Tavarataivas
Moje veci
My Stuff
Režie:
Petri LuukkainenScénář:
Petri LuukkainenHudba:
Timo LassyHrají:
Petri Luukkainen, Helena Saarinen, Juho Luukkainen, Eero Löyttyjärvi, Petri Purho, Marja-Riitta Männistö, Jesse Jokinen, Jesse Saarinen, Maija Lassila (více)Obsahy(1)
Nahý Petri vstává z podlahy, opouští svůj prázdný byt a běží zasněženými Helsinkami uprostřed noci do skladiště, kam si uložil všechen svůj majetek. Může si však vzít pouze jediný předmět a tak to bude po dobu celého jednoho roku – jeden den, jedna věc a zákaz nákupu čehokoli nového. K radikálnímu experimentu se Petri rozhodl, když zjistil, že hromadění předmětů ho nečiní šťastným. Jaké věci skutečně ke svému životu potřebujeme, abychom mohli chodit do práce nebo ven s přáteli? A bez čeho se můžeme obejít? (Jeden svět)
(více)Videa (1)
Recenze (27)
Celkem nuda, přišla mi dost nevtipná jakákoliv (častá) snaha o humor, Petri nesympaťák a na konci jsem se rozhodně nezamyslel o nic více nad smyslem svého života než při průměrném pondělku. Prostě další takový ten těžce uměle vynucený dokument, kterému nevěřím ani nos mezi očima, ale narozdíl třeba od tohoto se nedočkáme ani uspokojivého závěru... 35 % ()
Nasledujúci text obsahuje spoilery. Niežeby na tom záležalo... Bol som zvedavý najmä na to, ako si Petri poradí s každodennými problémami. Spočiatku to bolo fajn - spánok v kabáte, čistenie zubov prstom... Potom sa ukázalo, že na ďalšie služby (nákupy, pranie... ) má spústu poskokov a potom film úplne prestal byť o veciach. Škoda. Fajn myšlienka, ale vytratila sa príliš rýchlo ()
Dokument krásně shrnuje nešvar dnešní doby. Aneb jak zaznělo na přednášce v hodinách environmentalistiky: "Nikdy nebudeme mít všechno dost nové, dost IN." Doba je nemocná hmotou a po duchu si stýská. Snímek není kvalitní jen základní nosnou myšlenkou, ale i kamerou, perfektním střihem, sympatickým humorem a především dalšími odbočkami od hlavní myšlenky. Přátelství (jen ta pravá se obejdou bez mobilu). Lásky (když není stojí všechno za prd). Stáří (do hrobu si odneseme doslova a do písmene jen ten kabát). Rodina (má držet pohromadě). A tak dále. Ne nadarmo vyhrál tento dokument diváckou anketu v Brně (2014). Dávám tedy lepší čtyři hvězdičky. Pátou si šetřím nevím na co :). Můžete shlédnout v jednom, ale i v jakémkoliv jiném počtu. Sledujte web www.promitejity.cz, kde se objevují dokumenty z festivalu Jeden svět, které je možné si znovu promítnout zdarma. ()
Tohle je jeden z příkladů, kdy škola udělala něco fakt dobře. Byli jsme mladí puberťáci a se třídou jsme jednoho dne šli zase do kina. Říkám si, co zase za kreslenou volovinu to bude... A nejednou na nás vybafne tenhle skvost! Vynikající námět s perfektním nástinem sociálních otázek. Jestli by si to neměl zkusit každý... P.S. V Německu se pak rozhodli podle tohohle natočit velmi zdařilou komedii. /viděno v kině/ 75% ()
Na filmu se mi rozhodně líbila práce s kamerou. A na závěr postupné začleňování přítelkyně do filmu. Jinak to mohlo mít kratší stopáž. Postupný přerod dokumentaristy, že spíš než věci má řešit vztahy a lásku ho opět "překvapivě" zařazuje tam, odkud vyšel. Nijak neobjevný dokument, který jen potvrzuje, že žijeme v době konzumu, že je rozdíl mezi chtít a potřebovat. Kdy naši přátelé jsou našimi přáteli často proto, že děláme to co oni očekávají, protože se pohybujeme v určité sociální rovině a rodina, je prostě důležitá. Tím víc, pokud nás podporuje v tom co děláme. Slušné a celkem citlivé dílko - 55% ()
Reklama