Insidious 3: Počátek

Opakujeme již zopakované a vykrádáme původní tvorbu... no kdo na tohle může skočit? Raději nebudu odpovídat. Změna režiséra nevede k ničemu zásadnímu, i kdyby to režíroval sám "mistr" Wan, evidentně to skončí u mě stejně. Vše mělo začít a skončit "hardcore - děsivou" jedničkou a film by se po dvaceti letech stal kultem a legendou. Dvojka se dala ještě snést s relativně pozitivním přijetím. Ale trojka už absolutně neměla co vytěžit. Tam kde lekačky předpokládáme, tam jsou. Stará bába, která v každém díle umřít a v dalším se zase objevit s tím, že "tentokrát budeme čelit tomu největšímu zlu", mě už irituje a doslova mě srala. Její "fighty", haha!!, potyčky s démony jsou směšné až ujeté. Film postrádá cokoliv na nějaké inovativnosti a kopíruje díly předchozí. To vede k maximálnímu bodu znudění a ztrapnění teď již trilogie samotné. Co musím ocenit tak vizuál, ten si zachovává standardní vysokou kvalitu oldschoolově "Argentovského" stylu, který prostě oku vnímavého diváka lahodí. Jinak je to zbytečný díl, který nemá nějaký větší význam pro moderní horor... /35%/ (22.12.2023)

Sice silná trojka, ale pořád trojka. Na první díl to nemá (to by čekal jen blázen), ale s dvojkou je to skoro srovnatelné. Whannell používá tytéž postupy, co Wan (ten se tu mimochodem mihne v malé cameo roli), tudíž tu režisérskou výměnu možná ani nepocítíte. Alespoň ne znatelně. Whannell svýho kámoše okoukal s chirurgickou precizností, takže i tentokrát dokáže překvapit připraveného. Ten v momentu, kdy se kamera soustředí na tmavý kout místnosti a místo hudby se v sále rozezní hluboké ticho, tuší, že přijde jasná infarktovka. Ale ona nepřijde. A pokud ano, tak po delší době, než by čekal. Tohle rozhodně oceňuju, jelikož v hororu je tenhle faktor "napínání" důležitější, než levné lekačky. Avšak bohužel, i na ty dojde, a není jich zrovna málo. Naštěstí se v několika případech dostaví kýžený efekt "Baf - lek!" Ale abych se tu moc nevykecával... Vizuálně hodně fajn, i když celkově už ne tolik děsivé. Herecky sympatické, masky duchů správně hnusné (obzvlášť děda s dýchacím přístrojem) a překvapivě dojde i na férovku mezi Elise a starou známou "ženou v černém". Zúčtovací finále však nenabídne očekávanou adrenalinovou jízdu. Spíš jen průměrně děsivou vycházku po Dálavě. (60%) (04.06.2015)

Už pozvánka Mulroneyho lákajícího mě do CineStáru na děsivý Počátek mně přišla podezřelá. Dermot v ní vypadal, jakoby právě ve světovém rekordu dosvištěl druhou lajnu a vzápětí se potvrdilo, že na něčem musel ujíždět kompletně celý štáb. Natočit průhledný horor můžete možná pokud se jmenujete James Wan, a ani tak se to nemusí pokaždé povést, jak se ukázalo ve dvojce. S visačkou Leigh Whannell ale očividně můžete akorát tak v cateringu podávat chlazenou limonádu, ne se cpát do ateliéru na rejžovskou stoličku. Překvapivé jako výplatnice za měsíc, ve kterém jste se vys*ali na práci. (18.06.2015)

No přiznám se, že původně jsem z komentářem na tuto žebrotu nechtěl vůbec ztrácet čas, protože to jenom zapadá do laviny sraček která se v žánru horor valí v tomto roce a tak se děje již několik posledních let. I když je pravda, že co se koncentrované trapnosti týče, tak remake Poltergeista a Vzkříšení demence nastavili laťku (ne) kvality opravdu hodně vysoko, tak tohle tomu zdatně sekunduje. Mno můj čas je drahý takže jenom stručně to co se rozpadlo pod rukama už mistrovi Wanovi ve dvojce se tu dojebalo definitivně. Zkrátka další omletej stokrát viděnej duchařskej koncept plnej laciných lekaček. Pokolikátý už??? 15% (21.06.2015)

O soundtracku: Žádná velká inovace se z Bisharovy strany nekoná; proč by také měla. Insidiouská hudba je jeden z nejlepších hororových soundtracků nového milénia, ne-li všech dob. To právě on nám připomněl, že housle jsou v hororech tím nejtrýznivějším možným nástrojem. Mistr Herrmann před ním v hrobě dozajista smeká klobouk. Bishara nám totiž v dějovém ohlédnutí, jak to vlastně všechno začalo, dokazuje, že společně s Clouserem a Bañosem tvoří v současnosti hororový trojlístek machrů přes nervydrásající hudbu. Je zastáncem názoru, že hororová hudba nemá mít hranice, a dává nám to pořádně sežrat. Připravte se opět na ďábelský tanec smyčce na vykloktaných houslích, drásavé tóny zrezavělého klavíru a další melodie Bisharových experimentálních nápadů. S nástroji se nemazlí a když se do letitého klavíru začne bušit kladivem, odnesou to divákovy nervy. Přestože je Chapter III. subjektivně o chloupek nejslabším článkem trilogie, právě hudba je jedním z aspektů, který i přesto film jako celek drží kvalitativně vysoko nad hladinou současného hororu. Jak krásně jde soundtrack ruku v ruce s obrazem jsme se mohli přesvědčit už v předcházejících dílech. Samotný střih na démona s širokým úsměvem by sám o sobě příliš strach nenahnal. Ale když se vám k tomu do uší zaříznou ohlušující vysoké tóny příšerných houslí, je to pomalu na resuscitaci. Co se týče soundtracku tedy opět není co vytknout a připravte se na okousané nehty, proud potu na zádech a pořádnou masáž srdce. Recept na strach? Samota, tma a pochopitelně - pořádná hlasitost. 70 % (04.06.2015)