Život a doba soudce A. K.

Přesně jak jsem čekal, co jiného než literárně strnulou (nebo spíš sterilní?) pózu by mohl zplodit kdysispisovatel Zdeněk Zapletal? O tom, že scenáristické talenty máme svědčí seriál Hořící keř a není divu, že vznikl ve stáji HBO, nikoli ČT. Bohužel Robert Sedláček má rovněž sklony k literárnosti a potřeboval by jako sparingpartnera někoho s filmovým viděním. Jeho spolupráce se Zapletalem patří jednoznačně k tomu nejhoršímu. (03.09.2014)

V pradávných dobách socialistického Československa patřily seriály k výkladní skříni televizní tvorby a vytvářely fenomén rozhodující o spokojenosti diváků. Od té doby přetrvává snaha televizních manažerů uspět právě na poli původní televizní seriálové tvorby a na Životě a době soudce A. K. je znát, jak velké byly ambice natočit seriál, který se dokáže zavděčit jak publiku, tak kritikům bažícím po umělecké reflexi dnešní hodnotově rozkolísané doby. Seriál chce prostřednictvím svého hrdiny nastolovat otázky a roztínat bolestivá mravní dilemata. Nedokážu posoudit odbornou stránku projektu, tedy do jaké míry odpovídají projednávané soudní případy stávající legislativě. Pokud jde o to ostatní, David Švehlík se potatil a představuje charismatického hrdinu, s jehož lidskými soudy a profesními rozsudky se nejspíš nebude mít divák problém ztotožnit. Seriál celkem slušně funguje na bázi jednotlivých soudniček - typově charakteristických případů, které sice nejdou nijak do hloubky, lépe řečeno hloubku někdy snaživě předstírají, ale ve srovnání s komerčními seriály konkurenčních televizí jde v rámci hry na malém českém písečku o solidní nadprůměr. Bohužel jsem ale zvyklý srovnávat naši tvorbu s nekonvenčními kousky světové televizní tvorby a ten odstup je pořád obrovský. Soudce A. K. nestrhne, vězí až po uši v zajetých schématech a konvencích, jeho vnitřní monology jsou tak nějak literární a školometsky osvětové, jeho soukromý život a problémy jsou mi ukradené a když jsem vynechal dvě epizody, nic mě nelákalo je zhlédnout na internetu. Není to pro mě zásadní dílo, i když některé problémy a témata jsou závažná. Celkový dojem: 55 %. (04.11.2014)

Švehlík se v této roli našel a podává svůj nejlepší herecký výkon. Jeho vnitřní monology nemají chybu, stejně tak většina vybraných soudních kauz. Česká televize po "Případech 1. oddělení" pokračuje v tradici seriálových pondělků, na které má divák důvod se těšit. Radost mi ale kazí přerovská dějová linie a také celý vztah s terapeutkou (jak mám Čvančarovou poměrně ráda, tak zde mi opravdu neseděla). Kdyby byla každá epizoda zkrácena na nějakých 40 minut a soustředila se výhradně na dění v soudní síni, s lepším hodnocením neváhám. Edit po druhé sérii: Srovnatelná úroveň s první řadou, některé případy peckové, jiné méně záživné. Skoro 4*. (24.11.2014)

-BYLA TAKOVÁ DOBA. -ZAJÍMALO BY MĚ, JAK DLOUHO BUDE TAHLE VÝMLUVA JEŠTĚ AKTUÁLNÍ. Až na světlé výjimky se mi zatím nepodařilo najít film či seriál, který by kritickým okem reflektoval současnost, nepoužíval metody komunální satiry a přitom by byl vážný a vypovídající (nepočítám proto třeba Blaník). Jenže (opět) trio hlavních tvůrců zaručuje, Zdeněk Zapletal se překonává (pod tímto vjemem jsem přečetl dva jeho romány), soudní případy jsou dostatečně silné a vycházejí ze skutečnosti, Klosovy myšlenky jsou dostatečně sarkastické, ale i láskyplné, sebezpytující, dramatické a "překvapivě" cituje i Bibli. Nezáleží na tom, zda bude mít seriál pokračování, je neukončený jako život všech, co jím prošli. Černý kůň letošního seriálového podzimu. 90%. (27.11.2014)

Těžko říct, jak si s tímhle oříškem poradit. Ale nedalo mi moc práce přijít na to, že když jsem vyšťavenej z rachoty a horko těžko vydržim existovat do 22:00, tak tenhle žánr není vůbec vhodný k udržení pozornosti, by spíše naopak - dokonale to uspává. Když je naopak sil dostatek, lze si povšimnout i jistých kvalit a jakéhosi záměru tohoto seriálu. Jelikož u mě bohužel platí spíše ta první verze, nemůžu hodnotit víc než za 3*. Ta celková UNYLOST prostě přehlušuje to ostatní. Vemte se jen ty závěrečné titulky: něco tak unylého a nudného se jen tak nevidí. (17.11.2014)