Slídil

Slizký Slídil pohybující se ve vyhypovaném průměrném filmu, který se pro běžného diváka poměrně neokázale a nejasně snaží nastavit zrcadlo americkým médiím, které zajímají pouze střeva, krev, použité šprcky odhozené na dětském hřišti a pak možná někde na konci priorit i skutečné zprávy. Zkrátka takové ještě víc primitivnější obdoby TV Nova. Bohužel to není vysloveně satira, která by vtipnou formou kritizovala, ale vážně podaný nereálný příběh chladného sociopata a psychopata v jedné osobě, který jezdí po nočních ulicích LA s kamerou v ruce a slídí po "zajímavostech", jenž by se daly použít pro televizní zprávy. První hodinu se to zdlouhavé čumění do blba a čekání na hlášení z policejní vysílačky snést dá, jenže když toto "slídění" zabere celou stopáž a jen občas je vytržené z letargie nástřely kariérního postupu hlavní postavy, která mě v lepším případě nezajímá, v tom horším vysloveně sere, neevokuje to nic, z čehož bych roztáhl prdel, vystříkal klystýr nadšení a plácal se v tom jak lachtan. Vlastně je ten film jak čekání na Kokota, který překvapivě nepřišel. Gyllenhaal ovšem zahrál brilantně, výhradně díky jeho výkonu tu nudu nepošlu pod hranici průměru. 55%. (29.01.2015)

Opět film bez jakýchkoliv kladných postav, zato s naprosto strašlivým Jakem Gyllenhaalem (myšleno co do image hlavního hrdiny). Jake je normálně celkem sexy chlap a hlavně automaticky sympaťák, ve Slídilovi se ovšem přetavil v neuvěřitelně šílenýho úchyla, jehož žabí úsměv a oči jen tak z hlavy nedostanu. Je obdivuhodné, jak Jake dokázal v Bloomovi vystřihnout dokonalýho slizáka. Zvláštní, co dokážou umaštěný vlasy, pár kilo dole a permanentně "sjetej" výraz s vykulenýma, téměř světélkujícíma očima. Ústřední linka filmu je správně aktuální a zajímavá a Dan Gilroy jí zručně ukočíroval až do cynického konce. Není to zrovna film, co člověka naplní radostí ze života, takže teď to chce urychleně nějakýho toho Prince z Persie na vyrovnání hladiny depresivnosti. (01.03.2016)

Žádnej velkej zázrak. Instantní metropolitní deprese, která je kastrovanou verzí Taxikáře. Frčí takřka výhradně přes svého hlavního hrdinu - jen ulízané vlasy, nalíčené oči a pohublý ksicht ale fascinující démonickou postavu nevytvoří. Navíc to celé nedává moc smysl (když je tak schopný, proč je troskou, co krade pletivo?) a celá ta reflexe mediálního prostředí je ve svých mechanismech naprosto nevěrohodná. (05.02.2015)

„Velice rychle se učím. Znovu mě uvidíte.“ Když pominu detail, zda by se dal tak snad koupit policejní přijímač, a stejně tak fakt, že je hlavní (anti)hrdina pro (řadovou) policii někdy až podezřele „neviditelný“, nemám tomuhle snímku vůbec co vytknout. Popravdě řečeno, film mě velmi brzo začal hodně bavit a s postupujícím zvyšováním laťky získávaného materiálu se to jen stupňovalo. Může za to jistě víc než chytlavý příběh, vcelku originální téma (alespoň pro mě), jistá satiričnost (bulvární hyenismus), gradované napětí a zvědavost, kam až je hlavní postava schopná zajít a hlavně, jak dlouho jí to bude procházet (lehce naznačeno je to už na začátku snímku). Film navíc nabízí řadu kvalitních pasáží, ať už prohledávání domu, sledování restaurace či následnou honičku. A pak je tu samozřejmě hlavní tahák, výborný Jake Gyllenhaal, jehož Louis je „nádherně“ slizký, neodbytný, učenlivý, manipulativní, bezcharakterní a se zvrhlým smyslem pro humor. Možná je to objektivně jen na 4*, ale já i navzdory výše zmíněným negativům rád ten slabší plný počet dám, protože jsem se bavil téměř maximálně. „Netoč to, je to jeden z nás.“ – „Už ne, Ricku. Jsme profesionálové. Je na prodej.“ (06.02.2015)

Je to jak epizoda gétéáčka, ze který někdo vypreparoval humor a většinu nadhledu. Jake se do své "zhubni a dostaneš cenu (útěchy)" obul bohužel ve stylu full retard a výsledkem je postava úchyláckého Forresta Gumpa. Šlo by to ustát, kdyby se Dan Gilroy nesnažil o perverzně seriózní obraz mediálního hyenismu. Pár humorných okamžiků to zvedá, ale těžko to vyváží celou řadu míst, kde Gyllenhaal přidává plyn hluboko pod podlahu a výsledkem je škleb místo mrazení. Problém mám i se strukturou. První 2/3 stojí z velké části na snaze pohltit diváka neonovou tmou LA, ale kombinace postavy za hranou uvěřitelnosti a opakujících se situací není hypnotická, spíš otravná. Šok a vykolejení se nějak přes fotogenicky přeexponované noční sety ven nedostávají. Poslední třetina se díky zápletce rozjede, ale spíš jsem se nechtěně přistihl, že Nightcrawlera sleduju s podobně mělkým zaujetím jako reality cop shows (je mi v jádru fuk, komu se to děje, hlavně že se to děje), přičemž Gilroyovo matro je mnohem víc cool, spousta úhlů, prostřihů, hudby a tak... jestli má být tenhle film svůdně pokřiveným obrazem, moc se mu to nepovedlo. Protože nakonec svádí diváka spíš k tupému zírání než k hluboké kritické reflexi posedlosti mediálním snuffem. Sexuální vzrušení Jaka a jeho ladyfriend v závěru je snad nejvíc falešný moment Nightcrawlera, který slídí s nasazením, ale podstata kompozice mu uniká. Snaživý určitě. Uhrančivý? Ani omylem. (31.01.2015)