lehce podcenit, ale to by nebyla žena, aby vás ve své prohnanosti nedohnala k slzám a nedosáhla tak svého... Pokud poslední dobou hodně a dobře spíte, možná není na vině úprava životního stylu, ale fakt, že jste hnusná na manžela... Že to nedává smysl? Ale dává. No a že lásku lze najít při sexu po telefonu, přestože jste úplně hluší? Nevěříte? Věřte. Vskutku originálně vymyšlená sexuální motanice, kde si každý svou úchylku parádně užije - jen ne ten, co ji má úředně potvrzenou :-) (16.03.2015)