Režie:
Jean-Luc GodardScénář:
Jean-Luc GodardKamera:
Raoul CoutardHudba:
Paul MisrakiHrají:
Eddie Constantine, Anna Karina, Akim Tamiroff, Howard Vernon, Jean-Pierre Léaud, Michel Delahaye, Valérie Boisgel, Jean-Louis Comolli, Christa LangObsahy(2)
Tajný agent je pověřen likvidací diktátora. Francouzské vědecko-fantastické podobenství. Inspirací k filmu Alphaville byla pro Godarda básnická sbírka "Město bolesti" Paula Eluarda, jenž píše: "Čas hovoří slovy, jako je láska." Alphaville je hlavním městem galaxie, z něhož vše řídí superpočítač Alpha 60. Láska je zde zakázána, a spolu s ní všechny emoce a přesahy exaktního myšlení. To vše ve "vyšším zájmu", čas byl redukován na současnost, spojení s minulostí bylo zničeno profesorem Vonbraunem. Tajný agent Lemmy Caution přijíždí do Alphaville, aby v zapalovači přinesl onen prométheovský oheň v poznání minulosti a poezie, který by zničil toto technokratické přežívání.
Hlavní postavu agenta Lemmyho Cautiona ztvárnil Eddie Constantine, který byl v té době hvězdou francouzských béčkových gangsterských filmů.
(Česká televize)
Videa (1)
Recenze (132)
No teda jako ty vole cože? Může mi někdo vysvětlit, čím si tento film zasloužil svou kultovnost? Že by třeba scénou po příjezdu do hotelu kdy jsem si zavařil mozek při snaze pochopit bitku a následnou přestřelku v koupelně? A nebo že by to bylo kvůli odrazu jednoho člena štábu i s mikrofonem v zrcadle? Fakt netušim a vlastně je mi to i celkem jedno, ale mrzí mě těch ztracených 99 minut, které jsem u filmu strávil, protože jsem místo toho třeba mohl hodinu a půl koukat do zdi a asi by to bylo zábavnější. :) ()
Jak už jsem psal u Nebe nad Berlínem moc nevyhledávám poetické filmy. Poezii pak nečtu vůbec. Ale na tohle jsem se docela těšil. Dost mě totiž lákají Godardovy filmy o kterých jsem toho dost slyšel a četl. Jeho experimentování s filmem mě zaujalo. U konce s dechem což byl jediný film tohoto francouzského režiséra, který jsem předtím viděl se mi celkem líbil. O Alphaville tohle bohužel říct nemohu. Myslím, že chápu co se Godard snažil říct a musím potvrdit, že to je zajímavá myšlenka a celkové dobré téma. Naneštěstí ta výpravná forma, která mě nejvíc lákala se nedá vydržet. Je strašně pomalá, záběry na nápisy (Jih,Sever) mi přišly absolutně zbytečné, monotonní hlas Alphy 60 je nesmírně uspávající. Vlastně ani moc nechápu za co dávám ty tři hvězdičky. Možná je to tím, že nepatřím do cílové skupiny tohoto filmu a nechci mu moc ublížit. 45% P.S. - Godardovi ale dám ještě šanci. ()
Ve své době asi slušné sci-fi zjevení, pravděpodobně se spoustou odkazů na poválečnou francouzskou filosofii. Na stole surrealistická kniha Paula Éluarda Hlavní město bolesti a proti ní snaha Olivetti / IBM Alpha 60 nastolit univerzální dobro. -V divadle se popravuje proudem ... Popravujeme především muže. -Co udělali ? -Jednali nelogicky. "Skoro denně mizí některá slova, Nedávno znizela někerá, co jsem měla ráda" ... "Vše bylo řečeno, pokud ovšem slova nezmění význam." ()
To bylo hodně divné. Vyloženě nenudilo, ale ani nenadchlo. Formální bezchybnost, ale absolutní nelidskost jsou zobrazeny přesně, až to chladí. Záměna přikývnutí za zavrtění hlavou a naopak, je zajímavá. Historické retro, které by mohlo působit směšně, ale nepůsobí. Co vyčítám, je určitá nesrozumitelnost a přehnaná dávka poezie. Ve své době mohl být film přelomový, ale dnes je zajímavý hlavně pro milovníky filmové historie. Mé hodnocení podceňuje uměleckost filmu (prostě mi nesedl). ()
Tak co byste chtěli vědět? Je to podivný, obtížně srozumitelný a experimentálně natočený film - tedy jako většina Godardových výtvorů. Tentokrát je skládán hold starým filmům noir chandlerovského typu - mám na mysli ony příběhy o osamělých detektivech, kterým neustále někdo rozbíjí hubu, leč kteří se přesto neúnavně snaží dobrat pravdy v jim svěřených zamotaných případech, kteréžto často nemají hlavu ani patu. Alphaville však není parodií jako český Mazaný Filip (i když k tomu místy inklinuje), ale snaží se mít jaksi "hlubší" smysl - základní myšlenkou je zde kritika zvrhlé technokracie na půdorysu sci-fi. Bohužel je to místy blábol. ()
Galerie (51)
Photo © Athos Films
Zajímavosti (16)
- Filmem se nechala inspirovat irská skupina Cranberries ve svém videoklipu k písni "Linger". (Shaqualyck)
- Skutečné jméno profesora von Brauna, Leonard Nosferatu, je poctou němému filmu Upír Nosferatu (1922). (Kritick)
- Film byl zakázán ve všech kinech v Pákistánu. (slatkac)
Reklama