The Life and Time of Judge A.K.
Série(2) / Epizody(26)
Obsahy(1)
Soudce je člověk, před kterého předstupují lidé se svými problémy a od kterého očekávají jejich řešení. Soudce je člověk, kterému soudní spory vstupují do soukromí a stávají se součástí jeho života, vědomí, konání i snů. Není lehké žít s cizími záležitostmi a den za dnem hledat unikající pravdu, nezbytnou pro spravedlivé rozhodnutí. I soudce má soukromí a snaží se v něm žít podle vlastních představ, ale ani tady pojmy jako láska, čest nebo pravda nelze jednoznačně definovat. Soudce Adam Klos se snaží pochopit nejen své případy, ale i sám sebe. Třináctidílný seriál o životě a době soudce A. K. vypráví současný, reálný a vnitřně dramatický příběh mladého muže, složitě se prodírajícího civilními soudními spory, charakteristickými pro současnou společnost. Každý z nich se musí snažit pochopit a ukončit svým rozsudkem, svou představou o spravedlnosti. A musí nést nikdy nekončící odpovědnost za to, že se jeho verdikt dotýká bolavých míst našich obyčejných životů. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (219)
Nepohybuji se v prostředí soudu, ale jedno je jasné i mně jako laikovi. Soudce A.K. by rozhodně nesoudil případ, kde zástupcem strany žalované nebo žalující by byla jeho matka. Strana, která by prohrála, by totiž vznesla námitku podjatosti a měla by pravdu. Tudíž by to soudil někdo jiný:-)). Jenže...., právě na téhle konstrukci stojí, kromě soudních příběhů, hlavní páteř seriálu - rozkol mezi matkou a synem. Čili na vodě a na volné fantazii scénáristy. Ony vůbec ty dějové linky, netýkající se případů, jsou takové pofidérní a je toho moc. Soudce, který se nemůže vzpamatovat z rozpadlého vztahu, ale zároveň líčí na vlastní psycholožku, co si tak asi o tom mohu myslet? Že scénárista chtěl být světový, zajímavý a in, ale bohužel zůstal na povrchu a namísto, aby si vybral jednu dějovou linku a pořádně ji rozpracoval, chytá se všech stébel jako tonoucí a pak se diví, že mu v ruce zůstalo zase jenom to stéblo, čili nic. Samotné příběhy mi přijdou zajímavé a asi bych přivítala, kdyby se seriál namísto zběsilého létání ať už v letadle nebo v soukromém životě A.K., držel spíš jich. Naštěstí nejsem z branže, takže jejich realitu (tedy hlavně závěrečný rozsudek) nejsem schopná posoudit. Mám však silné podezření, že pokud autor nedokázal rozpoznat podjatost, nebude to ani na tomto poli tak úplně košer. ()
Přesně jak jsem čekal, co jiného než literárně strnulou (nebo spíš sterilní?) pózu by mohl zplodit kdysispisovatel Zdeněk Zapletal? O tom, že scenáristické talenty máme svědčí seriál Hořící keř a není divu, že vznikl ve stáji HBO, nikoli ČT. Bohužel Robert Sedláček má rovněž sklony k literárnosti a potřeboval by jako sparingpartnera někoho s filmovým viděním. Jeho spolupráce se Zapletalem patří jednoznačně k tomu nejhoršímu. ()
Problém je zde hlavně ve scénáři. Seriál se tváří jako věrný obraz, a nikoliv jako drama pohrávající si s fantazii na dané téma. Pak ale musí zobrazit i věrné reálie a nikoliv si vymýšlet, jak to autor, zřejmě neznalý justičního prostředí, činí. Jinak by nemohl napsat postavu českého soudce vznášející se ve vzduchoprázdnu jiných vztahů a jen se pitvající ve vlastním nitru až k úplnému zmakešovatění. Jeho mudrování je čím dál stejnější, autor se ´pouze křečovitě snaží měnit jeho formu, což má ovšem své hranice. Soudci opravdu nesoudí všechny agendy, na které si scénárista vzpomene, anebo mu o nich někdo vypráví, opravdu nedělá všechny snobské sporty, které zrovna letí, opravdu není dvacet čtyři hodiny denně zachmuřený a studený jako psí čumák. To se pan Švehlík může strhat a nic pořádného z toho stejně nevzejde. ()
Soudce Melancholik, který se dvanáct dílů plácá v porozchodové krizi, a vše provází svým vnitřním komentářem. V některých případech ukrajuje zdlouhavou část soudních jednání (některé jeho asociace jsou velmi úsměvné), někdy jsou to kecy v kleci. Mix jednotlivých případů a krize identity není úplně marný, jenže to by Švehlík musel dostat spolehlivé a dobře napsané spoluhráče. V osobní rovině totiž neexistuje jediná žena (Tereza, Laura, Iva), která by měla nějakou osobnost. A co se rodičů Klosových týče, tam ani Bartoška nemá, co hrát. Všech dvanáct dílů nemá uspokojivou ústřední linku, která by vás držela v jakémkoli napětí. Proto už se ke konci seriál táhne (díl Kněz je dokonalou ukázkou výplně) a závěrem vás spíš romrzí než cokoli jiného. V rámci české tvorby originální počin, který je bohužel nedotažený ve všech směrech (úvodní a závěrečné titulky jsou graficky otřesné). ()
(Po třech dílech.) Je to trochu mechanické, trochu chladné a trochu neosobní, zároveň to ale tyhle prvky dokáže využít k přiblížení krize, kterou prochází hrdina. Možná místy překáží zbytečné vnitřní průpovídky, co nikam neposouvají děj, a možná bych někdy opravdu chtěl trochu vidět těm postavám do hlavy a víc je chápat, ale i tak, jak seriál je, je pořád tím nejlepším, co ČT nabídla v dramatické tvorbě za hodně dlouhou dobu. Aby to tenhle dojem udrželo, bude ale potřeba přece jenom trochu zapojit emoce a přejít pod povrch - jsem zvědavý, kam se to posune. ()
Galerie (666)
Zajímavosti (43)
- Ve 47. minutě píše Adam Klos (David Švehlík) dopis s hlavičkou, z níž je vidět adresa Ovocný trh 14. Na této adrese sídlí Obvodní soud pro Prahu 1, ale Klos je ve druhé sérii seriálu soudcem Městského soudu v Praze, který má budovy v ulicích Slezská a Spálená. (melica)
- Nápis na čelním skle auta „Bílí svině“ obsahuje hrubku. (sator)
- Soudní proces projednávaný v tomto díle obsahuje stejné nebo podobné reálie soudního procesu Heleny Vondráčkové. (sator)
Reklama